Čínská expedice prozkoumala dosud neznámou část podvodního hřbetu v Arktidě
Ve východní části arktického hřbetu Gakkel se skrývají hydrotermální průduchy s podivnými tvory. Jako první je nyní navštívila čínská expedice s batyskafem Fen-tou-če, aby pátrala po tajemstvích života v tomto extrémním prostředí.
Čínští oceánografové se stali prvními lidmi, kteří navštívili jednu z nejodlehlejších a geologicky nejzajímavějších oblastí planety – podvodní sopečný hřbet Gakkel v Arktickém oceánu. Expedice, která skončila minulý měsíc, zkoumala jeho východní část, jenž je dosud málo prozkoumaná.
V rámci výpravy vědci využili hlubinný pilotovaný ponorový modul Fen-tou-če (Fendouzhe), který se spolu s ledoborcem dostal pod arktický led a uskutečnil více než 40 ponorů do hloubky až 5 277 metrů. Tento modul, který dříve zkoumal i Mariánský příkop, umožnil vědcům sledovat mořské dno a sbírat vzorky hornin, vody i živočichů.
Vesmírná laboratoř
Ve východní části Gakkelova hřbetu by podle předběžných odhadů mohly vyskytovat hydrotermální průduchy, tedy horké prameny vyvěrající z mořského dna. Takové průduchy na západní části hřbetu už byly objeveny v roce 2001 a ukázaly, že hostí bizarní ekosystémy nezávislé na slunečním světle, s organismy, které čerpají energii z chemických reakcí vycházejících z podmořských sopek. Tyto systémy poskytují vědcům unikátní příležitost studovat vznik života a jeho adaptace v extrémních prostředích, což může pomoci porozumět i podmínkám na ledových měsících Jupitera.
Gakkelův hřbet se táhne od pobřeží Grónska k Sibiři a jeho vulkanická činnost vytváří nové mořské dno, které se od hřbetu rozšiřuje jedním z nejpomalejších temp na světě – jejich růst je pomalejší než dorůstání lidských nehtů. Přesto tato pomalá geologie generuje dostatek tepla a chemické energie k udržení hydrotermálních průduchů.
Velká očekávání
Východní část hřbetu je extrémně obtížně přístupná. I když Rusové provedli několik průzkumů, čínská expedice byla první systematickou geologickou a potápěčskou výpravou, která oblast důkladně prozkoumala. Vědci budou nyní několik let analyzovat nasbírané vzorky a doufají, že objeví nové geologické jevy i živé organismy.
Expedice čelila extrémně obtížným podmínkám. Batyskaf Fen-tou-če musel vystupovat a sestupovat skrze otvory v arktickém ledu, které bylo občas nutné vytvořit pomocí ledoborce. Tříčlenná posádka sledovala život v hloubkách, kde panuje extrémní tlak a po většinu roku je naprostá tma.
Podle hlavní vědkyně Siao-sie Chuangové (Xiaoxie Huang) je objev „posledním kusem skládačky“ pro pochopení této unikátní arktické oblasti. Tým zatím nezveřejnil žádné podrobnosti o možných hydrotermálních proudech, protože data stále procházejí analýzou. Přesto odborníci očekávají, že výprava přinese zásadní nové poznatky o geologii i biologii Arktického oceánu a nabídne modely pro studium života v extrémních prostředích mimo Zemi.
