Nově objevený plynný obr svou pouhou existencí ohrožuje naše současné teorie o vzniku planetárních systémů. Je totiž příliš velký na to, aby mohl být u své hvězdy.

Planetární soustava NGTS-1 ze souhvězdí Holubice je od nás vzdálená asi 600 světelných let. Místní hvězdou je ultrachladný červený trpaslík spektrální třídy M, jehož hmota a velikost jen o něco málo přesahují polovinu Slunce. Robotický lovec exoplanet Next-Generation Transit Survey (NGTS) právě v této soustavě získal svůj první úlovek.

Horký jupiter u malé hvězdy

Plynný obr NGTS-1b vlastně není zase tak výjimečný. Je o něco lehčí než náš Jupiter, hvězdu oběhne za 2,6 dne a panuje na něm teplota asi 530 °C. Podobných horkých jupiterů známe spousty. Přesto ale tenhle obr vědce šokoval.

TIP: Překvapení v planetárním systému: Obří planeta u příliš mladé hvězdy

Z výpočtů totiž vyplývá, že podle našich teorií o vzniku planet by v soustavě tak malé hvězdy neměl tak velký plynný obr vůbec existovat. Teorie připouštějí, že malé hvězdy mohou formovat skalnaté planety, ale nemohou dostat dohromady dostatek materiálu k vytvoření planet velikosti Jupiteru. Očividně ale existuje, takže jsme se mýlili. Navíc by podobných planet mohlo být v Mléčné dráze hodně, protože červení trpaslíci jako je NGTS-1 jsou nejhojnější hvězdy vůbec.

Na Madagaskaru řádí mor. Před pár stoletími by taková informace vyvolala ohromnou paniku. Dnes už naštěstí mor umíme jakžtakž zvládnout, přesto si ale jeho epidemie zasluhují velkou pozornost.

Na Madagaskaru propukají epidemie moru prakticky každoročně od roku 1990, kdy místní úřady polevily v očkování a hygienických opatřeních. Ta letošní je ale nebezpečnější než jindy. Ve většině případů se přenáší v plicní formě, která se snadno šíří kapénkovou infekcí. Snad ještě horší zprávou je, že letos mor zasahuje dvě největší města ostrovního státu, Antananarivo a Toamasinu. Epidemie vypukla v srpnu a k 20. říjnu si vyžádala 124 lidských životů. Nakazilo se celkem asi 1 300 lidí.

WHO proti moru

Lékaři a zdravotníci intenzivně bojují proti nákaze přímo v místech výskytu choroby. Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala varování, že by se mor mohl rozšířit i do dalších zemí, hlavně v Africe.

TIP: Vědci izolovali DNA původce Velkého moru ze zubů koster obětí v Londýně

Ve snaze co nejvíce omezit riziko dalšího šíření moru zaslala WHO na Madagaskar 1,2 milionu dávek antibiotik. Původce moru, bakterie Yersinia pestis, je naštěstí stále vysoce citlivá na antibiotika. Doufejme, že jí to vydrží co nejdéle. Jakmile by se mor stal rezistentním, bude zle.

Přestože se největší bitvy Velké války odehrávaly zpravidla na území Francie, první výstřely konfliktu třeskly v Belgii. Zdejší královská armáda se s podporou opevnění i zprvu tápajících dohodových mocností snažila zadržet valícího se nepřítele a způsobila mu citelné škody. 

V létě 1914 se nad Evropou zatáhla válečná mračna. Výjimkou nebyla ani Belgie, jejíž představitelé již 24. července proklamovali, že v případě konfliktu je země připravena potvrdit svou neutralitu se zbraní v ruce. A skutečně: vzhledem k horšící se mezinárodní situaci vyhlásila vláda v poslední červencový den mobilizaci královské armády. Belgická pěchota na snímku očekává další vlnu nepřátelského útoku. Zuřivý odpor Belgičanů narušil časový harmonogram Schlieffenova plánu.

Dopravní letadla patří k největším symbolům technického pokroku lidstva 20. století. Od letounů z latěk, drátů a plátna pro pár cestujících se rychle proměnila ve velkokapacitní stroje.

Létání po francouzsku

Dvoumotorové francouzské letadlo vyvinuté v posledním roce první světové války jako těžký bombardér mohlo nést až 1 000 kg bomb. Ještě v době jeho testování válka skončila a stroj byl přestavěn na dopravní. V atmosféře vyhládlé, ale konečně i mírem ovládané Evropy slavila továrna bratří Farmanů s „Goliáši“ obchodní a provozní úspěch. Kapacita 12 cestujících byla v té době nepředstavitelné číslo, neboť většina společností začínala s dopravou jedné maximálně dvou osob. Na svůj první civilní let se Farman F-60 vydal v únoru 1919 z Paříže do Londýna. Protože v Británii tehdy ještě nebylo civilní létání povoleno, cestovali v něm pouze vojáci.

Trup byl rozdělen na dva salony. Vepředu, v bohatě prosklené přídi, seděli čtyři cestující, za nimi, ve vyvýšeném otevřeném prostoru pilot s mechanikem, kolem kterých se procházelo do zadního salonu pro osm pasažérů. Letoun dokázal vystoupat do úctyhodných pěti kilometrů, ale rychlost tohoto jinak dobře ovladatelného stroje nepřesahovala 120 km/h, a tak byl při silnějšímu protivětru pomalejší než rychlík. V roce 1924 zakoupilo Československo licenci na výrobu osmi kusů Farmanů F-62, které byly po čtyřech vyrobeny v továrnách Avie a Letov. Přestože tehdy již šlo o zastaralé stroje, u ČSA (Československých státních aerolinií) a ČLS (Československé letecké společnosti) úspěšně létaly až do roku 1932.

Osmiletý Mohammad Kalleem nechodí do školy, aby nemusel čelit šikaně ostatních dětí. Najíst a napít se dokáže jen s velkými obtížemi a také ostatní obyčejné úkony mu dělají problémy. Narodil se totiž s dosud nepopsanou vadou, při které se mu neustále zvětšují ruce. Každá jeho horní končetina váží 8 kg! „Když jsem chodil do školy, děti často říkaly: Pojďme zbít toho kluka s velkýma rukama. Někteří mě pak skutečně bili,“ říká smutně Mohammad.

Podle jistého lékaře z Dillí se možná jedná o lymfangiom neboli zmnožené, zvětšující se lymfatické cévy, případně o vývojovou vadu růstu orgánů zvanou hamarcie. Obě nemoci lze léčit, rodiče chlapce však nemají dostatek peněz. Přesto doufají, že se pomoc najde.

A jak se k léčbě a možné operaci staví sám Mohammad? „Nemám s operací problém, pokud ji doktoři provedou bez injekce. Malá operace by byla v pořádku.“ Většího zákroku se ovšem obává: nelíbí se mu představa, že by dostal anestezii a následně by mu někdo „řezal“ do rukou. Než však začne jakákoliv cílená léčba, musí chlapec absolvovat speciální vyšetření kvůli stanovení přesnější diagnózy.

Vždy jde o peníze, i ve vývoji kosmických technologií. Holding Virgin Group uspěl ve vyjednávání se Saúdskou Arábií a před pár dny podepsal smlouvu o investicích v hodnotě 1 miliardy dolarů (asi 22 miliard Kč) se saúdskoarabským fondem Public Investment Fund (PIF).

Přestože jde zatím jen o nezávazné memorandum, pokud se jej podaří naplnit, mohla by tato „ropná“ investice významně urychlit stávající plány Virgin Group na lety s lidskou posádkou a na služby spojené s malými satelity.

Ropné investice

Zmíněné investice by také měly podpořit vývoj dalších technologií, včetně komerčních nadzvukových letů a kosmického zábavního průmyslu v Saúdské Arábii.

TIP: Budoucnost Virgin Galactic: Plán komerčních letů pokračuje

Podle zakladatele Virgin Group Richarda Bransona zbývají už jen pouhé měsíce do chvíle, kdy společnost Virgin Galactic dostane první lidi do kosmického prostoru a společnost Virgin Orbit rozmístí první satelity na oběžné dráze. Investice ze Saúdské Arábie tak podle Bransona zásadně urychlí vývoj dalších technologií a jejich zavádění do praxe.

Mločík Jacksonův je malý a velmi pěkně zbarvený obojživelník, který obývá tropické vlhké lesy v horách Guatemaly. Mnozí lidé se ale strachovali o jeho osud, protože ho od roku 1975 nikdo neviděl.

Jak to ale v podobných případech bývá, malá zvířata obtížně dostupných tropických lesů mohou dlouho unikat pozornosti. Potvrdilo se to i tentokrát. Vědci v Guatemale ke své velké radosti nedávno opět nalezli tohoto mločíka, jak spokojeně žije v horském pralese. Již řadu let ho intenzivně hledali a nakonec se jim to povedlo.

TIP: Obří ostrovní strašilky, považované za vyhynulé, stále žijí

Shodou okolností byl mločík Jacksonův před pár měsíci zařazen na seznam programu „Hledání ztracených druhů“, který zahrnuje 25 nejvíce žádaných druhů, které odborníci v dnešní době pohřešují. Mločíka si teď mohou zase vyškrtnout. 

Oheň nepochybně představuje jednu z nejstarších zbraní vůbec. Po staletí se používal k lovu i boji, ale až ve 20. století se objevily skutečně moderně řešené zbraně založené na jeho využití.

V první světové válce se rozsáhle uplatnily plamenomety, tedy prostředky, jež pod tlakem vystřikovaly kapalnou zápalnou směs. Avšak plamenomety ukazované ve filmech většinou bývají repliky užívající plyn, a proto disponující velmi krátkým dosahem, kdežto opravdové armádní plamenomety s kapalinou mají dosah v desítkách metrů.

Image

Čtěte také

Zakázané zbraně: Smrt, kterou smlouvy nedovolují (1)

Smrtící fosfor

Jako první tyto prostředky použili Němci a nejprve se kvůli tomu dočkali odsouzení od států Dohody, podle nichž se jednotky s plamenomety skládaly z odsouzených zločinců. Byl to samozřejmě nesmysl, avšak propaganda zafungovala a Němce s plamenomety většinou vojáci Dohody nebrali (mimo jiné i kvůli samotné zbrani) do zajetí. Avšak záhy se tyto prostředky objevily i na druhé straně. Vedlejším produktem snahy vyvinout efektivnější zápalné směsi se stal napalm, v podstatě zhuštěný benzin, jehož některé podoby se vzněcují samy při pouhém styku se vzduchem.

Tuto vlastnost ale nejvíce projevuje bílý fosfor, jenž se používá také jako osvětlovací prostředek. Obdobné efekty a účely mají i mnohé jiné chemické sloučeniny (často na bázi kovů, mimo jiné hořčíku a hliníku), které mohou vyvíjet teploty někdy i několika tisíc stupňů Celsia a běžně dostupnými způsoby se nedají uhasit. Ty nejúčinnější patří mezi organokovové sloučeniny a jako zástupce lze jmenovat trietylaluminium. Válkou, která se zapsala do historie jako ta s nejrozsáhlejším uplatněním zápalných zbraní, je nepochybně ta ve Vietnamu, což pak vedlo ke snahám tuto kategorii zbraní aspoň trochu omezit.

Zákaz na papíře

Klasické „tlakové“ plamenomety se však již v současnosti užívají jen výjimečně, protože mají omezený dosah a mohou ohrozit i své uživatele. Na jejich místo nastoupily takzvané reaktivní plamenomety, zpravidla jednorázově použitelné bezzákluzové modely (nejčastěji deriváty ručních protitankových zbraní), jež vystřelují zápalné granáty. V roce 1983 ale začala platit Úmluva o některých konvenčních zbraních, které mohou působit nadměrné utrpení. Její III. protokol zakazuje užívat zápalné bojové prostředky proti civilním, případně proti vojenským cílům způsobem, který by ohrožoval civilisty.

Každopádně ale definuje zápalné zbraně způsobem, jenž trochu připomíná onu formulaci o otravných střelách z Haagu. Dle protokolu se totiž jedná pouze o ty, u kterých je zápalný účinek primární, a tudíž se netýká například kouřových a osvětlovacích střel. Munice s bílým fosforem se tedy dosud často uplatňuje, a to leckdy i s evidentním (ačkoli otevřeně nepřiznaným) úmyslem zapalovat.

Nesmrtelný napalm

Řada debat se týká takzvaných termobarických (nebo také palivo-vzdušných) zbraní, které jsou založené na explozi velkého oblaku aerosolové výbušniny a mívají i silné zápalné účinky. Podle mocností, které je dnes používají (zejména USA a Rusko), se ale jedná primárně o výbušné prostředky, které tedy protokolu oné smlouvy nepodléhají.

Proti ryze vojenským cílům se zápalné zbraně užívat smějí a občas k tomu dochází. Například americké síly během invaze do Iráku v roce 2003 použily proti irácké armádě směs příbuznou napalmu, avšak z oficiálních prohlášení vyplývala úporná snaha popírat, že by skutečně šlo o kontroverzní napalm.

Inženýři Ripper Group z australského Nového Jižního Walesu spojili síly s místními záchranáři surfařů a vyvíjejí unikátní drony Shark Spotter, které budou nepřetržitě hlídkovat a zachraňovat plavce před žraloky.

Jejich předchůdci, drony Little Ripper, už mají nalétáno ve službě mnoho hodin. Pomáhají lidem v nesnázích, ať už v moři anebo na pláži. V případě potřeby shazují záchranné vybavení, jako jsou nafukovací vesty, píšťalky nebo elektromagnetická zařízení pro odpuzování žraloků.

TIP: Jak na žraloky? Austrálie nasazuje pokročilé sonary a drony

Drony Shark Spotter budou vybaveny přístroji a algoritmy, které jim umožní automaticky pátrat po žralocích v blízkosti surfařů. Až bude jejich vývoj dokončen, tak budou samy vyhodnocovat záběry kamer v reálném čase a reagovat na přítomnost nebezpečného žraloka. Útoky žraloků na lidi jsou sice vzácné, ale plavci a surfaři se teď každopádně budou cítit bezpečněji.