Mozek pod mikroskopem: Živé tkáně odhalují tajemství Alzheimerovy choroby
Alzheimerova choroba představuje nejběžnější formu demence. Odborníci odhadují, že v roce 2050 bude po celém světě téměř 153 milionů pacientů. A vědci proto intenzivně hledají účinný lék.
Pokusy na vzorcích mozku od živých „dárců“ mohou znít poněkud drasticky, nikdo však během nich nepřišel k úhoně. Pacientům, kteří na klinice při Univerzitě v Edinburghu podstoupili operaci nádorů mozku, odebrali chirurgové i částečky zdravé mozkové tkáně, jež by se jinak stejně musely odstranit.
Po získání vzorků nastal závod s časem: Vědci přítomní na operačním sále uzavřeli materiál do nádob s okysličenou umělou míšní tekutinou, jež měla udržet mozkové buňky naživu. Se vzácným nákladem se pak rychle přesunuli do laboratoře, kde tkáň nakrájeli na velmi jemné řezy zhruba o tloušťce třetiny milimetru a umístili je do speciálního roztoku bohatého na živiny. V inkubátorech s teplotou 37 °C poté napodobili přirozené podmínky v těle, takže vzorky vydržely životaschopné až dva týdny.
Demence pod lupou
Experiment, který nemá ve světě obdoby, začal téměř okamžitě. Výzkumníci se v podstatě pokusili napodobit Alzheimerovu chorobu v reálném čase, což bylo možné díky aplikaci proteinu spojeného s nemocí do mozkových řezů: Tzv. beta-amyloid se již dřív podařilo extrahovat právě z mozků pacientů, kteří na nemoc zemřeli. Tým tak mohl doslova v přímém přenosu pozorovat, jak choroba narušuje složité buněčné sítě a jak toxické formy proteinu rozkládají mozkové synapse.
Dalším důležitým ukazatelem se stalo zkoumání tkáně odebrané z temporálního laloku. Právě uvedená oblast totiž při Alzheimerově chorobě čelí postižení velmi brzy. Vzorky uvolňovaly vyšší hladinu klíčového hormonu tau, což by mohlo poskytnout vysvětlení, proč je zmíněná část mozku tolik náchylná k degeneraci.
Naděje při hledání léku
Zjištění vědců byla v první fázi výzkumu spíš základní. Popsaný pokus však ukázal, že lze živé mozkové řezy účinně využít k prostudování důležitých otázek souvisejících s léčbou Alzheimerovy choroby. Velmi přesné a bezprostřední pozorování, a především možnost testovat potenciální nové léky přímo na lidské tkáni znamenají oproti minulosti a experimentům se zvířaty velký skok kupředu.
