Klimatická změna zpomaluje rotaci Země: Dny se prodlužují nejrychleji za posledních 3,6 milionu let

Země se neustále otáčí – a většina z nás bere jako samozřejmost, že jeden den trvá přesně 24 hodin. Ve skutečnosti ale délka dne kolísá. Ovlivňuje ji gravitace Měsíce, procesy uvnitř planety, pohyby oceánů i atmosféry. Nový výzkum však ukazuje, že do této rovnice stále výrazněji vstupuje i klimatická změna – a její vliv je překvapivě silný.

Podle vědců se rotace Země zpomaluje tempem, jaké nemá obdoby minimálně za posledních 3,6 milionu let. Dny se tak postupně prodlužují, a to přibližně o 1,33 milisekundy (0,00133 sekundy) za století. Na první pohled zanedbatelná změna může mít v dlouhodobém horizontu i praktické důsledky, například pro přesnou navigaci ve vesmíru, která závisí na extrémně přesném měření času.

Oceánská brzda

Hlavním „viníkem“ tohoto zpomalování je zvyšování hladiny oceánů. Jak se vlivem globálních změn klimatu oteplování rozpouštějí ledovce a polární ledovce, voda se přesouvá z pólů směrem k rovníku. Tím se mění rozložení hmoty na planetě. Vědci tento jev přirovnávají ke krasobruslaři: když má ruce u těla, otáčí se rychleji, ale jakmile je roztáhne, jeho rotace se zpomalí. Podobně i Země zpomaluje, protože její „hmota“ se rozprostírá dál od rotační osy.

Zajímavé přitom je, že do konce tohoto století by mohl mít vliv klimatické změny na délku dne větší význam než gravitační působení Měsíce, které bylo dosud hlavním faktorem.

Pohled do hluboké minulosti

Aby vědci pochopili, jak se délka dne měnila v minulosti, analyzovali chemické složení fosilií. Z nich dokázali odvodit historické změny hladiny oceánů za posledních 3,6 milionu let. Následně tyto údaje propojili s modely rotace Země. Pomocí pokročilých metod, včetně pravděpodobnostních modelů a umělé inteligence, zjistili, že změny hladiny moří a délky dne spolu dlouhodobě úzce souvisejí. Jak se led na Zemi tvořil a tál, rotace planety se tomu přizpůsobovala.

Současnost se však z tohoto dlouhodobého trendu výrazně vymyká. Tempo prodlužování dne je dnes vyšší než kdykoli za miliony let. Pouze jednou v historii – zhruba před 2 miliony let – se změny přiblížily dnešní dynamice, ale ani tehdy nebyly tak rychlé. Nejnovější data ukazují, že zejména období mezi lety 2000 a 2020 představuje zcela mimořádnou fázi, kdy se hladina moří zvyšuje a rotace Země zpomaluje rychleji než kdykoli dříve.

Milisekundy, které mají význam

Ačkoli se může zdát, že milisekundy nemají žádný praktický dopad, opak je pravdou. Moderní technologie – od satelitní navigace po kosmické mise – vyžadují extrémně přesné časové údaje. I nepatrné změny v rotaci Země tak mohou komplikovat výpočty a vyžadovat neustálé zpřesňování modelů.

Zpomalení rotace planety je tak dalším méně viditelným, ale o to zajímavějším důsledkem klimatické změny. Ukazuje, že lidská činnost neovlivňuje jen počasí nebo ekosystémy, ale zasahuje i do základních fyzikálních vlastností celé planety.