Reklama


Hybridní Plimp Model J bude dopravní letadlo-vrtulníko-vzducholoď

11.11.2018 - Stanislav Mihulka

Plimp má trup vzducholodě, křídla letadla a kolmý let vrtulníku

<p>Vojenská verze Plimp Model J</p>

Vojenská verze Plimp Model J


Reklama

Prostor nad našimi hlavami brázdí letadla, vrtulníky a po mnoha letech se opět ukazují i vzducholodě. Společnost Egan Airships vyvíjí pozoruhodné hybridní létající stroje Plimp, které kombinují prvky všech tří zmíněných dopravních prostředků. A počítá se i s přepravou pasažérů.

Jak Plimp funguje? Je to vlastně vzducholoď s kolmým startem a přistáním, která je ovšem vybavená dvěma křídly. Na každém křídle je elektrický motor s vrtulí. Když Plimp startuje, přistává, nebo se vznáší na jednom místě, jeho vrtule směřují vzhůru. Když ale Plimp letí z jednoho místa na druhé, sklopí vrtule, aby směřovaly dopředu, ve směru letu. Díky tomu může Plimp létat slušně rychle a efektivně. Pokud by Plimpu vypověděly službu motory, ladně se díky své konstrukci snese na zem, zhruba rychlostí 14 kilometrů za hodinu.

TIP: Hybridní vzducholoď Airlander 10 poprvé opustila hangár v Británii

Plimp Model J by měl mít délku 51,5 m a rozpětí křídel 18,5 m. Vzducholoď unese 10 osob, tedy 8 pasažérů a 2 členy posádky, anebo 907 kg nákladu. S hybridním plynovým/elektrickým pohonným systémem doletí 430 kilometrů maximální rychlostí 138 km/h nebo 515 kilometrů rychlostí 101 km/h. Na rozdíl od klasických vzducholodí Plimp nepotřebuje letiště a vzhledem k o něco větší hmotnosti je při startu a přistání stabilnější.

  • Zdroj textu:

    Egan Airships

  • Zdroj fotografií: Egan Airships

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907