Miliarda dolarů pro CERN: Vědci chtějí postavit ještě větší urychlovač částic
Soukromí dárci přislíbili CERNu miliardu dolarů na výstavbu nového obřího urychlovače částic, který by měl navázat na Velký hadronový urychlovač. Novinka má vědcům pomoct odhalit podstatu temné hmoty, temné energie i samotné stavby vesmíru.
Představitelé Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN), která provozuje momentálně největší a nejvýkonnější urychlovač částic na světě - Velký hadronový urychlovač (LHC), v uplynulých dnech oznámili, že se soukromí dárci zavázali věnovat miliardu dolarů na stavbu nového urychlovače.
Ještě nikdy se až doposud nestalo, aby soukromé osoby a filantropické nadace podpořily hlavní projekt v CERN. Podle dostupných informací patří mezi dárce nadace Breakthrough Prize Foundation miliardáře ze Silicon Valley Yuriho Milnera, fond pro strategické inovace Erica a Wendy Schmidtových (Eric Schmidt je bývalý výkonný ředitel Google), italský průmyslník John Elkann nebo francouzský telekomunikační magnát Xavier Niel.
„Je to poprvé v historii, co se privátní dárci chtějí spojit s CERNem,“ potvrzuje generální ředitelka CERNu Fabiola Gianottiová. „Budou se podílet na stavbě mimořádného výzkumného zařízení tady v CERNu, které by mělo posunout lidstvo vpřed v porozumění základů fyziky a celého vesmíru.“
Od LHC k ještě většímu kolosu
Současným rekordmanem je Velký hadronový urychlovač – 27 kilometrů dlouhý prstenec uložený zhruba 100 metrů pod zemí na pomezí Francie a Švýcarska. Právě zde se v roce 2012 podařilo objevit Higgsův boson, přezdívaný „božská částice“. Tento objev, který vysvětluje, jak částice získávají hmotnost, vynesl v roce 2013 Peteru Higgsovi a Françoisovi Englertovi Nobelovu cenu za fyziku. LHC však nebude fungovat věčně. Kolem roku 2040 se očekává konec jeho provozu – a s ním vyvstává otázka: co dál?
Odpovědí má být Future Circular Collider (FCC) – urychlovač, který by měl obvod 91 kilometrů a byl by uložen v průměrné hloubce 200 metrů. Už samotné rozměry naznačují ambice projektu: FCC se má stát největším a nejvýkonnějším vědeckým přístrojem v dějinách.
Vědci totiž vědí, že vše, co vidíme kolem sebe – hvězdy, planety, plyn, prach i život sám – tvoří pouhých 5 % obsahu vesmíru. Zbylých 95 % připadá na temnou hmotu a temnou energii, záhadné složky, které zatím nikdo nikdy přímo nepozoroval. FCC nám má pomoci tyto skryté ingredience kosmu konečně pochopit.
Cena poznání
Projekt má však i odvrácenou stranu: odhadovaná cena 17 miliard dolarů z něj činí jednu z nejdražších vědeckých investic všech dob. Přestože miliardový příslib soukromých dárců je významný, finální souhlas musí dát 25 členských států CERN. Rozhodnutí se očekává v roce 2028. Teprve poté bude jasné, zda se ambiciózní plán promění ve skutečnost, nebo zůstane jen vizí na papíře.
Zastánci projektu zdůrazňují, že přínosy FCC by sahaly daleko za hranice částicové fyziky. Podle Erica Schmidta mohou technologie vyvinuté při jeho stavbě a provozu ovlivnit medicínu, výpočetní techniku i udržitelnou energetiku – podobně jako v minulosti výzkum v CERNu vedl například ke vzniku World Wide Webu.
