Impozantní válečný koráb Vasa se potopil hned při svém prvním spuštění na moře

04.01.2021 - Kamila Hamalčíková

<p>Rekonstruovaný model lodi Vasa. Ve výřezu model lodi.</p>

Rekonstruovaný model lodi Vasa. Ve výřezu model lodi.


Reklama

Stockholm se rozkládá na čtrnácti ostrovech, v blízkosti jezera Mälaren na západě a říčních přístupů k Baltskému moři na východě. Jde o strategickou polohu: V minulosti totiž království soupeřilo o nadvládu nad mořem s ostatními baltskými zeměmi. Na začátku 17. století se Švédové přetahovali o kontrolu s Polsko-litevskou unií a Poláci jim dávali pořádně na frak. Porazili jejich flotilu v bitvě u Oliwy v roce 1627, navíc si přivlastnili švédskou vlajkovou loď Tigern a další válečné plavidlo potopili. Řada prohraných vodních střetů narůstala a Švédové ztráceli jednu loď za druhou.

Král Gustav II. Adolf proto už v roce 1626 nařídil postavit nejlepší a největší válečné plavidlo, jaké kdy brázdilo moře a oceány. Úkol vybudovat majestátní koráb, pojmenovaný po vládnoucí dynastii Vasa, svěřil Holanďanovi Henriku Hybertssonovi. Ani velevážený loďař ovšem nedokázal panovníka přesvědčit, že vytvořit dvě paluby osázené těžkými kanony – namísto tradiční jedné – bude z hlediska stability přinejmenším riskantní. 

Těžká nádhera

Koráb se tyčil do výšky téměř 53 metrů a měl pojmout tři stovky vojáků. Kromě primárního účelu se však stal rovněž uměleckým dílem, jež mělo vladaře reprezentovat. Paluby nesly téměř pět set do detailů propracovaných soch, které krále stavěly na úroveň opěvovaných římských císařů, zatímco Poláci byli ztvárněni jako úskoční výběrčí daní. Dřevěná konstrukce zářila sytými barvami, některé části pokrývalo zlato. Vasa měla v řadách nepřátel budit strach a předvést bohatství námořnictva znamenalo jednu z cest, jak toho dosáhnout. Možná právě z dané historické zkušenosti pramení švédská nechuť chlubit se vlastním majetkem.

Vzhůru ke dnu

Na tehdejší dobu obří a bohatě zdobený koráb poprvé vyplul ze Stockholmu 10. srpna 1628. Ačkoliv se o problémech lodi vědělo, nikdo se nedokázal otevřeně postavit králi, jenž se do nové „hračky“ zamiloval. Spuštění na vodu znamenalo velkou událost, kterou chtěl každý vidět na vlastní oči. Impozantní loď po dosednutí na hladinu vypálila slavnostní salvu a poté urazila asi 1 300 metrů. Jenže pak přišel poryv větru, koráb se vmžiku nachýlil, převrátil a začal se potápět. S sebou ke dnu přitom stáhl třicet lidí. Katastrofu zhlédl početný dav, včetně zahraničních vyslanců a špehů, což prestiž krále pošramotilo. A přestože ihned započalo vyšetřování, admiralitě byl skutečný strůjce neštěstí zřejmý, takže se vše v tichosti zametlo pod koberec. 

Ozdoba města

Vasa se dochovala v relativně dobrém stavu, protože vody u břehů Stockholmu jsou chladné a málo slané. V Baltu se navíc nevyskytuje plž šášeň lodní, který dřevěné vraky napadá a ničí. Koráb tak 333 let spočíval pod hladinou, než jej v roce 1961 vytáhli, načež se proměnil v nejnavštěvovanější atrakci metropole.

TIP: Zkáza chlouby švédského loďstva: Proč šel válečný koráb Vasa ke dnu?

Dnes si ho tak můžete prohlédnout v muzeu Vasa, které poznáte už z dálky, protože tvarem připomíná plachetnici. Přestože expozice zahrnuje vlastně jen zmíněnou loď, lze v potemnělých prostorách strávit klidně hodiny, neboť koráb oplétá fantastický příběh. Slabé osvětlení si přitom vyžádala ochrana organických materiálů.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zařízení označovaná jako exosuits představují měkkou variantu podstatně robustnějších robotů.

Zajímavosti

Kočky jsou jedním z nejhorších invazních druhů dneška.

Věda

Nová vizualizace jedné z nejextrémnějších hvězd.

Vesmír

Loď Altalena přivážející zbraně pro Irgun se stala cílem palby vládních jednotek židovského státu. (kolorováno).

Válka
Historie

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907