„Nahota přitahuje pozornost,“ vysvětluje Ou Č'-chang a dodává: „nedělám to ale proto, aby se lidé dívali, jak dělám kliky. Chci je přimět, aby se zamysleli.“ 

Na jedné fotografii je Ou zachycen naproti budově podniku, který nabízel kojeneckou výživu s jedovatými látkami a je spojen s otravou 300 000 dětí. O tři roky později se svlékl ve vesnici Wu-kchan v provincii Kuang-tung, kde se lidé vzbouřili proti úředníkům, kteří jim chtěli zkonfiskovat pozemky. Ukázal se také v části Hongkongu, kde v roce 2014 probíhaly protipekingské protesty, či ve městě Tchien-ťin, kde série chemických explozí loni usmrtila 173 lidí. Jeho umělecký projekt „Naked Truth“ zaujal i porotu World Press Photo, kde získal v roce 2009 čestné uznání. 

Černé díry jsou jako velcí žraloci vesmíru. Každý se jich bojí, přitom je dost obtížné nějakou vůbec najít. Vesmír je ohromný, černé díry jsou relativně malé, a navíc doopravdy černé, takže je těžké je vystopovat.

V centru naší Galaxie je supermasivní černá díra Sagittarius A*. Jde o monstrum o hmotnosti 4 milionů Sluncí, které je od nás vzdálené 26 tisíc světelných let. Další černé díry v Mléčné dráze mají hmotnost, která nepřekračuje 15 Sluncí.

Černá díra v Jednorožci

Asi nejznámější z nich je černá díra Cygnus X-1, vzdálená 6 tisíc světelných let. Relativně blízko, ve vzdálenosti 7 800 světelných let, je zatím nejmenším známá černá díra GRO J0422+32. Úplně nejbližší ze spolehlivě známých černých děr je ale V616 Monocerotis ze souhvězdí Jednorožce o hmotnosti 13 Sluncí, která je od nás vzdálená asi 3 tisíce světelných let.

Všechny tyto černé díry mají v těsné blízkosti hvězdu, které kradou materiál. Díky tomu jsme je objevili. Vědci ale odhadují, že v Mléčné dráze mohou být miliony skrytých černých děr, které zatím čekají na objevení. Některé z nich mohou být i docela blízko.

Podle profesorky neurologie Sudhy Seshadriové, ze střediska pro výzkum Alzheimerovy nemoci při Bostonské univerzitě, je u lidí, kteří pravidelně spí déle než devět hodin, až šestkrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich během deseti let objeví demence než u lidí, kteří spí kratší dobu.

TIP: Jakých chyb se při spánku dopouštíme nejčastěji?

Dřívější výzkumy ukázaly, že s demencí souvisí jak příliš málo, tak příliš hodně spánku. Vědci také zjistili, že pravděpodobnost vzniku demence ovlivňuje úroveň vzdělání – čím víc času strávíte učením, tím menší riziko neurodegenerativní nemoci vám hrozí. Zdá se, že vzdělanější lidé dokážou účinky demence lépe kompenzovat.

Pozor na samotu a špinavý vzduch

Podle Světové zdravotnické organizace trpí na světě demencí 47,5 milionu lidí a každý rok přibývá dalších 7,7 milionu. Šedesát až sedmdesát procent všech případů tvoří Alzheimerova choroba, která je nejběžnějším typem demence.

TIP: Chcete předejít mrtvici? Pravidelně cvičte a hlavně nespěte déle než 8 hodin!

Kromě nadbytku spánku souvisí se vznikem demence ještě další faktory. Podle studie z roku 2013 zvyšuje pocit osamělosti u starších lidí riziko vzniku demence jeden a půlkrát. Dalším faktorem je znečištění ovzduší. Pravděpodobnost vzniku demence také roste u lidí žijících blízko dálnice nebo v hustě obydlených městských čtvrtích.

Mongolská říše představovala největší souvislé pevninské impérium v dějinách. Existovala ve 13. a 14. století a svého času měla přes sto milionů obyvatel. U jejího zrodu přitom stály schopnosti jediného muže – Temüdžina, syna náčelníka Mongolů, kterého dnes známe jako Čingischána. Právě on v roce 1206 spojil nezávislé mongolské kmeny, prohlásil se vládcem (chánem) a založil nové hlavní město – Karakorum. Při svých následných dobyvačných taženích se zdál být neporazitelný: Jeho vojska expandovala do Číny, Střední Asie, Persie, na Kavkaz i do východní Evropy.

Dva roky po Čingischánově smrti, v roce 1229, se říše rozdělila mezi jeho čtyři syny, přičemž Ögedej byl zvolen nejvyšším kaganem – vládcem vládců. Při úspěšném tažení v roce 1237 pak smetl Kyjev a následně porazil polské i maďarské vojsko. 

Příliš rychlý pád 

Mongolský vůdce Möngke usedl na trůn roku 1251 a slavil velký úspěch, když spolu se svým bratrem Kublajem pokořil čínskou dynastii Sung. Kublaj byl po Möngkeho smrti zvolen velkým chánem a usiloval zejména o definitivní podrobení území zmíněného rodu, což se mu roku 1279 také podařilo. Poté ustavil novou čínskou dynastii Jüan a v místě dnešního Pekingu vybudoval její centrum. 

Už za vlády chána Kublaje však rozdrobenost impéria přinášela vnitřní rozkoly, jež pak vyvrcholily mimo jiné vznikem nezávislého chanátu Zlatá horda. V roce 1264 již v Mongolské říši existovaly čtyři chanáty, přičemž každý kráčel vlastní cestou. Za konec impéria lze považovat rozpad Ílchanátu v roce 1336 a vyhnání Mongolů z Číny o tři desetiletí později. Roku 1388, necelých sto let po Kublajově smrti, pak Číňané srovnali se zemí někdejší hlavní město Mongolské říše, Karakorum. 

Náboženství, nebo mor? 

Příčin poměrně rychlého rozpadu impéria můžeme nalézt mnoho. Především na sklonku existence říše chyběl silný vůdce schopný udržet pevně v rukou správu nesmírně rozsáhlého území. Podle další teorie mohl za kolaps mor, který zřejmě ve 14. století zdecimoval miliony mongolských válečníků. Přesné informace nemáme, víme však, že se první případy nákazy objevily v Číně roku 1330. Pokud se nemoc při četných taženích rozšířila v mongolské armádě, mohla postupovat raketovou rychlostí. 

Další zajímavá hypotéza bezprostředně souvisí s vírou. Již chán Kublaj zavedl jako státní náboženství buddhismus, který zdůrazňuje mírumilovnost a soucit. Je proto možné, že mnozí z potomků někdejších válečníků pod vlivem nové filozofie od násilnických výpadů jednoduše upustili.

Při těžkých úrazech často dochází ke ztrátě velkého množství krve. Pro přežití pacienta v bezvědomí může být naprosto zásadní co nejrychlejší určení jeho krevní skupiny. Čínští vědci vyvinuli levný test, který pomocí papírového proužku dokáže správně určit krevní skupinu za pouhých 30 sekund. Test funguje na velmi jednoduchém principu - části testovacího proužku obsahují směs barviva a protilátek a jejich reakce určí krevní skupinu.

TIP: Jak vyřešit problémy s krevními skupinami lidské krve?

Nový test je asi 60krát rychlejší, než dnes běžně používané metody pro určení krevní skupiny. Vzhledem k nízké ceně by se test mohl dobře uplatnit v chudších částech světa.

Termální jezírko Morning Glory vděčí za svůj název paní E. N. McGowanové. Manželka zástupce náčelníka Národního parku Yellowstone tak bazének pojmenovala v roce 1883, protože jí barvou připomínal květ convolutus. Latinský název žlutooranžové květiny má totožný význam, tedy Ranní sláva. Specifická barva vodní nádrže je způsobena bakteriemi, které ve vodě žijí.

TIP: Pustiny Severní Ameriky aneb Čtyři druhy pouště

Při několika příležitostech se jezírko Morning Glory projevilo jako termální gejzír, přičemž obvykle následovalo zemětřesení nebo jiná seismická aktivita. Bazének má ale do ničivé hrozby daleko. Naopak v minulosti opakovaně trpěl vandalismem návštěvníků. Lidé do nádrže vhazovali nejrůznější předměty, což vedlo ke snížení průtoku a několikrát hrozilo, že nádrž zcela zmizí. Správci parku bylo iniciováno několik umělých erupcí, které měly za úkol bazének pročistit. Ne všechny ovšem měly byť jen částečný úspěch. Aby nadále nedocházelo ke znečištění, muselo být upraveno a zabezpečeno několik přístupových cest. S ohledem na opakované znečišťování bylo jezírko neoficiálně přejmenováno na Fading Glory, tedy volně přeloženo Zašlá sláva.

Hlavní trvale osídlené Normanské ostrovy (anglicky Channel islands), pojmenované Jersey (118 km²), Guernsey (78 km²), Alderney (8 km²) a Sark (5 km²) v historii rozhodně nepředstavovaly bezvýznamné území zapomenuté kdesi ve vlnách. Naopak hrály důležitou úlohu v šarvátkách anglické a francouzské šlechty. Ve zdejších zátokách operovaly pirátské škunery a boháči sem utíkali před revolučními bouřemi.

Svastika místo Union Jacka

Ve dvacátém století zdejší klima lákalo už zejména turisty a movité rentiéry na odpočinku. Nicméně od roku 1461 až do druhé světové války nevstoupila na půdu těchto závislých území britské koruny (stejný správní status má ještě ostrov Man v Irském moři) noha cizího okupanta. Teprve 30. června 1940 zmizela ze stožárů vlajka Spojeného království a v divokém větru z Atlantiku začala vlát nová, bílo-rudá vlajka se svastikou uprostřed. Šestnáct dní předtím padla Paříž a za další týden země galského kohouta podepsala potupnou kapitulaci.

Německá vojska se rozmístila po celém francouzském pobřeží a britská vláda ve spolupráci s lokální administrativou narychlo provedla evakuaci všech vojenských jednotek a zhruba třetiny z 92 000 obyvatel. Nejsevernější Alderney například zcela osiřel, když všech patnáct set místních nastoupilo na přepravní loď směřující do bezpečí.

Adolf Hitler v opojení z drtivého tažení západní Evropou nařídil připravit plán obsazení Velké Británie, byť si byl vědom nutnosti ovládnutí vzdušného prostoru před jakýmikoliv námořními a pozemními operacemi. Zahájení Operace Lvoun (Unternehmen Seelöwe) se ovšem mnohokrát posunulo, až bylo odloženo na neurčito a vůdce upnul svou pozornost k východu. Normanské ostrovy tak pro Berlín zůstaly jedinou kořistí, kterou se podařilo Londýnu uzmout.

Nenápadný zábor

Ostrovy samy o sobě byly jen stěží ubranitelné. Letka bombardérů Heinkel He 111 podnikla 28. června 1940 nálet na Guernsey a Jersey, při němž zahynulo 44 lidí. O dva dny později přistály první stroje Luftwaffe na nedávno otevřeném letišti na Guernsey. Kapitána von Obernitze oficiálně přivítal velitel policie inspektor Schulpherem, který mu sdělil, že ostrov je neozbrojen a připraven na podmínky říšské správy. Tím momentem oficiálně začala německá okupace. Zároveň se rozběhla operace Zelený šíp (Unternehmen Grüne Pfeil) s cílem obsazení zbylých ostrovů.

Ke splnění mise stačilo pouhých šest praporů. Jersey kapituloval 1. července, Aldersney 2. července a nejmenší Sark 4. července. Příchod okupační moci na poslední jmenovaný ostrov lze zařadit do kategorie kuriózních. Sark byl historickým lénem feudálního rodu Collingsů. Jeho dědička, Sibyl Collingsová-Hathawayová s titulem Paní ze Sarku, uvítala příchozích deset německých vojáků na přístavním molu a pozvala je do své rezidence na čaj. Po celých pět let s nimi zdvořile jednala jak s hosty. Pohostinnost se postarší lady beztak nevyplatila, neboť jejího manžela Němci odvlekli do koncentračního tábora.

Okupace ostrovů proběhla hladce, nedošlo k žádným násilným excesům a jednotky Wehrmachtu se chovaly veskrze slušně. Důstojníci zabrali vyhlášené hotely v největších městech St. Helier a St. Peter´s Port, mužstvo se nastěhovalo do opuštěných britských pevností a kasáren. Německá vojenská správa narychlo vydala jedenáctibodový rozkaz pro obyvatele. Vyhlašoval zákaz vycházení po jedenácté hodině večer, zákaz požívání alkoholu na veřejnosti a prodeje pohonných hmot pro civilní účely. Všechna vozidla na ostrovech byla ostatně zanedlouho zkonfiskována, stejně jako velká část úrody farmářů a úlovků rybářů.

Němci zvyšují porodnost

Každý, kdo se pokusil vlastními silami uprchnout po moři do Británie, měl být na místě zastřelen nebo uvězněn. Od počátku se formovalo nepatrné hnutí odporu, tvořené hrstkou komunistických buněk a pobouřenou mládeží. Izolované akce spočívaly v šíření letáků, ukrývání židovských sousedů, krádežích zbraní a střeliva z německých skladů, ničení poštovních zásilek pro okupační vojáky či malování symbolů hákového kříže na domy ostrovanů, kteří dle názoru odboje kolaborovali. Němci na tuto kampaň reagovali po svém. Nechali takto namátkově označit stovky budov. Projevy vzdoru ovšem měly natolik limitovaný rozsah, že na ostrovech ani nevznikly úřadovny gestapa a represivní aparát byl ve srovnání s Francií minimální.

V nadcházejících letech se soužití komplikovalo a do konce války si na 4 000 lidí vyslechlo rozsudky za prohřešky proti německým zákonům, především za napomáhání uprchlým vězňům. Na druhou stranu nelze opomenout fakt, že němečtí vojáci udržovali družné kontakty s místními dámami a přičinili se o zvýšení porodnosti na ostrovech o 800 dětí. Civilní obyvatelstvo však vadilo opevňovacím plánům, a tak z Berlína přišel v září 1941 rozkaz deportovat přes dvě tisícovky ostrovanů do pracovních táborů Biberbach a Laufen v Bavorsku. Šlo především o ty, kteří se narodili v Británii.

Image

Čtěte také

Německá okupace Normanských ostrovů: Vítězství totální izolace a vyhladovění

Vesmírný teleskop Jamese Webba má za sebou další sérii kontrolních testů – tentokrát šlo o vibrační a akustické zkoušky. Testy probíhaly ve sterilním prostředí „čisté místnosti“ Goddardova kosmického střediska v Marylandu. Během pátrání po nečistotách a kontaminaci dalekohledu používají technici speciální UV svítilny. Místnost a s ní i teleskop se tak na čas ponořili do úplné temnoty. Rozmazané stíny přízračných postav vznikly během dlouhé expozice.

Je to sotva pár tisíc let, co v místě současné vyprahlé pouště byla vlhká bažinatá krajina, pokrytá jezery. Jak je možné, že se tak rychle změnila z kvetoucího kraje na písečnou pustinu?

TIP: Miliony let pustiny: Pouště ve střední Asii jsou starší než 30 milionů let

Nový výzkum ukazuje, že v této dramatické změně nejspíš sehráli klíčovou roli tehdejší lidé. Archeologové společně s ekology zjistili, že asi před 8 tisíc lety začali lidé v okolí Nilu experimentovat s pastevectvím. Pastviny a stáda dobytka se posouvali stále dál na západ a krajina se postupně měnila v poušť. Výsledkem je dnešní monumentální poušť Sahara.

Supernovy jsou extrémní exploze velkých hvězd, po nichž zůstane jen mlhovina rozptýlené hmoty s neutronovou hvězdou nebo černou dírou. Některé hvězdy ale jen „předstírají“, že vybuchly jako supernova.

Jedna taková falešná supernova (anglicky supernova impostor) se zřejmě odehrála 16. května 2015, kdy v galaxii NGC 2770, vzdálené 80 milionů světelných let, explodoval zářivý modrý proměnlivý veleobr. Událost sice tehdy dostala označení jako supernova SN 2015bh, vědci si ale vůbec nejsou jistí, zda hvězda skutečně celá explodovala.

Falešná supernova

Christina Thöne ze španělského institutu Institute for Astrophysics of Andalucia a její spolupracovníci se domnívají, že skutečně šlo o falešnou supernovu. Stejná hvězda totiž již od roku 1994 zaznamenala řadu dramatických erupcí a několik jich vědci zaznamenali i v roce 2015.

TIP: Nejzářivější známá supernova: 20× zářivější než celá Mléčná dráha

Badatelé se domnívají, že se dotyčná hvězda chová podobně, jako jiný zářivý modrý proměnlivý veleobr – slavná, extrémně zářící a obrovská hvězda Eta Carinae, která vyvrhuje ohromná množství hmoty v divokých erupcích.