Neonová záře prodejné lásky: Reportáž Davida Těšínského z thajského Bangkoku
Prostituce představuje v Thajsku obrovský fenomén. Ačkoliv je technicky vzato ilegální, široce ji toleruje společnost i vláda. Jde totiž o bohatý zdroj peněz, který drží nad vodou nejen bary, ale také celé rodiny v chudých částech země.
Pokud coby turisté zavítáte do thajské metropole Bangkoku a večer se projdete po centru, nebudete mít šanci barvité podívané uniknout: blikající neony, bary otevřené celou noc a hloučky spoře oblečených dam, které kolemjdoucí muže bombardují úsměvy a nemilosrdně navazují oční kontakt. Chtějí vaši pozornost, a pokud se zadaří, pak i část obsahu vaší peněženky.
„Prostituce je tam obří fenomén,“ popisuje fotograf David Těšínský, který se vydal fotit noční život žen, jež si prostituci zvolily jako povolání. Nicméně slovo „zvolily“ je zavádějící. Většina sexuálních pracovnic si neničí nohy na jehlových podpatcích z lásky k řemeslu, ale prostě kvůli životní nutnosti. Často pocházejí z chudých regionů, především ze severu země, kde sice žije třetina populace, ale vzniká tam pouze 10 % thajského HDP. Mnohdy jde o nejmladší neprovdané dcery a vydělané peníze posílají domů, aby mohly jejich rodiny žít alespoň trochu důstojně. Někdy narazíte na studentky, nebo dokonce běžně zaměstnané ženy, které si jen potřebují přivydělat. Nevládní organizace odhadují, že se v 71milionové populaci živí sexem 200–300 tisíc z nich.
Z nouze ctnost
„Tohle téma jsem nafotil tak trochu ze zoufalství,“ vysvětluje Těšínský. „Nejdřív jsem jel do Kuala Lumpuru. Indonésie mě přitahovala, ale nevěděl jsem o ní vůbec nic. Vyrazil jsem naslepo na dva měsíce, ale bohužel jsem velmi rychle zjistil, že sociální fotka se tam dělat nedá. Z uvedeného pohledu jde o strašně nudnou zemi. Tak jsem cestoval na sever, až jsem skončil v Thajsku.“ A zavítal do Bangkoku, Pattaye a Trangu.
„Malajsie je muslimská a alkohol je tam přísně zakázaný. Takže po dvou měsících jsem dostal chuť se trochu napít a přitom udělat zajímavé fotky. Začal jsem chodit do barů. No a tam se ty holky koncentrují. Šlo o ideální místa – klid, klimatizace, studené pivo a volné ruce k focení. Nikdo si na to nestěžoval. Holky jsou někdy stydlivé a smějí se, zakrývají si oči, někdy chtějí nějaké drobné, ale obecně jim to nevadí. Samozřejmě některé fotky jsem pořídil tajně, měl jsem tehdy malý foťák.“
Thajská záležitost
Pro většinu zákazníků hledajících sex znamenají bary první zastávku. Byl by však omyl si myslet, že existují především pro turisty: Podle výzkumů totiž prostituci využívají hlavně Thajci samotní – 15 % z nich přiznává návštěvu prostitutky nejméně jednou za měsíc a tři ze čtyř si údajně alespoň jednou za život sex zaplatili. „Na malých vesnicích lehké holky nenajdete, ale jakmile se nějaká obec začne jen trochu tvářit jako městečko, bude tam bar sloužící současně jako bordel. Právě tam holky shánějí klienty. Mají za úkol si s nimi nějakou dobu hezky povídat a nalévat do nich pití, z čehož ten bar profituje a holky dostávají provizi. A pak si zákazníka odvedou do nějakého hotelu vedle,“ dodává Těšínský.
Prodejný sex tvoří všeobecně tolerovaný fenomén. Ačkoliv policie občas někoho zatkne (podle statistik jde asi o dvacet tisíc případů ročně), většina dívek funguje bez problémů, ať už své zákazníky loví v barech, na ulici, nebo v masážních salonech. Většina obyvatel vyznává théravádský buddhismus, který se historicky vyznačuje tolerancí k nejstaršímu řemeslu. A přivírání očí se přenáší i na další menšinu, jež se k ziskům z prostituce „přisála“ – na tzv. ladyboys.
Muž, či žena? Někde mezi
„Ladyboy“ je anglický překlad místního výrazu „kathoey“, označujícího transgender muže nebo velmi žensky vystupujícího gaye. Zatímco v západním světě se vede zuřivá kulturní bitva o to, zda jsou trans muži skutečnými ženami, Thajci spokojeně existují v šedé zóně třetího pohlaví, aniž by se nutili do nějakých genderových kategorií. Slovo „kathoey“ tak nenese negativní nálepku, jakou dostala homosexualita nebo trans identita v Evropě, a ve výsledku si bohatá turistická klientela užívá služeb zhruba 20–50 tisíců těchto „slečen“.
Těšínský se směje: „Musíte si fakt dávat pozor. Ladyboys člověk často na první pohled nepozná. Musíte se dívat po mužských znacích, jako je ohryzek nebo větší ruce.“ V závěru své série pak český fotograf zachytil právě život thajských ladyboys.
David Těšínský
Nezávislý fotoreportér a vítěz ceny Czech Press Photo s oblibou rozbíjí stereotypy a otevírá jiné pohledy. Nejraději poznává nové lidi, země a kultury, ve volném čase skládá hudbu a hraje na několik nástrojů. Pije pivo a miluje vietnamská veganská jídla. Reportáž o životě v grónském Nuuku spolu s dalšími obsahuje jeho kniha Jiná krása, která shrnuje jeho nejpodivnější a nejextrémnější zážitky: exorcismus v Etiopii, válku na Donbase, hořící Amazonii i fotografie japonských byznysmenů, kteří omdlévají z pracovního vytížení. Další fotografie autora pak najdete na tesinskyphoto.com.
