Noční obloha v září: Úplné zatmění Měsíce, zákryty Plejád a Venuše

Zářijové nebe nabídne úplné zatmění Měsíce, zákryt Plejád i Venuše a zároveň skvělou podívanou na Saturn v opozici.

01.09.2025 - Jan Píšala


Zářijové nebe ozdobí zejména jevy svázané s naším kosmickým sousedem. Ten první a bezesporu i nejatraktivnější se odehraje 7. září, kdy nás čeká již druhé letošní zatmění Měsíce, a tentokrát navíc úplné. Předchozí měsíční zatmění jsme mohli zhlédnout 14. března, příliš ovšem nenadchlo, neboť se omezilo jen na nevýraznou polostínovou fázi – zatímco v září naopak vpadneme přímo doprostřed hlavního dění.

Po západu Slunce

Co přesně při východu Měsíce uvidíte, určí vaše zeměpisná poloha. Budete-li se vyskytovat v nejvýchodnějších částech Česka a výhled vám nebude zakrývat vysoký horizont, máte šanci spatřit měsíční kotouč ještě s jasným pravým okrajem, který se bude stále nacházet vně plného zemského stínu. Uvidíte totiž Měsíc vycházet zhruba čtvrt hodiny před tím, než v 19:31 započne úplné zatmění. Naopak z nejzápadnějších partií republiky spatříte jeho disk nad obzorem přinejmenším několik minut po začátku úplného zatmění, kdy už bude zcela potemnělý, s odstínem mezi tmavě červenou a hnědou (viz Barevná zatmění).

Po osmé večerní se k zemskému průvodci připojí Saturn, který se objeví jen kousek od něj nad východním horizontem. Ve 20:12 nastane maximální fáze zatmění a úkaz se přehoupne do druhé části. Ještě dalších 40 minut si ovšem žádné větší změny nevšimnete, protože úplné zatmění skončí až ve 20:53, kdy z plného zemského stínu vykoukne levý dolní okraj Měsíce. Plný stín pak bude z jeho zářivého disku ustupovat směrem k pravému hornímu okraji, a to až do 21:57, kdy skončí i částečné zatmění. Plynule na něj potom naváže nevýrazná polostínová fáze a potrvá do 22:55, přičemž jen málo nápadný polostín bude z Měsíce ustupovat zleva doprava.

Saturn v opozici

Vraťme se však ještě na chvíli k Saturnu. Během babího léta i nastupujícího podzimu se nám na něj naskytne velmi dobrý výhled, neboť se 21. září ocitne v opozici se Sluncem. Planeta opásaná prstenci bude tudíž k vidění po celou noc na pomezí souhvězdí Ryb a Vodnáře. Představuje přitom samozřejmě skvělý cíl i pro menší dalekohledy: V takovém případě ovšem počkejte, až vystoupá dostatečně vysoko nad obzor a vymaní se z přízemních, silně turbulentních vrstev vzduchu. Odměnou vám bude klidný a ostrý obraz.

V období okolo opozice bude Saturn kulminovat zhruba hodinu po půlnoci 37° nad jižním obzorem, s jasností 0,6 mag a úhlovým průměrem 19,4″. Prstence však nadále zůstávají velmi úzké, jelikož teprve před půl rokem prošla Země jejich rovinou, a svou jižní čili spodní stranu k nám tedy zatím natáčejí jen velmi nesměle.

Zákryt Plejád i Venuše

Další lunární úkaz ozdobí noční nebe 12. září, tentokrát se však ubývající Měsíc podělí o pozornost se stálicemi otevřené hvězdokupy Plejády, jež na své cestě oblohou dočasně zakryje. Vyhlížejte ho okolo 21:00 nad severovýchodem, kdy už se bude nacházet v těsné blízkosti Plejád. Electru coby první z nebeských „sedmi sester“ pohltí krátce po 22:00 a následovat budou Celaeno, Merope, MaiaAlcyone. Poslední zmíněná za jeho diskem zmizí zhruba hodinu po Electře, která už v té chvíli bude opět zářit na nebi. Zbývající dvě Plejády, AsteropeTaygetu, zemský průvodce při svém putování mine.

Z náruče Plejád se jeho zářivý disk definitivně vymaní zhruba půl hodiny po půlnoci, kdy projde okolo mytických rodičů hvězdných sester v podobě přilehlých stálic AtlasPleione. Pokračovat pak bude vstříc jasnému Aldebaranu, s nímž se na nebi setká hned následující noc.

Do třetice na Měsíc upřete zrak 19. září, a to hned dvakrát – z toho poprvé ještě v brzkých ranních hodinách, kdy bude stoupat nad východní obzor v podobě uzounkého srpku pouhé dva dny před novem. V úhlové vzdálenosti 4° směrem na jihovýchod ho totiž bude stíhat zářivá Venuše v doprovodu nápadného Regula ze Lva a v okamžiku východu je bude na nebi dělit proluka 50′. S rozedněním potom můžete Měsíc pustit ze zřetele, ale nikoliv na dlouho. Během dne totiž na obloze doputuje do blízkosti Venuše, a nakonec ji také zakryje. Jelikož ovšem bude mít podobu velmi úzkého srpku, snadno oproti jasnému modrému nebi zanikne.

Odpoledne 19. září zakryje Měsíc Venuši. Planeta pak déle než hodinu setrvá za jeho nepříliš zřetelným kotoučem, nasvětleným už jen při levé straně. Zákryt začne ve 14:12 u levého okraje Měsíce a skončí v 15:24 u protilehlého, potemnělého okraje. Ilustrace znázorňuje pozici Venuše vůči měsíčnímu disku dvě minuty před zákrytem a dvě minuty po něm. S ohledem na světlou denní oblohu si však pozorování s největší pravděpodobností vyžádá dalekohled a při výraznějším zvětšení v něm pak bude patrná i fáze Venuše. Míru nasvětlení jejího kotoučku naznačuje detail v pravém horním rohu. (foto: Jan Píšala - se souhlasem k publikování)

Ve výhodě tak budou majitelé naváděných dalekohledů, díky nimž bude lokalizace Měsíce i Venuše hračka. Přístroj navíc umožní pozorovat rovněž fázi planety a postupné noření jejího kotoučku za spoře osvětlený, levý okraj zemského souputníka. Venuše za ním zmizí okolo 14:12, načež se v 15:24 opět zjeví u jeho pravého, temného okraje.

Barevná zatmění

Svým zbarvením je každé měsíční zatmění jedinečné a hlavní roli v tom hraje atmosféra naší planety. Pokud by neexistovala, byl by Měsíc ponořený do plného zemského stínu zcela temný, jelikož by na něj nedopadaly žádné sluneční paprsky. Světlo ze Slunce se však v atmosféře láme a rozptyluje do stran, takže našeho souputníka při zatmění přece jen mírně ozáří. Vtip spočívá v tom, že se různé barvy obsažené ve slunečním světle rozptylují v atmosféře v odlišné míře – nejvíc modrá, nejméně červená. Původně bílé sluneční světlo tudíž při průchodu zemským ovzduším „odmodrá“, a na Měsíc tak přednostně dopadne světlo červené.

Navíc odražené paprsky putují zpět k Zemi a procházejí její atmosférou podruhé, což znamená ještě intenzivnější odmodrání a další posun k červeným odstínům. K rozptylu světla přispívají mikroskopické prachové částice přítomné ve vzduchu, tudíž míra efektu silně závisí na jejich množství: Je-li například atmosféra „ušpiněná“ jemným sopečným popílkem, můžeme se dočkat velmi temného Měsíce, zabarveného až do hněda; a naopak jen zlehka zaprášené ovzduší může přinést zlatavé odstíny atd.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. září6 h 08 min19 h 26 min
15. září6 h 28 min18 h 56 min
30. září6 h 50 min18 h 24 min

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Lva, 22. září ve 20:19 SELČ vstoupí do znamení Vah; nastává podzimní rovnodennost a začíná astronomický podzim

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
Úplněk7. září19 h 14 min5 h 28 min
Poslední čtvrt14. září22 h 23 min15 h 19 min
Nov21. září5 h 57 min18 h 34 min
První čtvrt30. září15 h 43 min23 h 03 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – nepozorovatelný
  • Venuše – viditelná ráno nad východem
  • Mars – nepozorovatelný
  • Jupiter – viditelný ve druhé polovině noci
  • Saturn – viditelný po celou noc
  • Uran – viditelný téměř celou noc vyjma večera
  • Neptun – viditelný po celou noc

Zajímavé úkazy v září 2025

  • 7. září – úplné měsíční zatmění; Měsíc v jeho průběhu teprve vyjde nad východní obzor: začátek úplného zatmění v 19:31, střed ve 20:12, konec ve 20:53; konec částečného zatmění ve 21:57, konec polostínového zatmění ve 22:55
  • 8. září – seskupení Měsíce, Saturnu a Neptunu na noční obloze; nejblíž se tělesa ocitnou v okamžiku východu nad obzor, kdy bude Měsíc a Saturn dělit asi 2,6°; Neptun viditelný pouze v dalekohledu zhruba 2° severovýchodně od Saturnu
  • 12. září – ubývající Měsíc projde přes otevřenou hvězdokupu Plejády v Býkovi; začátek úkazu asi ve 22:00 nízko nad severovýchodem, konec 13. 9. zhruba v 0:30; níž nad obzorem pozorovatelný i Aldebaran z Býka
  • 13. září – Měsíc poblíž Aldebaranu z Býka na nočním nebi
  • 16. a 17. září – seskupení ubývajícího Měsíce, Jupitera a Polluxe i Castora z Blíženců na ranní obloze, 16. 9. se tělesa shromáždí na ploše okolo 10°, 17. 9. pak na ploše asi 12°
  • 19. a 20. září – setkání Venuše a Regula ze Lva (0,7°) v doprovodu velmi úzkého měsíčního srpku na ranním nebi; 19. 9. Měsíc zhruba 4,3° severozápadně od obou těles, 20. 9. asi 8° jihovýchodně od nich
  • 19. září – zákryt Venuše Měsícem na denní obloze; začátek zákrytu zhruba ve 14:12 u levého (osvětleného) okraje Měsíce, konec v 15:24 u pravého (temného) okraje; s ohledem na světlé denní nebe si pozorování s největší pravděpodobností vyžádá alespoň malý dalekohled
  • 21. září – Saturn v opozici se Sluncem
  • 23. září – Neptun v opozici se Sluncem
  • 27. září – srpek dorůstajícího Měsíce poblíž Antara ze Štíra na večerní soumrakové obloze nízko nad jihozápadem

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Další články v sekci