Hybridní Plimp Model J bude dopravní letadlo-vrtulníko-vzducholoď

11.11.2018 - Stanislav Mihulka

Plimp má trup vzducholodě, křídla letadla a kolmý let vrtulníku

<p>Vojenská verze Plimp Model J</p>

Vojenská verze Plimp Model J


Reklama

Prostor nad našimi hlavami brázdí letadla, vrtulníky a po mnoha letech se opět ukazují i vzducholodě. Společnost Egan Airships vyvíjí pozoruhodné hybridní létající stroje Plimp, které kombinují prvky všech tří zmíněných dopravních prostředků. A počítá se i s přepravou pasažérů.

Jak Plimp funguje? Je to vlastně vzducholoď s kolmým startem a přistáním, která je ovšem vybavená dvěma křídly. Na každém křídle je elektrický motor s vrtulí. Když Plimp startuje, přistává, nebo se vznáší na jednom místě, jeho vrtule směřují vzhůru. Když ale Plimp letí z jednoho místa na druhé, sklopí vrtule, aby směřovaly dopředu, ve směru letu. Díky tomu může Plimp létat slušně rychle a efektivně. Pokud by Plimpu vypověděly službu motory, ladně se díky své konstrukci snese na zem, zhruba rychlostí 14 kilometrů za hodinu.

TIP: Hybridní vzducholoď Airlander 10 poprvé opustila hangár v Británii

Plimp Model J by měl mít délku 51,5 m a rozpětí křídel 18,5 m. Vzducholoď unese 10 osob, tedy 8 pasažérů a 2 členy posádky, anebo 907 kg nákladu. S hybridním plynovým/elektrickým pohonným systémem doletí 430 kilometrů maximální rychlostí 138 km/h nebo 515 kilometrů rychlostí 101 km/h. Na rozdíl od klasických vzducholodí Plimp nepotřebuje letiště a vzhledem k o něco větší hmotnosti je při startu a přistání stabilnější.

  • Zdroj textu:

    Egan Airships

  • Zdroj fotografií: Egan Airships

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Revue
Reklama

Před 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.

Vesmír

Marsovské selfie 

Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.

Vesmír

Baron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907