Tramvaj na stlačený vzduch, tedy pneumatická tramvaj, jezdila v běžném provozu. V 70. letech 19. století ji vynalezl francouzský inženýr polského původu Louis Mékarski, přičemž její provoz byl zahájen roku 1876 a v mnoha francouzských městech přetrval až do 30. let 20. století. Princip jejího pohonu vycházel z parního motoru: místo horké páry však používal stlačený vzduch, který se dohříval koksovým topením, aby se vyrovnalo průběžné zchlazování způsobené provozem. 

Stejný princip se využíval i u některých důlních vozíků, jelikož se tím snižovalo riziko výbuchu. V posledních letech se oprašují návrhy pneumatického motoru v souvislosti s hledáním alternativního pohonu pro auta. Některé automobilky (například korejská firma PHEV nebo francouzská MDI) již v minulosti představily modely na principu stlačeného vzduchu na světových výstavách.

Na některých místech Marsu jsou patrné pozoruhodné tmavé pruhy. Tyto pruhy se v roce 2015 dostaly do světových médií, když je odborníci prohlásili za přesvědčivé stopy působení tekoucí vody na Marsu. Colin Dundas z centra Astrogeology Science Center v arizonském Flagstaffu a jeho spolupracovníci ale v těchto dnech publikovali výzkum, podle něhož tmavé pruhy na Marsu vlastně žádnými stopami tekoucí vody nejsou.

Nikoliv tekoucí voda, ale vyprahlý svět

Podle nich nejde o důkaz vody na rudé planetě, ale naopak o potvrzení toho, že jde o vyprahlý a suchý svět. Na vzniku těchto pruhů se totiž nejspíš podílejí především pohyby zrn písku a prachu na povrchu planety.

TIP: Zvláštní zvlněnou krajinu Marsu možná vytvářel levitující písek

Vědce dovedly k tomuto závěru analýzy snímků sondy NASA Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), která z oběžné dráhy snímkuje povrch Marsu. Ukázalo se, že tmavé pruhy existují jen na svazích s extrémním sklonem, kde se písek a prach může dát snadno do pohybu.

Čínské město Yangshuo má zcela unikátní polohu. Leží u řek Li Jiang a Yulong, které už samy o sobě tvoří neobyčejné okolí. Ze všech stran je navíc obklopeno krasovými homolemi, jejichž krása se odkrývá právě při pohledu z obou říčních roků. 

Okolní krajina bývá Číňany označována za nejkrásnější na světě a každý, kdo sem zavítá, určitě potvrdí, že skutečně mezi nejkrásnější scenérie patří. Místní obyvatelé dávali kopcům od pradávna názvy odrážející jejich podobu. Tak zde nalezneme například kopec Sloního chobotu, kopec Starého muže nebo kopec Poskládaného brokátu. 

TIP: Blankytná jezera žlutého draka - Sečuánské údolí Chuang-lung

Yangshuo se nachází asi 75 km jižně od Guilinu (Kuej-lin), hlavního města jihočínské provincie Guangxi (Kuang-si). Provincie leží při hranici s Vietnamem a je obydlena kromě Číňanů příslušníky národnostní menšiny Zhuang (Čuang), čítající asi 15 milionů obyvatel, a dále menšinami Yao (Jao) a Miao.

Sloanova digitální přehlídka oblohy (SDSS, podle anglického Sloan Digital Sky Survey) je jedním z nejvíce úspěšných a také nejvlivnějších projektů mapování oblohy. Výsledkem jednotlivých generací zpracování SDSS jsou vždy ve své době nejvíce detailní trojrozměrné mapy vesmíru.

Mapa vytvořená zatím nejmladší Sloanovou digitální přehlídkou oblohy zahrnuje snímky asi jedné třetiny oblohy ve více barvách, a také spektra pro více než tři miliony astronomických objektů.

Nová generace mapování vesmíru

Nyní se chystá nová generace tohoto mapování, která nese označení SDSS-V. Projekt povede Juna Kollmeier z Carnegie Institution for Science. Mapování oblohy tentokrát podpořil grant v hodnotě 16 milionů dolarů (téměř 350 milionů Kč), který projektu poskytla nadace Alfred P. Sloan Foundation.

TIP: Astronomové poprvé zmapovali vesmír podle polohy kvasarů ve 3D

Horkou novinkou páté generace je, že Sloanova digitální přehlídka oblohy tentokrát zahrne snímky a spektra objektů z celé noční oblohy. Všichni očekávají, že mapování, které by mělo začít kolem roku 2020, odstartuje novou vlnu objevů ve výzkumu vesmíru.

Těžké poranění míchy je v dnešní době stále ještě častou příčinou paraplegie, ochrnutí končetin a další závažných příznaků. Odborníci v poslední době vkládají velké naděje do léčby pomocí kmenových buněk.

Izraelští vědci nedávno provedli experiment, při němž odebrali kmenové buňky z ústní tkáně lidských dobrovolníků. Tyto kmenové buňky přinutili, aby se proměnily na buňky, které vylučují látky podporující růst a fungování nervů.

TIP: Jak spravit poškozenou lebku? Napěstováním kmenových buněk!

Pak vytvořili umělou tkáň z lidských proteinů a „osázeli“ ji napěstovanými lidskými buňkami. Umělou tkáň nakonec implantovali paraplegickým laboratorním potkanům, kteří měli zcela přerušenou páteř. Výsledky jsou velmi slibné. Mícha většiny potkanů se po této léčbě začala hojit a 42 procent z nich začalo částečně chodit. Lidští paraplegici tak mají novou naději. 

Díky náhodě, se podařilo berlínské policii zajistit přibližně stovku memorabilií Johna Lennona. Věci byly podle policie ukradené v roce 2006 z newyorského bytu vdovy po Lenonovi -  Yoko Ono. Do rukou policie se ukradené věci dostaly po krachu aukční síně Auctionata, která má sídlo právě v Berlíně.

Podle mluvčího policie se kromě zadrženého osmapadesátiletého Němce na krádeži podílel ještě nejméně jeden další člověk. S velkou pravděpodobností se jedná o řidiče Yoko Ono, který ovšem v současné době pobývá v Turecku a není tak příliš pravděpodobné, že na něj německé úřady dosáhnou.

TIP: Když Brouci dobyli Ameriku: Jak se rodila nesmrtelnost beatlemánie

Uloupené předměty mají podle všeho velkou sběratelskou cenu – kromě brýlí, cigaretového pouzdra a živé nahrávky z koncertu Beatles, jsou mezi nimi například i tři ručně psané Lennonovy deníky z let 1975, 1979 a 1980. Poslední zápis podle policie pochází z 8. prosince 1980 a byl tedy napsán jen několik hodin před smrtí slavného zpěváka.

Populace lidí v Británii a Irsku prožily před tisíci lety sérii vzestupů a pádů. Vědci je doposud připisovali populačním cyklům, závislým na dostupnosti přírodních zdrojů. Podle nového výzkumu britských odborníků to ale bylo nejspíš jinak. Opakované hroucení populací v dávné zemědělské krajině mají podle všeho na svědomí výrazné změny klimatu v oblasti severního Atlantiku.

TIP: Pralesní zemědělství? Lidé možná farmařili v pralese už před 45 tisíci let

Detailní srovnání osídlení různých oblastí v průběhu historie ukázalo, že se populace tehdejších lidí hroutily v obdobích, kdy bylo v severním Atlantiku hodně bouří. Farmáři tehdy opouštěli pěstování pšenice a uchylovali se k ječmeni, který má sice nižší výnosy, ale vydrží drsnější podnebí.

Astronomové poprvé v historii zkoumali planetku, která přilétla do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru. Pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT v Chile a na dalších observatořích po celém světě ukázala, že tento unikátní objekt cestoval mezihvězdným prostorem po miliony let, než se náhodou přiblížil do nitra Sluneční soustavy. Zdá se, že se jedná o tmavě červený a silně protažený nejspíše kovový objekt, který se nepodobá žádnému tělesu známému ze Sluneční soustavy.

Extrasolární návštěvník

Přehlídkový dalekohled Pan-STARRS 1 objevil 19. října 2017 slabý objekt pohybující se oblohou. Na první pohled vypadal jako typická planetka, dokud se z většího množství pozic nepodařilo spočítat jeho dráhu. Ta mimo vší pochybnost ukázala, že tento objekt, na rozdíl od dosud známých planetek a komet, nepochází ze Sluneční soustavy, ale že přilétl z mezihvězdného prostoru.

Těleso bylo původně klasifikováno jako kometa, pozorování provedená řadou zařízení včetně přístrojů ESO však neodhalila žádné známky kometární aktivity, i když objekt prošel přísluním (nejbližším bodem dráhy ke Slunci) již před objevem v září 2017. Těleso bylo následně reklasifikováno na mezihvězdnou planetku (což je zcela nová, dosud nepoužívaná kategorie těles). Dostal označení 1I/2017 U1 a jméno `Oumuamua.

Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT se proto ihned pustili do práce a začali měřit pozice, jasnost i barvu tělesa s větší přesností, než umožnily menší přístroje. Rychlost reakce byla důležitá především proto, že mezihvězdná planetka `Oumuamua znatelně slábla díky vzdalování od Slunce i od Země. A pro vědce si připravila další překvapení.

Blikající kovový doutník

S pomocí záběrů pořízených přes čtveřici různých fotometrických filtrů přístrojem FORS na dalekohledu VLT a v kombinaci se snímky z jiných velkých dalekohledů se podařilo zjistit, že `Oumuamua během otáčení s periodou 7,3 hodiny mění jasnost v poměru 1:10.

Vedoucí vědeckého týmu Karen Meech vysvětluje význam těchto pozorování: „Takto neobvykle velká variace jasnosti znamená, že těleso musí být značně protáhlé: objekt je asi desetkrát delší než široký a musí tedy mít velice komplikovaný tvar. Rovněž jsme objevili, že má tmavě červenou barvu, která se trochu podobá vzdáleným objektům Sluneční soustavy. Podařilo se také potvrdit, že je naprosto neaktivní – v jeho okolí jsme nenašli sebemenší stopy prachu.“

Provedená měření naznačují, že `Oumuamua je nejspíš husté, pravděpodobně kamenné nebo dokonce kovové těleso, bez vodního nebo jiného ledu v blízkosti povrchu. Povrch je v současnosti velmi tmavý a zčervenalý v důsledku dlouhodobého vystavení účinkům kosmického záření v mezihvězdném prostoru. Vědci odhadují, že těleso je asi 400 metrů dlouhé.

Předběžné výpočty dráhy naznačují, že objekt přilétl přibližně ve směru od hvězdy Vega, která leží v severním souhvězdí Lyra. I přes ohromující cestovní rychlost asi 90 tisíc kilometrů za hodinu by však planetce cesta mezihvězdným prostorem – od místa, kde je dnes Vega, až do Sluneční soustavy – trvala asi 300 tisíc let. Před tak dlouhou dobou se však hvězda Vega nenacházela ani poblíž pozice, odkud planetka přilétla. `Oumuamua tak pravděpodobně cestovala Galaxií po stovky milionů let, aniž by byla spojena s jakýmkoliv hvězdným systémem, než se čistě náhodou dostala do nitra Sluneční soustavy.

Astronomové odhadují, že podobné mezihvězdné těleso prochází vnitřní částí Sluneční soustavy asi jednou za rok. Jedná se však o velmi slabé objekty, které se jen obtížně vyhledávají, proto dosud unikaly naší pozornosti. Teprve současné přehlídkové systémy, jako je například Pan-STARRS, jsou dostatečně výkonné, aby měly reálnou šanci taková tělesa objevit.

Svět kolem nás se mění tak rychle, že si to mnohdy ani nestačíme uvědomit. Změny se týkají našeho životního stylu, módy, technologií i předmětů denní potřeby. Originální projekt re-photos zachycuje proměny světových měst - podívejte se, jak se změnila Paříž, Brusel, Helsinky, Washington nebo třeba Praha v průběhu uplynulých desetiletí…

Svět se ponoří do chaosu, když se černoši vzbouří proti nadvládě bělochů. V krvavé válce, kterou mnoho lidí nepřežije, zvítězí černá rasa. Aspoň tak si písně Beatles z desky The White Album vykládal Charles Manson, hlava skupiny fanatiků, která hltala každé jeho slovo. Jenže slíbená apokalypsa stále nepřicházela a Manson cítil, že to může otřást jeho pozicí neomylného guru. 

Své ovečky proto přesvědčil, že je třeba ukázat černochům, jak rozpoutat rasovou válku. Události, které následovaly, se zapsaly do historie jako jedna z nejbrutálnějších sérií vražd. Na začátku se přitom Rodina, jak si skupina Mansonových následovníků dala říkat, podobala každé jiné skupině hippies, jichž během éry květinových dětí v šedesátých letech vznikl nespočet. Jenže místo aromatické vůně lehkých drog a poselství o míru za sebou tato skupina zanechávala pořádně krvavé stopy.

Matka ho prodala za pivo

Muž, který měl šílené řádění na svědomí, se narodil v roce 1934 jisté Kathleen Maddoxové. Ta původně vyrůstala v přísně náboženské rodině, ale brzy se vzbouřila a utekla v patnácti letech z domu. O rok později v roce 1934, již porodila své první dítě. Syn zprvu zapsaný jako Bezejmenný Maddox později dostal jméno Charles Milles Manson. Příjmení Manson získal po tehdejším partnerovi své matky a svého biologického otce nejspíš nikdy nepoznal. 

Kathleen kromě promiskuitního života holdovala alkoholu. Jednou, když jí chyběly peníze na další rundu, navrhla bezdětné číšnici, že jí prodá svého syna za půllitr piva. Číšnice jí nalila další sklenici. Kathleen ji do sebe otočila a lokál opustila bez malého Charlieho. Pár dnů se o něj skutečně starala servírka, než chlapce našel jeho strýc a přivedl ho zpátky k matce.

Protože Kathleen strávila část Mansonova mládí ve vězení kvůli různým krádežím, často se o něj starali jeho další příbuzní. Manson se dostal do výchovy své extrémně pobožné babičky, občas ho hlídal i strýc. Ten však jednoho dne, zrovna když měl chlapce na starosti, spáchal sebevraždu. Ideální nebyla ani výchova dalšího ze strýců. Považoval synovce za příliš zženštilého, a tak ho na první školní den oblékl jako děvče.

Když se Kathleen vrátila z vězení, snažila se dát syna do pěstounské péče, protože Manson překážel jejímu tehdejšímu partnerovi. Charles se nakonec dostal do nápravného zařízení pro mladistvé, ze něhož později utekl k matce. 

Zloděj aut a pasák

Kvůli drobným krádežím na počátku puberty následoval kolotoč umísťování do polepšoven a útěků z těchto zařízení. V jednom z těchto ústavů byl prý Manson sexuálně zneužíván. V sedmnácti letech vyměnil polepšovnu kvůli překročení hranice v kradeném autě za vězení. Krátce poté, co ho propustili, se zamiloval a rychle oženil se servírkou Rosalie Willisovou. 

Rodinu živil příležitostnými výdělky a kradením aut. Půl roku po svatbě byli Manson s těhotnou manželkou chyceni při jízdě v kradeném autě a Charles tak mohl oslavovat narození svého syna pouze ve vězeňské cele. Matka i manželka pravidelně Mansona navštěvovaly, ale Rosalie začala žít s jiným mužem. Ve stejném roce, kdy Manson opustil vězení, dostal soudní rozhodnutí o rozvodu. 

Dál se živil jako pasák nebo padělal peníze. Opět ho přistihli při činu, ale srdceryvná výpověď Candy Stevensové, která tvrdila, že by si nemohla odsouzeného Mansona vzít za manžela, obměkčila srdce poroty a Charles byl podmínečně propuštěn, aby se mohl podruhé oženit. Později se zjistilo, že Stevensová byla prostitutka a její dojemný příběh měl jen Mansona uchránit před pobytem za mřížemi. Marně. Za činnost pasáka brzy opět skončil ve vězení. Když v roce 1967 ve  dvaatřiceti letech opouštěl celu, měl dost ponurou bilanci: polovinu života strávil buď v nápravných zařízeních, nebo ve vězení. 

Guru hippie komunity

Kromě mistrovsky zvládnuté techniky, jak manipulovat s lidmi, se ve vězení naučil hrát na kytaru a začal se zajímat o scientologii. V Kalifornii se Manson setkal s mladou Mary Brunnerovou, která působila jako knihovnice na univerzitě. Dovolila, aby se k ní nastěhoval. Přes počáteční nevoli nakonec svolila také k tomu, aby si do jejich domu vodil i další ženy. Nakonec zde žili spolu s dalšími osmnácti ženami. 

Časem se přestěhovali do San Francisca, centra kultury hippie, kde Manson kolem sebe shromáždil dvacet až třicet věrných oveček, kterého ho považovaly za proroka. Většina členů Rodiny byly ženy. Nejdřív se bavili jako ostatní květinové děti, zkoušeli drogy, tančili nazí kolem ohně a sem tam ukradli staré auto, aby ho mohli přestříkat pastelovými barvami a projet se v něm napříč Spojenými státy.

Charles Manson ale toužil po něčem větším, než být vůdcem skupiny poblouzněné juchající mládeže. Chtěl se stát rockovou hvězdou. Měl štěstí, protože když dvě členky Rodiny stopovaly u silnice do San Francisca, odvoz jim nabídl Dennis Wilson, bubeník skupiny Beach Boys. Ženy zůstaly ve Wilsonově domě přes noc. Bubeník ráno odjel do nahrávacího studia, a když se vrátil, našel ve své vile tucet nových tváří.

Umělci neplatí nájem

Při setkání s Mansonem se Wilson nechal přesvědčit k poskytnutí své rezidence jako příbytku pro členy Rodiny. Zakrátko se jejich počet ve Wilsonově domě zdvojnásobil. Oba muže sblížila společná láska k hudbě. Wilson představil Mansona jako nadějného zpěváka dalším lidem z hudební branže a nechal ho nahrát ve studiu několik písní. Kromě toho několik měsíců platil výdaje Rodiny, kam spadaly i účty za léčbu kapavky a zničení vypůjčeného Wilsonova auta. Ovšem stejně jako Manson mohl i bubeník Beach Boys využívat ženy z Rodiny jako ochotné služky, a tak platil dál.

Až bubeníkův manažer vyhnal příživnickou Rodinu z hudebníkova domu a skupina se usídlila na Spahnově ranči, který dříve sloužil jako kulisa pro westernové filmy. Budovu opravili a za občasný sex jedné dívky z Rodiny s osmdesátiletým slepým vlastníkem ranče zde mohli zůstat. Ranč se stal brzy známým místem divokých sexuálních orgií. Zde se také ke skupině přidal Charles „Tex“ Watson, který hrál později velkou roli při masakrech spáchaných na Mansonův příkaz. Alternativním úkrytem pro Rodinu se staly i dva málo využívané ranče poblíž kalifornského Údolí smrti. 

Čekání na apokalypsu

Koncem roku uslyšel Charles Manson spolu s Watsonem poprvé Bílé album od Beatles. Podle Mansona jejich písně předpovídaly rasovou válku černých proti bílým, která přijde v roce 1969, a podporovaly utlačovanou černou menšinu, aby se zbavila svých okovů a zahájila revoluci proti bílé nadvládě. Krvavá válka dosáhne apokalyptických rozměrů, kdy přežije jenom hrstka vyvolených, hlásal Manson. Katastrofické vize podporoval také nedávný úspěšný atentát na vůdce černochů, Martina Luthera Kinga. 

Od té doby se Manson stal doslova posedlý vším okolo Beatles. Čtveřici z Liverpoolu pokládal za čtyři anděly z biblické Knihy zjevení, která se také nazývá Apokalypsa. Sebe považoval za pátého anděla, který má klíč od bezedné propasti. V Poslední soudný den pátý anděl vypustí z propasti kobylky a štíry. Manson ve svých proslovech k Rodině často citoval Bibli a Beatles. Členové Rodiny budovali podzemní úkryty v kalifornské poušti, kde měli celou zkázu přečkat. Rovněž kreslili podrobné mapy pouště a kradli auta, která předělávali na pouštní buginy, aby se lépe připravili.

Krvavé vzkazy

Jenže, jak už to bývá s každou předpovídanou apokalypsou, ona ne a ne přijít. Proto se Manson rozhodl, že musí černochům ukázat, jak se rozpoutává konec světa. Manson nejdřív podvedl černého drogového dealera Bernarda Crowea. Okradený Crowe pak vyhrožoval likvidací členů Rodiny, a tak ho Manson zastřelil. Tedy alespoň si to myslel.

Později ve zprávách viděl informaci o zabitém členovi Černých panterů, což byla skupina černošských extrémistů, a považoval to za důkaz začátku zkázy. Nešlo však o Crowea, jak se Manson domníval. Dealer byl jen postřelen a nakonec přežil. Policii nic nenahlásil.

Manson krátce poté sepsal seznam „prasat určených na porážku“, na jehož základě členové Rodiny zavraždili prvního člověka – bělocha Garyho Hinmana, jehož krví napsali na zeď sousloví „politické prasátko“ a vedle něj otiskli černou panteří pracku. Chtěli, aby to vypadalo jako vražda spáchaná Černými pantery. Ovšem apokalypsa byla stále v nedohlednu.

A tak Manson 8. srpna 1969 nařídil, aby tři členky Rodiny a Charles „Tex“ Watson šli do vily na losangelské Cielo Drive, kde předpokládal výskyt bohaté bělošské smetánky. Úkol měli jediný: zabít každého, koho potkají.

Než skupina vstoupila do domu, odstřihla telefonní dráty, aby oběti nemohly zavolat o pomoc. Uvnitř našla skupina fanatiků čtyři lidi a také těhotnou herečku Sharon Tateovou, tehdejší manželku režiséra Romana Polanského. Nesmilovali se nad nikým. Všichni zemřeli buď na následky střelných zranění nebo po mnohonásobných bodných ranách noži. Tateovou, která byla v osmém měsíci těhotenství, si nechali na konec. Prosila je o to, aby ji kvůli nenarozenému dítěti ušetřili. Navrhovala dokonce, aby jí pomohli dítě porodit a pak ať ji zabijí. Vrazi s ní ale neměli ani špetku slitování. Umlčelo ji šestnáct ran nožem. Její krví pak jedna z fanatiček napsala na vchodové dveře slovo „pig“, česky prase.

Jeden masakr nestačil

Hned další den po hrůzném činu byl podobným způsobem zavražděn manželský pár bílých podnikatelů LeBiancových. Zdi i dveře od ledničky pokryly krvavé nápisy jako válka, smrt prasatům nebo Helter Skelter. Poslední slovo znamenalo podle Mansona synonymum pro apokalypsu.

Manson při masakru dával pozor, aby se všichni účastnili zabíjení, ale sám na nikoho nevztáhl ruku. Potom určil trojici, která měla vykonat další masakr, zatímco zbylá trojice měla jet po vraždě stopem zpět na Spahnův ranč. Třetí masakr se ale nekonal, protože si určené trio spletlo byt, kde mělo zaútočit, a po zjištění svého omylu fanatici z místa činu utekli.

Los Angeles zachvátila panika, město ochromil strach. Stalo se něco neuvěřitelného – tentýž měsíc policisté zatkli členy Rodiny kvůli krádežím aut, ale pro nedostatek důkazů je museli propustit. Netušili, že mají co dočinění s brutálními vrahy, po kterých pátraly stovky kriminalistů. Znovu celou skupinu zatkli koncem podzimu kvůli dalším krádežím aut. Jedna z členek Rodiny pak v cele vyprávěla svým spoluvězeňkyním o spáchaných masakrech. Nebýt toho, policie by stále žádnou souvislost netušila.

Později jiná členka Rodiny souhlasila s výpovědí proti Mansonovi a jeho skupině výměnou za svou beztrestnost. Její verzi nakonec potvrdila i shoda nalezených otisků prstů na místě vraždy s členy Rodiny.

Místo popravy devět doživotních trestů

Charles Manson se konečně ocitl před soudem a zodpovídal se ze svých ohavných činů. Během probíhajícího soudního procesu si na čelo namaloval písmeno X. Jelikož soudci zamítli jeho žádost, aby se hájil sám, symbolicky se takto vyškrtnul ze světa, kde mu bylo odepřeno právo mluvit sám za sebe. Jeho příznivci, kteří okupovali prostranství před soudní budovou, následovali jeho příkladu.

Přestože nejvíc vražd měl na svědomí Charles „Tex“ Watson, všem členům Rodiny, kteří se účastnili masakrů, byla přisouzena stejná zodpovědnost a vina. Jen tak mohl být ke smrti v plynové komoře odsouzen i Manson, jehož rukou ve skutečnosti nikdo nezemřel. Nejvyššímu trestu ale i tak unikl. Po zrušení poprav v Kalifornii byl trest změněn na devítinásobné doživotí. 

Jeho doživotní trest se naplnil v neděli 19. listopadu 2017, kdy ve věku 83 let zemřel v nemocnici přirozenou smrtí.