Jak přežít na rudé planetě: Budoucí domovy pro marsovské osadníky by mohly vzniknout z ledu
Nová studie naznačuje, že marsovský led by mohl posloužit k výstavbě průhledných kopulí, které ochrání astronauty před ultrafialovým zářením, umožní pěstování rostlin a zajistí obyvatelnou teplotu v extrémních podmínkách rudé planety.
Pokud se lidé někdy vydají na Mars, nečeká je jen dlouhá cesta vesmírem, ale také zásadní otázka: kde a jak na nehostinném povrchu planety přežít. Mars nemá ochranné magnetické pole ani hustou atmosféru. Jeho povrch je vystaven silnému slunečnímu a ultrafialovému záření. Budoucí astronauti proto budou potřebovat spolehlivý úkryt.
Marsovská iglú
Materiálem, který by budoucí marsovští osadníci mohli využít k výstavbě úkrytů, je podle vědců led. Mars je na led mimořádně bohatý. Nachází se nejen na jeho povrchu, zejména v polárních oblastech, ale i těsně pod povrchem – a podle vědců se ve větších hloubkách mohou skrývat další rozsáhlé zásoby. Pokud by se k tomuto ledu podařilo získat přístup, mohl by se stát klíčovým stavebním materiálem pro první lidské základny.
Navrhované struktury by měly podobu velkých kopulí z čirého ledu, tedy jakýchsi iglú. Jejich velikost by se mohla pohybovat od několika desítek metrů čtverečních až po plochy o rozloze několika hektarů. Uvnitř by se nacházel nejen obytný prostor, ale i místo pro pěstování potravin, což je pro dlouhodobé mise zásadní.
Zásadní výhodou ledových kopulí je jejich optická vlastnost. Podle Robina Wordswortha, profesora planetárních věd na Harvardově univerzitě a spoluautora studie, prezentované na letošním výročním zasedání Americké geofyzikální unie, by led propouštěl viditelné sluneční světlo, zároveň by ale blokoval škodlivé ultrafialové záření.
Sluneční světlo je přitom klíčové nejen pro růst rostlin bez nutnosti energeticky náročného umělého osvětlení, ale i pro psychickou pohodu lidí, kteří by na Marsu žili dlouhé měsíce nebo roky v izolaci.
Teplo pod ledem
Vědci pomocí matematických modelů vypočítali, kolik ledu by bylo potřeba, aby takové obydlí bylo provozuschopné. Ukázalo se, že v kombinaci s vhodnými vnějšími povlaky by ledové stěny dokázaly udržet vnitřní teplotu kolem 20 °C, tedy hodnotu srovnatelnou s běžnými podmínkami na Zemi.
Takový přístup by řešil jeden z největších problémů pilotovaných misí: jak postavit bezpečné a tepelné stabilní obydlí přímo na Marsu, aniž by bylo nutné dopravovat obrovské množství stavebního materiálu ze Země.
Současné plány pilotovaných misí k Marsu počítají s tím, že by rakety mohly na oběžnou dráhu a dále k Marsu dopravit až 100 tun nákladu. I to by ale pravděpodobně nestačilo – pro skutečnou lidskou misi by bylo nutné vyslat mnoho takových letů, což by bylo logisticky i finančně extrémně náročné.
Využití místních surovin, jako je led, by tuto zátěž výrazně snížilo. Podle Wordswortha je navíc led snáze dostupný a zpracovatelný než jiné materiály, například křemičitý prach, který by bylo možné použít k výrobě stavebních bloků.
Starý nápad v novém světě
Myšlenka využívat led jako stavební materiál není pro lidstvo nová. Na Zemi lidé po staletí obývali iglú, ledové jeskyně a další přírodní úkryty, které navzdory mrazu poskytují stabilní teplotu, ochranu před větrem a mají překvapivě dobré izolační vlastnosti. Marsovské iglú by tento princip pouze posunulo do zcela extrémních podmínek.
Přesto zůstávají některé otázky otevřené. Největší výzvu podle odborníků představují pověstné marťanské prachové bouře, které mohou zastínit povrch planety na celé týdny či měsíce. Usazený prach by mohl snižovat průhlednost kopulí a narušit jejich izolační vlastnosti.
Autoři studie přiznávají, že tento problém zatím nedokázali plně vyřešit. Jedním z možných řešení by podle Wordswortha mohlo být odfukování prachu proudy stlačeného vzduchu po odeznění bouří.
Přestože ledová obydlí zatím existují pouze na papíře a v modelech, naznačují, že budoucí kolonizace Marsu nemusí nutně spoléhat na mohutné betonové nebo kovové konstrukce dovezené ze Země. Místní suroviny – v tomto případě led – by se mohly stát klíčem k tomu, aby lidé rudou planetu nejen navštívili, ale skutečně na ní dokázali žít.
