Láhev koňaku Massougnes z roku 1801 byla na aukci v Londýně vydražena za neuvěřitelnou částku. Za koňak, který pamatuje Napoleonovu dobu, asijský kupec zaplatil zhruba 6,5 milionu korun (220 tisíc liber). Jedná se tak o jeden z nejdražších koňaků vůbec.

TIP: 5 tipů na spolehlivě nejdražší kocovinu

Tím vůbec nejdražším koňakem je Henri IV Dudognon Heritage Cognac Grande Champagne s cenou okolo 50 milionů korun. Dlužno dodat, že v tomto případě měl na výslednou cenu vliv především její obal. Láhev tohoto stoletého koňaku byla totiž vykládaná 24karátovým zlatem a platinou a posázená 6 500 diamanty.

18. října 1989 vynesl raketoplán Atlantis do vesmíru americkou planetární sondu Galileo, určenou k průzkumu planety Jupiter, jejího okolí a systému jejích měsíců, především čtyř velkých tzv. Galileových. K Jupiteru sonda úspěšně dorazila 7. prosince 1995. Po následující léta zkoumala Jupiter a jeho měsíce.

Sondu postavila ve spolupráci s NASA a německou společností DLR firma Hughes Aircraft Corp. Sonda měla dvě části: jednak orbitální, která studovala Jupiter, jeho atmosféru, magnetosféru a systém měsíců, včetně blízkých průletů kolem galileovských měsíců, a pak atmosférické pouzdro. To proniklo hned po příletu k Jupiteru do jeho oblačné pokrývky a během hodinového bržděného sestupu zasílalo detailní data o svrchních 150 km atmosféry, než ho tlak a teplota zničily.

TIP: Kosmická sonda Galileo: Trnitá cesta k Jupiteru 

Sonda Galileo přinesla mnoho důležitých indicií o chemickém i strukturálním složení atmosféry planety, ale zejména překvapující objevy týkající se velkých měsíců. Z jejího měření vyplývá, že kromě Io mají zřejmě všechny galileovské satelity povrchové vodní oceány překryté tlustou ledovou krustou. Tím se tyto měsíce, zejména však Europa, staly potenciálními nositeli mimozemského života.

Nenápadná budova v centru šestnáctitisícového rakouského města Braunau am Inn sloužila v posledních třech stoletích mnoha účelům. Sídlila v ní banka, škola, městská knihovna nebo třeba technický institut. Nyní dům postavený v renesančním slohu čeká nucená demolice. Důvod je prostý – před 127 lety se zde narodil Adolf Hitler.

Záměr zbourat Hitlerův rodný dům včera oznámil rakouský ministr vnitra Wolfgang Sobotka. Úřady si od demolice slibují, že se tak město zbaví nálepky neonacistického poutního místa.

Na místě má vyrůst nová budova, která má sloužit charitě případně místní samosprávě. Přestože o demolici zatím nebylo definitivně rozhodnuto, očekává se, že vláda doporučení komise posvětí. V každém případě se budou muset úřady vypořádat se stávající majitelkou Gerlinde Pommerovou. Ta budovu opakovaně odmítla prodat a nejspíš ji tak čeká vyvlastnění.

V roce 2007 si lovci exoplanet všimli, že hvězda soustavy J1407 se doopravdy podivně zatmívá. Trvalo to několik týdnů a hvězda ještě navíc měnila jasnost v rychlých skocích.

Astronomové tehdy navrhli, že by změny jasnosti hvězdy bylo možné vysvětlit planetou, nazvanou J1407b, která má naprosto gigantické prstence. Náš Saturn by proti této planetě byl co do velikosti prstenců jenom břídilem.

Aby toho nebylo málo, planeta J1407b obíhá hvězdu jednou za 11 let po výrazně eliptické dráze, takže by přitažlivost hvězdy mohla systém prstenců planety destabilizovat. Jak je tedy možné, že takové prstence existují?

Jak si udržet gigantické prstence?

Steven Reider z japonského RIKEN Advanced Institute for Computational Science a jeho tým si zkusili simulovat různé podoby planety J1407b s jejími prstenci, a přitom ověřovali jejich životaschopnost.

Ukázalo se, že si planeta J1407b může za daných okolností udržet ohromné prstence po více než 10 tisíc oběhů, tedy déle než 110 tisíc let. Má to ale háček. Bylo by to možné jedině v případě, že by tyto masivní prstence kolem planety J1407b rotovaly opačným směrem než obíhá planeta kolem své hvězdy. A to je dost neobvyklé.

TIP: Mohou prstence Saturnu v budoucnu vytvořit nový měsíc?

Vědci ještě každopádně s prstenci planety J1407b nekončí. Teď hodlají zkoumat, jak něco takového vůbec mohlo vzniknout a jaký by mohl být osud těchto prstenců v budoucnosti.

Slavné pivní kvasinky (Saccharomyces cerevisiae) provází lidstvo už od doby kamenné. Kde bychom byli bez jejich schopnosti kvasit? Jenom díky těmto kvasinkám máme pečivo nebo třeba alkoholické nápoje.

Vybíravé kvasinky

V kvašení cukru glukózy z rostlin jsou pivní kvasinky přeborníci. Ale jinak jsou dost vybíravé. Nemají například vůbec zájem o xylózu, což je jiný typ cukru, který shodou okolností tvoří téměř polovinu všech cukrů v rostlinné hmotě. Kdyby kvasinky dokázaly kvasit xylózu, bylo by možné vyrábět biopaliva z téměř jakékoliv části rostlin.

Vědci se proto rozhodli, že budou na kvasinky zlí a ke kvašení xylózy je donutí. Umístili kvasinky do prostředí plného xylózy a kvasinky tam dostaly na vybranou. Buď se pustí do xylózy, nebo zahynou.

TIP: Netradiční řešení: Pomohou nám s výrobou biopaliva kvasinky ze střev brouků?

Drsný přístup překvapivě fungoval. Po 10 měsících experimentální evoluce se mezi kvasinkami objevil nový typ mutace, díky němuž pivní kvasinky mohou kvasit xylózu. Tyto superkvasinky, pojmenované GLBRCY128, mají teď nejspíš před sebou zářnou budoucnost ve výrobě biopaliv.

Policie v anglickém Hampshire pátrá po exhibicionistovi, který jako by z oka vypadl jedné z kultovních postav seriálu BBC Malá Velká Británie – Andymu Pipkinovi. Pětapadesátiletá žena, která se stala terčem zvrhlíka, jej popsala jako zhruba čtyřicetiletého, plešatícího, obtloustlého a zanedbaného muže. Portrét, sestavený na základě její výpovědi, zachycuje muže, který se skutečně nápadně podobná zlomyslnému vozíčkáři z kultovního sitcomu.

Jako dvouměsíční, hladové a vyčerpané mládě ji našli pracovníci čínského parku Čching-ling (Qingling). Podle chovatelů ji opustila matka, což není ve světě pand příliš obvyklé. Dost možná za to mohlo zbarvení malé Qizai, které je výsledkem genetické mutace. Od roku 1985 zoologové zaznamenali pouze 5 pand s tímto zbarvením. Celkově přitom mimo zoologické zahrady žije 2 060 kusů pand.

Dnes je hnědá Qizai hotovou celebritou a má se čile k světu. Stokilový medvídek za den spořádá okolo 20 kilogramů bambusu. Chovatelé pro ni nyní hledají partnera. Dost možná tak Qizai již brzy nebude jedinou hnědou pandou velkou.

Kdysi zde burácely silné motory a po betonových nádvořích se proháněla ocelová monstra na pásech. Dnes je zde ticho jako na hřbitově. Není divu, továrna v ukrajinském Charkově svého druhu hřbitovem je. V 70. letech zde za jediný měsíc opravili až 55 motorů a 60 tanků. Továrna fungovala jako opravna pro nedaleký Závod dopravního strojírenství V. A. Malyševa.

Dnes je tento dříve strategický komplex, v němž se stále nachází zhruba 400 tanků T-64, T-72 a T-80, postupně rozežírán rzí a zarůstá plevelem. Celkový úpadek se projevuje i v zabezpečení. Přestože je továrna oficiálně střeženým objektem, stačilo, aby se osmnáctiletý Pavel Itkin protáhl dírou v plotě a mohl nerušeně strávit prohlídkou továrny několik hodin. Továrnu přitom od ostře sledované rusko-ukrajinské hranice dělí jen zhruba 30 kilometrů.

Na severu Barmy se podařilo vykopat jeden z největších nefritů světa. Obří, téměř 175 tun vážící drahokam je skoro šest metrů dlouhý a přes čtyři metry vysoký. Jeho cena se odhaduje v přepočtu na 4 miliardy korun. Kámen zatím nemá svou typickou špenátově zelenou barvu, tu získá až po očištění. Minerál má tvrdost kolem 6-6,5 stupně Mohsovy stupnice podobně jako křemen, je však houževnatější díky mikrokrystalické struktuře. Nefrity se používají především k výrobě šperků, bývají jim ale připisovány i léčebné účinky. Například staří Číňané si z nefritů vyráběli číše, ze kterých pili, protože věřili v jeho očistnou sílu.

Mrtvolu Albrechta z Valdštejna nechali vrahové zatím odnést do chebského hradu. Tam byla položena vedle ostatků Trčky, Kinského, Ilowa a Niemanna. Walter Butler pak hned napsal novému vrchnímu veliteli císařské armády Matyáši Gallasovi zprávu o zabití zrádců se žádostí o instrukce. Především se dotazoval, zda může ze zadržené hotovosti dát finanční odměnu dragounům, kteří se podíleli na masakru.