Konec zkresleného pohledu? Afrika tlačí na spravedlivější podobu mapy světa
Více než 450 let staré Mercatorovo zobrazení, které formovalo naše chápání světa, čelí kritice i snahám o změnu, protože výrazně zkresluje velikost kontinentů a podle Africké unie posiluje dědictví kolonialismu.
Už přes 450 let utváří naši představu světa tzv. Mercatorovo zobrazení – kartografická projekce z 16. století, kterou vytvořil vlámský kartograf Gerardus Mercator. Jeho zobrazení světa vzniklo v době plachetnic a objevování nových území. Díky svému jednoduchému mřížkovému systému, bylo ideální pro námořní navigaci. I dnes jej ale najdeme takřka všude: ve školních učebnicích, navigacích i webových mapách jako jsou Mapy.cz nebo Mapy Google.
Mapa, která lže
Jakkoli užitečné a praktické Mercatorovo zobrazení je, má jeden háček – dramaticky zkresluje velikost kontinentů. Čím dál od rovníku, tím větší plocha se na mapě jeví. Pro představu: Grónsko (2,2 milionů km²) se v Mercatorově zobrazení jeví zhruba stejně velké jako Afrika, která je ale ve skutečnosti téměř 14× větší (30,3 milionů km²).
Tato nepřesnost není jen drobnou vizuální vadou. Africká unie (AU) se nedávno přidala ke kampani Correct the Map, která usiluje o změnu dominantní kartografické projekce na takovou, která zobrazuje skutečné proporce kontinentů. Preferovaným zobrazením je podle zástupců Afriky projekce Equal Earth, kterou navrhl kartograf Tom Patterson a jeho tým v roce 2018.
Podle AU totiž původní projekce umocňuje dědictví kolonialismu, protože byla hojně využívána evropskými koloniálními mocnostmi, především Nizozemci a Brity, k mapování svých impérií. Stala se tak nejen nástrojem navigace, ale i symbolickým nástrojem dominance.
„Mapy utvářejí to, jak vnímáme svět,“ říká Patterson. „A Mercatorovo zobrazení dlouhodobě marginalizovalo Afriku – jak vizuálně, tak symbolicky.“
Jak se liší nové mapy?
V Equal Earth projekci jsou kontinenty zobrazeny v jejich reálné plošné velikosti, byť s mírným zkreslením tvarů. Podobně jako u starších pokusů (např. Gall-Petersovy projekce) jde o výměnu jednoho typu nepřesnosti za jiný – na rovné ploše totiž nelze zachovat současně tvar, velikost i vzdálenosti.
Mercatorova projekce má své příznivce, kteří upozorňují, že všechny mapy nějakým způsobem zkreslují a že pro většinu praktických účelů je stále velmi užitečná – hlavně v navigaci a webových službách. Přesto má rostoucí podpora alternativních projekcí jasný symbolický význam. Jedním z cílů zástupců Afriky je, aby se děti mohly dívat na mapu, kde není jejich kontinent zmenšený a upozaděný.
„Mapy nejsou jen nástroje – jsou i kulturními prohlášeními. Ovlivňují to, jak se učíme, jak chápeme moc a jak vnímáme sami sebe,“ upozorňuje například Fara Ndiaye z organizace Speak Up Africa.
