Low-cost eskapáda: Marsovská mise má prověřit vizi levnější NASA
Minulý týden zamířila k Marsu dvojice malých sond mise EscaPADE. Kromě vědeckému průzkumu má tento projekt otestovat vizi nového šéfa NASA, zda lze i velké meziplanetární mise zvládnout výrazně levněji.
Ve čtvrtek 13. listopadu zamířila na raketě New Glenn společnosti Blue Origin směrem k Marsu dvojice malých sond v rámci nové mise EscaPADE (Escape and Plasma Acceleration and Dynamics Explorers). Jde o ostře sledovaný projekt, ve kterém ale tentokrát nejde jen o další průzkum rudé planety – mise představuje také test odvážné vize Jareda Isaacmana, miliardáře a soukromého astronauta, kterého prezident Donald Trump nominoval do čela NASA. Isaacman by rád proměnil agenturu ve flexibilnější organizaci, která bude více spoléhat na levné, komerčně vedené meziplanetární projekty.
Mise EscaPADE je také experimentem, který má ověřit, zda lze k Marsu poslat dvojici sond za méně než 100 milionů dolarů (cca 2,08 miliardy Kč), což je částka, která je ve srovnání s běžnými miliardovými meziplanetárními misemi NASA zanedbatelná (viz Kolik stojí velké mise?).
Poslední šance pro neúspěšný program
EscaPADE je závěrečným pokusem programu SIMPLEx, jehož předchozí projekty skončily neúspěchem: mise Janus, která měla zkoumat blízkozemní planetky, byla zrušena, mise Q-PACE, LunaH-Map a Lunar Trailblazer sice do vesmíru zamířily, všechny ale z různých důvodů selhaly krátce po svém vypuštění. Podobně smutnou bilanci má i komerční lunární program CLPS, kde z pěti misí uspěla jediná. Přesto právě na těchto programech chce Isaacman stavět budoucnost NASA.
Jared Isaacman razí tezi, že je lepší „mít deset stamilionových misí, i kdyby některé selhaly než jedinou, předraženou a zpožděnou miliardovou misi“. Kritici tohoto přístupu ale oponují, že věda není hra velkých čísel – deset levných projektů nemusí přinést ani zlomek toho, co jeden velký, precizně navržený rover nebo kosmický teleskop.
Eskapáda na orbitě rudé planety
Dvojici totožných sond Blue a Gold navrhla z velké části společnost Rocket Lab, na projektu se ale podílely i NASA a různé akademické instituce, především Space Sciences Laboratory na Kalifornské univerzitě v Berkeley.
Během následujících týdnů budou inženýři Rocket Lab sondy postupně oživovat a testovat. Poté se EscaPADE vydá k libračnímu bodu L2, vzdálenému zhruba 1,5 milionu kilometrů od Země, kde stráví zhruba rok čekáním na výhodnou polohu vzhledem k Marsu. Teprve poté převezmou řízení vědci z Berkeley, kteří začnou kontrolovat vědecké přístroje. Samotná cesta k Marsu začne až za rok a potrvá dalších devět měsíců. Ke svému cíli – marsovské orbitě, by měly obě sondy dorazit někdy v průběhu roku 2028.
Cílem mise je detailní průzkum chování hybridní magnetosféry Marsu a její interakce se slunečním větrem: po příletu k Marsu obě sondy nejprve zaujmou společnou vědeckou oběžnou dráhu, na níž budou po dobu šesti měsíců studovat, jak magnetosféra řídí tok iontů a jak se v ní přenáší energie a hybnost.
Následně se přesunou na rozdílné oběžné dráhy, které se budou postupně rozcházet, aby mohly současně měřit odlišné oblasti magnetosféry a sledovat, jak energie a hmota proudí do a z řídké marsovské atmosféry.
Mise, která přesahuje vědu
Pokud se misi podaří udržet rozpočet a doletět k Marsu, může to zásadním způsobem podpořit Isaacmanův koncept „levné meziplanetární NASA“. EscaPADE tak není jen dvojicí malých vědeckých sond. Je také jakýmsi lakmusovým papírkem ve sporu o budoucnost americké kosmonautiky – zda pokračovat v tradičních velkých, drahých misích, nebo vsadit na menší, rizikovější, ale potenciálně mnohem levnější projekty. Jak tento spor dopadne se dozvíme již brzy.
