Hybridní „restart“ imunitního systému si poradil s diabetem u laboratorních myší

13.11.2022 - Stanislav Mihulka

Vědci ze Stanfordské univerzity vyvinuli funkční léčebný postup na diabetes. Laboratorním myším vytvořili hybridní imunitní systém.

<p>Pozoruhodná hybridní imunita řeší problém transplantací se sníženou imunitou a zvýšenou náchylností k infekcím. <em>(foto: Pixabay, Tibor Janosi Mozes, CC0)</em></p>

Pozoruhodná hybridní imunita řeší problém transplantací se sníženou imunitou a zvýšenou náchylností k infekcím. (foto: Pixabay, Tibor Janosi Mozes, CC0)


Reklama

U pacientů s diabetem 1. typu spouští imunitní systém útoky proti vlastním buňkám Langerhansových ostrůvků ve slinivce, které jsou zodpovědné za produkci inzulínu. Dochází tak k autoimunitnímu zánětu, jehož důsledkem je nedostatek inzulínu. Ten ovšem pacient nezbytně potřebuje k životu, kvůli udržování správné hladiny glukózy v krvi. Pacient s tímto onemocněním je obvykle odkázaný na neustálé sledování hladiny inzulínu a jeho injekční podávání.

Jednou z možností léčby diabetu 1. typu je nahrazení nefunkčních buněk Langerhansových ostrůvků buňkami od zdravého dárce. Tento postup funguje, přináší ale pacientům typické komplikace, které jsou spojené s transplantacemi – pacienti po transplantaci musí brát léky potlačující imunitu, aby jejich tělo transplantované buňky nezlikvidovalo. Tím se zase vystavují zvýšenému riziku infekcí.

Hybridní restart

Výzkumný tým amerického Stanfordu nyní přišel s novou metodou léčby tohoto nepříjemného onemocnění, která je založená na vytvoření „hybridního imunitního systému“. Ten zahrnuje buňky pacienta i buňky dárce. Léčba začíná oslabením imunity pacienta pomocí nízké dávky záření a následným podáním dvou protilátek, které zajistí likvidaci krevních kmenových buněk a T-lymfocytů. 

Po tomto dočasném vypnutí imunity pacienta dojde k transplantaci krevních kmenových buněk, které se usídlí v kostní dřeni a začnou vyrábět imunitní buňky shodné s buňkami dárce. Zároveň proběhne „restart“ původní imunity pacienta a vznikne hybridní imunitní systém. Taková imunita nezničí transplantované buňky Langerhansových ostrůvků a zároveň dokáže bojovat s infekcemi. Výzkum vědci nedávno zveřejnili v recenzovaném odborném magazínu Cell Reports.

TIP: Umělá slinivka mění život dětem s diabetem 1. typu

Seung Kim a jeho kolegové popsaný postup úspěšně vyzkoušeli na diabetických laboratorních myších. Ukázalo se, že si myši s hybridním imunitním systémem udržely správnou hladinu glukózy během celého experimentu, který trval 100 dní. Zároveň nedošlo k žádným útokům imunity na transplantované buňky a imunita fungovala jako u zdravých myší.

Je to vzrušující z řady důvodů,“ říká profesor vývojové biologie Seung Kim. „Pokud budou úspěšné i testy na lidech, mohlo by to pacientům ušetřit celoživotní trápení s diabetem. Podobný postup by navíc mohl fungovat i u dalších typů transplantací.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Florencie, kolébka renesance

Země: Itálie
Počet obyvatel: 366 tisíc
Vzdálenost z Prahy: 742 kilometrů (vzdušnou čarou); autem: 9 h 47 min (1 028 km)

Jméno metropole malebného Toskánska, založené římskými vojáky, znamená „Kvetoucí“. Největší rozkvět města nastal v období renesance, z nějž pochází i typická kupole nejikoničtější stavby Florencie: katedrály Santa Maria del Fiore. Stavba samotné budovy začala na konci 13. století, dokončení se však protáhlo. Nečekaným technickým problémem se ukázala výstavba obří kupole, s níž si dokázal poradit až Filippo Brunelleschi – kupole byla dokončena roku 1434. Florencií protéká řeka Arno, na níž stojí i jeden z nejslavnějších mostů světa, Ponte Vecchio. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ropucha coloradská – její kůže a jed obsahují 5-MeO-DMT a bufotenin, halucinogenní tryptaminy. (foto: Wikimedia Commons, WildfeuerCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Astrovan přepravující astronauty na start mise STS-135. (foto: NASA, Jim GrossmannCC BY 4.0)

Vesmír

Trosky Reichstagu jen pár dní po skončení bojů. (foto: Wikimedia Commons, Imperial War MuseumsCC0)

Válka

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907