Hvězdný zloděj v souhvězdí Jeřába přežil neobvyklou supernovu

03.05.2018 - Stanislav Mihulka

Hubbleův vesmírný dalekohled vystopoval svědka supernovy v galaxii vzdálené 40 milionů světelných let

<p>Snímky oblasti exploze supernovy 2001ig v galaxii NGC 7424</p>

Snímky oblasti exploze supernovy 2001ig v galaxii NGC 7424


Reklama

Před 17 lety astronomové zachytili explozi supernovy, jejíž záře k nám dolétla z galaxie NGC 7424, vzdálené od nás asi 40 milionů světelných let. Bylo to v prostoru souhvězdí Jeřába a supernova dostala označení SN 2001ig.

Hubbleův vesmírný dalekohled nedávno na místě supernovy objevil přeživšího hvězdného společníka supernovy. Je to zatím nejpřesvědčivější důkaz, že některé supernovy explodují ve dvojhvězdných systémech.

Hvězdný zloděj vodíku 

Podle Stuarta Rydera z Australské astronomické observatoře (AAO) v Sydney a jeho spolupracovníků šlo o supernovu typu IIb. Tyto supernovy jsou neobvyklé, protože dotyčné hvězdy před explozí přicházejí o podstatnou část vodíku ze svého vnitřku.

TIP: Hvězda z blízké galaxie „předstírá“, že je supernova

Přeživší společník bývalé hvězdy prý nebyl žádný nevinný svědek exploze. Právě on zřejmě postupně odčerpal vodík od hvězdy, která pak skončila jako supernova. Aktivita hvězdného zloděje už před miliony let způsobila nestabilitu této hvězdy a vedla k tomu, že hvězda před samotnou explozí supernovy opakovaně vyvrhovala množství vodíku do okolního prostoru.

  • Zdroj textu:

    NASA's Goddard Space Flight Center

  • Zdroj fotografií: NASA, ESA, S. Ryder (Australian Astronomical Observatory), and O. Fox (STScI)

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jednotliví Evropané a Asiaté mají sice z neandertálců asi jen padesátinu z celkového počtu tří miliard písmen genetického kódu, ale každý zdědil trošku jiné úseky neandertálské DNA. Celkem se tak našla v DNA dnešních lidí plná pětina dědičné informace neandertálců.

Zajímavosti

Obléhání Calais

Historie
Věda

Objekt B14-65666 vznikl v důsledky srážky dvou galaxií, k níž došlo před 13 miliardami let

Vesmír

Testování mikrorobota pro vyšetření tlustého střeva

Věda

Pivoňky jsou poměrně náročné na kvalitu přírodního prostředí a jeho změny a také se jen pomalu šíří, protože mají velká a těžká semena. I hojnější druhy mají obvykle pouze ostrůvkovitý areál, přičemž jednotlivá místa výskytu mohou být i značně vzdálená. Proto se u některých lokalit můžeme domnívat, že vznikly druhotně, zplaněním z kultury. Jestliže k tomu ale došlo ve starověku, můžeme to dnes jen stěží dokázat. Jiné druhy jsou endemité malých území, většinou hor, ze kterých se nemohly dále šířit. Mezi ně patří i tyto nejvzácnější evropské pivoňky.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907