Mravenčí dýchání: Když si tělo řídí přísun kyslíku jinak než plíce
Mravenci mají k dýchání vlastní promyšlený systém, který se liší od všeho, co známe u savců.
Na rozdíl od savců nedostali mravenci do vínku plíce, a tudíž jim k přenosu kyslíku neslouží krev. Místo toho mají po stranách těla až deset párů dýchacích otvorů zvaných spirakula, jimiž proudí vzduch do sítě vzdušnic neboli tracheí. Ty dopravují kyslík k jednotlivým buňkám a stejným způsobem odvádějí pryč oxid uhličitý.
Popsaná soustava však funguje pouze u velmi malých živočichů a jen pár centimetrů navíc znamená, že jsou průdušnice příliš dlouhé, než aby mohl vzduch postupovat dostatečně rychle. Větší hmyz si tak musí vypomáhat pasivním dýchacím systémem a například prostřednictvím ohýbání břicha pumpovat do tělesné schránky další vzduch. U malých mravenců ovšem výzkum naopak ukázal, že v určitých případech musejí některé své dýchací otvory dokonce uzavírat, aby se jim do těla nedostalo kyslíku příliš.
