Běla Friedländerová: Odvážná žena, která zasvětila život sportu
Špičková sportovkyně Běla Friedländerová patřila mezi skutečné sportovní celebrity první republiky. Milovnice především vodních sportů nás reprezentovala nejen v plavání a skocích do vody, ale též skvěle lyžovala, jezdila na koni a nadšeně závodila v autech...
Původně se měla stát lékařkou. Láska k pohybu však zvítězila a ona mu zůstala celoživotně věrná i přes změny režimů. Dnes se její jméno dostává znovu do povědomí veřejnosti. Málo se ale ví, že jejím prvním manželem byl otec našeho porevolučního prezidenta Václava Havla. Běla Friedländerová totiž patřila k pražské zlaté mládeži. Přišla na svět do známé a slušně situované rodiny jako nejstarší ze čtyř dětí. Její otec Josef Friedländer, pražský velkoobchodník a majitel realit, byl synem prvního vinohradského starosty. Stal se významným akcionářem nuselského pivovaru a předsedou jeho správní rady. I když brzy zemřel, finančně to situaci v rodině naštěstí neohrozilo. Běla navštěvovala prestižní dívčí školu Minerva a po maturitě studovala medicínu na pražské univerzitě. Během studií získala dvouleté stipendium na tělovýchovnou fakultu prestižní Wellesley College v Bostonu.
Inspirativní Amerika
Pobyt v USA Bělu zásadně ovlivnil. Absolvovala tam zkoušku z plavání a záchranářství a rozhodla se v budoucnu věnovat tomuto sportu a obecně tělovýchově. Medicínu už nedokončila. V Americe se nadchla i pro letní tábory a umínila si, že něco podobného vybuduje i u nás. V tom ji podporoval její přítel inženýr Václav Maria Havel. Ten v té době také pobýval v Americe. I jeho tato cesta mimořádně inspirovala. Bez ní by nejspíš nevznikly Barrandovské terasy.
Friedländerovi, patřící k pražské smetánce, se s Havlovými, další významnou pražskou podnikatelskou rodinou, přátelili. Do secesního domu na Rašínově náměstí, který v roce 1905 postavil podnikatel Václav Havel, také často chodili za strýčkem Škardou, známým advokátem, který se stal poručníkem Friedländerových dětí po smrti jejich otce. Se starším synem Havlových Václavem se Běla znala a „kamarádila“ od útlého dětství a v roce 1928 se za něj provdala.
Ve dvacátých letech se Běla pod jménem Friedländerová nebo Havlová (případně pod oběma jmény, jak je to módní dnes) aktivně věnovala sportu a úspěšně reprezentovala naši republiku v plavání. V plaveckých disciplínách získala i několik československých rekordů. Skvělých výsledků dosahovala také v lyžování a ve skocích do vody. Byla sportovně nejen mimořádně talentovaná, ale i všestranná. Jako bývalá medička a emancipovaná žena věděla, jak je pohyb pro ženy (tedy nejen pro ně) důležitý. V tomto směru se i celoživotně angažovala. Vedla rytmiku v paláci Lucerna, patřící Havlovým, založila i gymnastickou školu. Plavecké a sportovní kursy poté organizovala v paláci AXA, který pro ni postavil její druhý manžel.
Druhá manželství
Bezdětné manželství Běly s Václavem totiž skončilo po pěti letech po vzájemné dohodě rozlukou, což byl do roku 1950 právnický termín pro rozvod. Nešlo o nijak dramatickou záležitost. Oba pak uzavřeli druhá manželství. Václav Maria Havel se oženil se vzdělanou výtvarnicí a návrhářkou Boženou Vavrečkovou, dcerou politika, národohospodáře a diplomata Hugo Vavrečky, který zastával i významnou pozici ve firmě Baťa. Manželství bylo obdařeno dvěma syny – Václavem, naším budoucím prezidentem, a Ivanem.
Bělin druhý manžel Václav Pilc působil jako úspěšný architekt. Projektoval nejen vily a obytné domy, ale také veřejné a obchodní budovy. Narodily se jim dcery Běla, která vystudovala medicínu, a Jana, historička umění. Podle všeho to mezi nimi musela být velká láska. Palác AXA, stavěný pro Bělu v ulici Na Poříčí v samém centru Prahy, je polyfunkční objekt rovněž inspirovaný stavbami v Americe. Na začátku třicátých let 20. století – v době hospodářské krize – to byl ale odvážný projekt, který architekt sám zafinancoval.
Vznikl nadčasový funkcionalistický objekt se sedmi nadzemními a dvěma podzemními podlažími, kde se nacházel kromě hotelu AXA i obchodní dům JEPA, kanceláře, restaurace a kavárna. V posledním patře si pak architekt zřídil svůj ateliér. Objektu dominoval důraz na sportovní využití, na čemž se podílela velkou měrou právě Běla. V komplexu se nacházel pětadvacetimetrový plavecký bazén se šesti dráhami a skokanskou věží, který byl nejmodernější v Praze, dále velká a malá tělocvična, kde vedla Běla své tělovýchovné kursy.
Nové poměry
Palác AXA řídil architekt Václav Pilc do roku 1948, kdy ho komunisté rodině zabavili. On pak následně emigroval. Běla odchod do ciziny odmítla. Nadále vedla sportovní kursy a letní tábory. Později učila na střední škole a pracovala v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí, cvičila s nastávajícími matkami a rodičkami po porodu. Ač pocházela z movité rodiny, na rozdíl od svého muže na majetku tolik nelpěla. Novým poměrům se v rámci možností snažila přizpůsobit. Dokázala žít i ve skromných podmínkách. Musela to být mimořádná žena. Zemřela v roce 1965 a svého manžela přežila o sedm let.
Letní sportovní tábory
Běla i její první manžel V. M. Havel měli i přes svůj „buržoazní“ původ nebývalé sociální cítění. Inspirováni Amerikou vybudovali na Orlicku sportovně zaměřený letní tábor Řadov především pro nemajetnou mládež. Po rozvodu pak sama Běla založila v roce 1934 na Třeboňsku další tábor s názvem Nový Řadov. Tento chatkový areál sloužil původně dívkám a ve srovnání např. se skautskými tábory byl na svou dobu velmi moderní. Fungoval i za války, i když se objevily fámy, že rekreaci si užívají děti z Hitlerjugend.
I když Nový Řadov v roce 1948 Běle zabavili, sloužil dětem i v době totality. Jezdili sem i pionýři ze zemí východního bloku. Na své oblibě neztratil ani dnes. Během léta sem přijede až 2 000 dětí, takže se řadí mezi největší dětské tábory u nás.
