Kosti z Koobi Fora ukazují, že naši dávní předci dokázali zpracovávat maso už před 1,6 milionu let

Rčení „jsi to, co jíš“, platí od počátku lidské historie. Potrava, kterou jíme, těsně souvisí s tím, jaké máme tělo a jaký ho řídí mozek. Když porozumíme tomu, jak naši předci jedli a jak získávali kvalitní stravu, může nám to poodhalit, jak se vyvíjel náš mozek a spolu s ním i naše sociální chování.

Bioantropoložka Frances Forrestová z Univerzity ve Fairfieldu nedávno vedla výzkum, který ukázal, že naši předci nebyli jen mrchožrouty, kteří se dostali se štěstím k nějakému masu. Byli to také zdatní sběrači potravy, kteří neustále využívali živočišné zdroje v různých prostředích.

Zkušení řezníci z Koobi Fora

Vědci k tomuto závěru dospěli díky výzkumu 1,6 milionu let starých fosilií ze slavné lokality Koobi Fora v severní Keni, kde se našlo značné množství fosilií zvířat i raných zástupců rodu Homo. Jak se zdá, dávní lidé tehdy nejedli jen to, na co náhodou narazili. Jídlo, k němuž se dostali, systematicky porcovali, přenášeli a důkladně zpracovávali.

Vědci analyzovali přes 1 000 fosilních kostí, převážně antilop a dalších býložravců. Detailně prozkoumali rozmanité mikroskopické stopy na kostech, aby zjistili, zda pocházejí od zubů predátorů nebo kamenných nástrojů.

V některých případech objevili výrazné řezy uprostřed dlouhých kostí nohou, což naznačuje, že dávní lidé zpracovávali mrtvá zvířata ještě v době, kdy na nich zbývalo hodně masa. Nejspíš šlo o přenesené končetiny, k nimž se masožravá zvířata dostala jen zcela minimálně. Lidé si tehdy přenášeli nejcennější kusy masa na bezpečnější místa, kde je mohli v klidu sníst.