Co dělá pobyt ve vesmíru s lidským zrakem? Oči kosmonautů čelí nečekaným změnám i extrémním podmínkám
Mikrogravitace mění fungování lidského organismu mnoha způsoby a vědci se stále snaží zjistit, jaké následky může mít pro jeden z našich nejdůležitějších smyslů. Poškozuje pobyt ve vesmíru lidský zrak?
Astronauti se během dlouhých misí musejí vyrovnávat nejen s beztíží a kosmickým zářením, ale také s fyziologickými změnami. (foto: Flickr, ESA/NASA, S. Cristoforetti, CC BY-NC-SA 2.0)
Pobyty v kosmickém prostředí, a zejména ty dlouhodobé, mají na zdraví kosmonautů nepříznivý vliv. Absence tíhy ovlivňuje kardiovaskulární systém, svaly atrofují a imunitní systém slábne. Zdá se, že dlouhodobá mise může narušit i zrak, ačkoliv účinky se u jednotlivých astronautů liší a závisejí na délce pobytu. Většina změn je spíš dočasná, ale některé mohou přetrvat.
Část změn je dána fyzikálně. V mikrogravitaci se tělní tekutiny přesunují k hlavě, takže na oční bulvy působí zvýšený tlak a může dojít i k mechanické kompresi zadní části oka. Výsledkem bývá změna ostrosti vidění zejména na blízko, zdánlivé zakřivení zorného pole a výjimkou nejsou ani otoky sítnice.
Roli však může hrát i fakt, že astronauti na oběžné dráze čelí vyšším dávkám kosmického záření: Důležitý faktor zřejmě představují zejména těžké ionty, jež možná způsobují drobná poškození tkáně oční čočky.
Některé studie naznačují možnou souvislost mezi dlouhodobým pobytem ve vesmíru a zvýšeným rizikem glaukomového poškození, dosavadní důkazy jsou však omezené. Jedná se každopádně o statistiku malých čísel, a výsledky tudíž nejsou dostatečně průkazné.