Na dohled od Země: Astronomové objevili superzemi, kde by mohla být kapalná voda
Astronomové objevili superzemi, od které nás dělí jen 18 světelných let. Exoplaneta GJ 251 se navíc nachází v obyvatelné zóně své hvězdy a patří tak mezi nejzajímavější kandidáty na svět, kde by mohla existovat kapalná voda – a možná i život.
Pátrání po obyvatelných exoplanetách je velmi vzrušující, i když jsme zatím mnoho takových světů, které by mohly být příznivé pro život pozemského typu, nenašli. Astronomové to ale nevzdávají a světy, které by mohly být alespoň teoreticky obyvatelné, neustále přibývají. Početný tým astronomů si nedávno připsal objev velmi zajímavé a slibné superzemě.
Exoplaneta GJ 251 c obíhá červeného trpaslíka spektrální třídy M, který je od nás shodou okolností vzdálený pouhých 18 světelných let. To je v astronomickém měřítku velmi blízko, téměř jako bychom mluvili o planetě v sousední ulici. Jde o superzemi, která je asi čtyřikrát hmotnější než Země a velmi pravděpodobně je to terestrická, Zemi podobná planeta. Podrobnosti jejího objevu nedávno uveřejnil odborný časopis Astronomical Journal.
Superzemě v obyvatelné zóně
Objev exoplanety GJ 251 c byl možný díky 20 letům pečlivých měření změn v pohybu hvězdy, kterou způsobují planety obíhající kolem ní. Tato metoda, známá jako radiální rychlost, sleduje jemné změny v barvě světla, které hvězda vyzařuje, když na ni působí gravitace planet. Přestože samotné změny jsou extrémně malé, pomocí pokročilých spektrografů a observatoří jako je Penn State’s Habitable Zone Planet Finder (HPF) a NEID spectrometer se podařilo odfiltrovat šum, způsobený činností samotné hvězdy, a detekovat planetu GJ 251 c.
Pozorování ukázala, že se GJ 251 c nachází v obyvatelné zóně svého trpaslíka, což znamená, že by se na povrchu této exoplanety měla nacházet kapalná voda, pokud má vhodnou atmosféru. V systému červeného trpaslíka se nachází ještě exoplaneta, GJ 251 b. Podle astronomů jde rovněž o superzemi, která ale obíhá příliš blízko hvězdě na to, aby byla obyvatelná.
„Nalezli jsme už tolik exoplanet, že další takový objev už na první pohled nevypadá tak oslnivě,“ přiznává Paul Robertson z Kalifornské univerzity v Irvinu. „Na téhle je ale velmi cenná její blízkost. 18 světelných let, to je prakticky za dveřmi.“ Společně s orbitou v obyvatelné zóně to dělá z této exoplanety velmi zajímavý objekt pro další výzkum.
Pátrání po exoplanetách systému GJ 251 nebylo úplně jednoduché. Nejprve v roce 2019 byla u hvězdy GJ 251 detekována dvojice exoplanet. Záhy poté byl jejich objev odvolán s tím, že detekce exoplanet byla ve skutečnosti jen projevem aktivity hvězdy. Za nějakou dobu ale byla potvrzena existence exoplanety GJ 251 b, která poté pomohla s objevem exoplanety GJ 251 c.
Výzvy a možnosti pro budoucí technologie
K dnešnímu dni máme technologii, která nám umožňuje detekovat exoplanety, ale dosud nejsme schopni je plně zachytit detailně jako na fotografiích. Přímé snímání exoplanet je obrovskou výzvou, protože hvězdy jsou milionkrát jasnější než planety, což dělá jejich zobrazení extrémně těžkým úkolem. Pomocí pokročilých zařízení jako je koronograf, který blokuje světlo hvězdy, je možné získat obraz planety, ale stále je to velká výzva.
Budoucnost v přímém zobrazování exoplanet však vypadá slibně. NASA se chystá spustit nový teleskop Nancy Grace Romanové, který bude mít schopnost zachytit exoplanety s tisíckrát většími detaily než současné teleskopy. Také se plánují nové pozemní teleskopy, které budou schopny pořizovat mnohem lepší snímky exoplanet. Velká očekávání vědci vkládají například do Extrémně velkého dalekohledu (ELT), který roste v Chile nebo do plánovaného Třicetimetrového dalekohledu na Havaji (TMT) a Velkého Magellanova dalekohledu (GMT), který by měl vzniknout na chilské observatoři Las Campanas.
