Antarktida ukrývá ohromné zásoby zlata, stříbra, mědi a dalších cenných surovin. Čeká nás nová zlatá horečka?

Vědci odhadují, že v roce 2300, pokud nedojde k dramatické změně dnešních trendů, by se v Antarktidě mohl objevit kus země bez ledu, velký asi jako Pensylvánie (120 610 km², což je téměř tolik jako rozloha Česka a Slovenska dohromady). Pokud k tomu dojde, mohlo by to razantně proměnit nejen geografii Antarktidy, ale také geopolitiku tohoto doposud poměrně klidného kontinentu.

Odhalené bohatství

Pod ledem se v Antarktidě nachází členitá krajina s pohořími, kaňony, údolími, a dokonce i s mnoha sopkami. S postupujícím oteplováním již zřejmě nevyhnutelně dojde k tomu, že odtávající ledovce v Antarktidě odkryjí velké kusy jejího původního povrchu. Odborníci předpokládají, že kromě krajinných prvků se tím zpřístupní i další, velmi cenné věci, jako jsou ložiska významných surovin. 

Geofyzička Erika Lucasová z Kalifornské univerzity v Santa Cruz je přesvědčená, že s tím, jak se v Antarktidě bude objevovat stále více souše, začnou se jednotlivé státy zajímat o tamní suroviny. To by mohlo vést k novým vyjednáváním o mezinárodních smlouvách, které dnes řeší Antarktický smluvní systém (konkrétně článek 4), který byl ustanoven 1. prosince 1959 ve Washingtonu a vstoupil v platnost 23. června 1961 (viz Komu patří Antarktida).

Lucasová a její kolegové, jejichž výzkum nedávno uveřejnil vědecký časopis Nature Climate Change, jako první použili při odhadu budoucího množství souše v Antarktidě proces, při němž se po odtání ledovců pomalu zvedá zpátky oblast zemské kůry, která se předtím nacházela pod ledovcem. Odborníci tento proces označují jako glaciální izostatickou kompenzaci.

Antarktidská zlatá horečka?

Zajímavé je, že největší nárůst bezledových ploch se očekává v regionech, na něž si činí nároky Argentina, Chile a Spojené království. Právě zde by se tedy mohlo koncentrovat nejen nové území, ale i ekonomický zájem – alespoň teoreticky.

Navzdory těmto scénářům ale odborníci upozorňují, že Antarktida zůstane i nadále jedním z nejdrsnějších prostředí na Zemi. Těžba by zde byla logisticky i ekonomicky extrémně náročná, a proto samotné odhalení nových území ještě automaticky nemusí znamenat novou „zlatou horečku“. Je naopak možné, že změny povedou spíše k posílení mezinárodní spolupráce a důrazu na ochranu tohoto unikátního ekosystému.

Budoucnost Antarktidy tak zřejmě nebude záviset jen na tom, kolik ledu roztaje, ale i na tom, jak se lidstvo rozhodne s nově odhaleným kontinentem naložit.