Hvězdy, pruhy a zbraně: Tenká hranice mezi vlastenectvím a vidláckým terorismem

13.02.2016 - Vilém Koubek

Jaký je rozdíl mezi teroristy a skutečnými vlastenci? Spojené státy sledovaly nervózní příměří mezi federálními úřady a skupinou ozbrojených farmářů z Oregonu, kteří se prohlásili za „pravé patrioty“


Reklama

Jon Ritzheimer vyzývá ve videu na YouTube: „Jsem zcela odhodlaný položit život v boji proti tyranii, která vládne v téhle zemi, a vy byste měli taky. Potřebujeme opravdové chlapy s pořádnýma koulema, kteří se nebudou bát dát vládě najevo, že už mají po krk jejího útlaku!“ Jon je členem militantní skupiny, jež 2. ledna založila „nezávislý stát“ tak, že obsadila správní středisko přírodní rezervace Malheur – tedy federální budovu – poblíž oregonského městečka Burns.

Akce se obešla bez krveprolití – zaměstnanci centra byli v té době na dovolené. Ozbrojenci se následně nechali slyšet, že hodlají na místě zůstat klidně i roky, mají zajištěno zásobování a jejich malá armáda bez váhání položí život kvůli přesvědčení, že je centrální vláda ve Washingtonu utlačuje. Zároveň vyzvali všechny americké patrioty, aby vzali své zbraně a přidali se na jejich stranu.

Boží bojovníci

„Ubytujeme vás v teple a začleníme vás do společnosti, jež je ochotná se obětovat pro správnou věc,“ vysvětlují sourozenci Ammon a Ryan Bundyové, kteří celou rebelii proti vládě vedou. Jejich přesvědčení přichází shůry: Jejich otec Cliven proslul tvrzením, že mu samotný bůh přikázal vzdorovat vládnímu systému a zasadit se o práva poctivých rančerů. V případě Bundyových ovšem nejde jen o „telefonát s nebesy“, nýbrž i o to, že za pasení dobytka na federální půdě se musí platit, což rodině není právě po chuti.

Svou misí si Cliven získal v roce 2014 sympatie stovek ozbrojených stoupenců, z nichž někteří dokonce přijeli na jeho ranč, aby ho chránili proti „policejní zvůli“. Jeho tažení schvalovala i řada republikánských politiků. Nicméně jakmile se boží posel nechal slyšet, že „negři jsou tu od toho, aby nám sloužili jako otroci“, média se od něj distancovala. Vláda však nakonec přestala dlužnou částku vymáhat, tudíž Cliven v podstatě vyhrál.

Vaši pomoc nechceme

Bundyho syny vyprovokoval k jejich rebelii osud Stevena a Dwighta Hammondových, kteří žijí na ranči nedaleko městečka Burns a v roce 2012 skončili ve vězení za vypalování vládních pozemků. Zastánci Hammondových tvrdí, že se rančeři ohněm zbavovali plevele, podle soudce se však snažili zahladit stopy po pytláctví. Každopádně, plameny se vymkly kontrole, zachvátily plochu o rozloze 526 tisíc metrů čtverečních a jejich zkrocení nakonec vládu vyšlo v přepočtu na 15,3 milionu korun.

Podle zákona měl soud pachatelům udělit minimálně pětiletý trest – jenže tak neučinil. Dwight vyšel z vězení po třech měsících, Steven po roce. Na základě zjevného rozporu se zákonem padlo nakonec loni rozhodnutí, že se oba Hammondové musejí za mříže vrátit a odsedět si trest v plné výši. To se však nelíbilo bratrům Bundyovým: Podle jejich verze totiž nejsou jádrem sporu plameny, ale fakt, že Hammondovi odmítli prodat svou půdu vládě.

Ačkoliv by ovšem odsouzení rančeři měli být rádi, že někdo stojí na jejich straně, jednání ozbrojenců neschvalují a jakékoliv spojení s nimi odmítají. Jejich právník Alan Schroeder pro jistotu přispěchal s oznámením, že „Ammon Bundy ani kdokoliv z jeho skupiny nemluví za rodinu Hammondových“

Dejte nám půdu!

Poté co vězňové jejich podporu odmítli, zaměřili ozbrojenci své úsilí na zlepšení oregonské ekonomiky: Chtěli by jej dosáhnout tak, že vláda vrátí (či lépe řečeno „daruje“) pozemky „původním majitelům“, tedy rančerům, horníkům a dřevorubcům. Zřejmě si neuvědomují, že „původním majitelem“ je ve skutečnosti indiánský kmen severních Pajutů, jejichž rezervace se na inkriminovaných územích rozkládá již od dob prezidenta Ulyssese Granta stojícího v čele USA v letech 1869–1877.

O pohnutkách ozbrojenců a jejich „ušlechtilém poslání“ má pochybnosti i samotné město Burns: Drtivá většina jeho obyvatel s „okupací“ nesouhlasí a rebely vyzvala, aby zabranou budovu okamžitě vyklidili. Podobný postoj zaujali také lidé po celých USA, kteří se povstalcům vysmívají na internetu, označují je za „břídilský Islámský stát“ a jejich chování popisují jako „vidlácký terorismus“.

Ticho před bouří

Média navíc odhalují trhliny v tvrzeních o počtu rebelů. Zatímco podle bratrů Bundyových se v budově ukrývá až 150 odhodlaných a ozbrojených mužů, na základě pečlivých pozorování se zdá, že je jich přibližně jen desítka.

I přes jisté nesrovnalosti však obyvatelé Burnsu cítí ve vzduchu nebezpečí: Pro jistotu zavřeli a zabednili například obchody a školy, aby je ozbrojenci nemohli také zabrat. Ulicemi města neustále projíždějí vozy oregonské policie, a o situaci se zajímá dokonce FBI. Vláda však jedná opatrně a snaží se vše vyřešit nenásilnou cestou. I zástupci povstalců tvrdí, že palbu nespustí, pokud jim k tomu muži zákona nedají pádný důvod. V době naší uzávěrky zůstávaly jednotky Bundyových stále v obsazené budově.

Patrioti různých barev

Ne každý drží s rebely. Dvě ozbrojené skupiny sdružené pod tzv. Pacifi ckou sítí patriotů se bez varování objevily v místě sporu, kde vytvořily „bezpečný perimetr“ a nedovolily agentům FBI se přiblížit k okupované budově. Jejich cílem je, aby obléhání vzbouřenců nevedlo k masakru, jaký se odehrál například v roce 1993. Tehdy se FBI pokusila vyklidit ranč obývaný křesťanskou sektou pod vedením kazatele Davida Koreshe. Zásah skončil smrtí čtyř agentů a 76 členů sekty. Střet patriotů s pracovníky FBI se prozatím odehrává pouze ve slovní rovině.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Horké chvíle na orbitě v podání filmu Gravitace. Bez ochrany skafandru by kosmonauti ztratili vědomí za patnáct sekund.

Vesmír

Průměrná nosnice dává ročně 320 vajec, ale stavbou těla není podobné zátěži uzpůsobená.

Zajímavosti

Viktoriánské ženy musely dodržovat přísná módní pravidla. Pas si stahovaly korzetem a krinolíny naopak roztahovaly obručemi.

Historie

Fritz Julius Lemp (vlevo) v družném hovoru s kontradmirálem Karlem Dönitzem .

Válka

Bakteriofág (odvozený ze slov bakterie a fagein – řecky „jíst“), zkráceně fág, je obecný název pro virus infikující bakterie.

Věda

Historický střed města Trogir byl roku 1997 zařazen na seznam Světového dědictví UNESCO díky své mimořádné architektonické kontinuitě výstavby města.

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907