Nemoc modré krve: Strašák králů jménem hemofilie
U šlechticů, kteří si udržovali „elegantní bledost“, vypadala krev pod jejich světlou kůží jako modrá. Také nejznámější nemoc krve – hemofilii – odhalili nejdříve v nejvyšších vrstvách
Hemofilie byla jednou z nejznámějších chorob, která postihovala evropské panovnické domy. Jde o geneticky podmíněné onemocnění projevující se poruchou srážlivosti krve, která vede ke krevním výronům do svalů či kloubů, přičemž tělo má omezenou schopnost krvácení zastavit. Cévní stěny hemofiliků jsou velmi křehké, takže každé přepětí nebo sebemenší poranění vyvolá prasknutí cévy, což může být i smrtelné.
Objev choroby
První písemné zmínky o hemofilii se dochovaly z 2. století našeho letopočtu v židovských textech. Podle nich bylo upuštěno od rituální obřízky u třetího syna ženy, jejíž dva první synové po ní vykrváceli. V 10. století popsal jeden lékař nemoc mužů, kteří vykrváceli po drobných úrazech. Podobně se v jednom arabském lékařském pojednání z 11. století psalo o nezvyklém krvácení, které vyvolal banální úraz a které vedlo k úmrtí malého chlapce. O století později popsal podobné případy jeden z klíčových středověkých židovských filozofů, lékař Moše ben Majmon (1135–1204).
První moderní studii o této nemoci publikoval v roce 1803 americký lékař John Conrad Otto (1774–1844) pod názvem Zpráva o sklonu ke krvácivosti v některých rodinách. Název „hemofilie“ přiřadil nemoci v roce 1828 švýcarský specialista Friedrich Hopff. V 19. století sice nemoc již znali, ale nedokázali ji léčit. Od roku 1840 mohli aplikovat přímou krevní transfuzi, nicméně nebylo možné uchovávat krevní konzervy. Proto se hemofilici dožívali průměrně pouze třinácti let. Až použití krevní plazmy, rozlišení dvou typů hemofilie a izolování srážecího faktoru VIII v průběhu 20. století umožnilo účinnou léčbu.
Další články v sekci
Stylová energie: Disney World pohání solární farma ve tvaru Mickeyho Mouse
Walt Disney Company snižuje uhlíkovou stopu a sází na energii ze Slunce
Walt Disney World Resort na Floridě, poblíž města Orlando, je největší a nejnavštěvovanější rekreační oblastí na světě. Teď ho bude pohánět velká solární farma, která má velmi stylový tvar, nejpopulárnějšího myšáka Mickeyho Mouse.
Není to stavba, kterou byste přehlédli. Rozkládá se na ploše téměř 9 hektarů. Tvoří ji celkem 48 tisíc solárních panelů a je prý viditelná z vesmíru. Takto velká solární elektrárna pokryje spotřebu elektrické energie celého Disneyworldu a ještě něco zůstane pro okolní hotely, kde se ubytovávají návštěvníci.
TIP: V Kalifornii mají jednu z největších solární elektráren světa
Solární farma ve tvaru Mickeyho Mouse je součástí plánu společnosti Walt Disney Company, která hodlá do roku 2020 snížit svoji uhlíkovou stopu, tedy souhrnné množství vypouštěných uhlíkových plynů, o 50 procent. Součástí těchto snah je i provozování vlaků ve Walt Disney World Resort, které jezdí na bionaftu z recyklovaného oleje na vaření.
Další články v sekci
Sonda Kepler: Nezničitelný lovec exoplanet je po restartu zase zpátky
Problémy, kterým v minulých týdnech čelila sonda Kepler, jsou patrně zažehnány. Nyní jde zpět do akce
Když 8. dubna přešla znenadání sonda Kepler do nouzového režimu, nevypadalo to s ní vůbec dobře. Dva dny sonda nekomunikovala a vypadalo to, že se blížícího se sedmiletého výročí provozu (12. května) nejspíš nedočká. 10. dubna se ale naštěstí podařilo spojení obnovit a inženýři z řídícího centra mohli začít pracovat na opravě.
Vše nakonec vyřešila aktualizace a obnovení řídícího softwaru a dalších subsystémů sondy. Nyní se zdá, že je sonda opět v původní kondici a v pátek odstartovala další část své mise. Příčiny závady nicméně zůstávají stále obestřeny tajemstvím.
V příštích dnech se sonda zaměří na pozorování událostí souvisejících s gravitačními čočkami. Data z kampaně označované jako C9 má sonda doručit 24. května. Cílem je vytipovat oblasti vhodné pro další pozorování pozemními dalekohledy.
Další články v sekci
Jsou hygieničtější, méně náchylné k poškození a odolnější. Vydrží asi 2,5krát déle než papírové bankovky. Plastové, či přesněji polymerové bankovky jsou běžné v mnoha zemích – ve svých peněženkách je nosí obyvatelé Austrálie, kde jsou v oběhu od osmdesátých let, Nového Zélandu, Mexika, Kanady, ale i třeba Rumunska, Vietnamu nebo třeba Nikaragui.
Nově se polymerové bankovky objeví i v Anglii - jako první vstoupí do oběhu již letos pětilibrová bankovka, která ponese tvář bývalého premiéra Winstona Churchilla. O rok později, tedy v roce 2017, přibude desetilibrová bankovka s tváří spisovatelky Jane Austenové. Minulý týden oznámila Bank of England i podobu nové dvacetilibrovky – zdobit ji bude tvář jednoho z nejznámějších anglických malířů Williama Turnera. Porota novou podobu bankovky vybírala z 29 701 návrhů. Nové plastové dvacetilibrovky s podobiznou Williama Turnera se do oběhu dostanou v roce 2020.
Další články v sekci
Láska stokrát jinak: Který jazyk má nejvíce výrazů pro lásku?
Ve starých jazycích existovalo pro lásku velké množství výrazů. Ve které řeči bylo takových slov nejvíce?
Nejvíc výrazů pro lásku bychom nalezli v sanskrtu – konkrétně 96. Stará perština jich pak měla 80, zatímco Řekové v antice používali v této souvislosti pouze tři slova. Ve většině současných jazyků – například v angličtině, ve francouzštině, ale i v češtině – existuje pro lásku jen jediný pojem, přičemž se asi nejčastěji vztahuje k jakési obecné představě romantického citu spojeného s extatickými prožitky a jistotou, že jsme našli svou druhou polovičku. Množství výrazů v dávných jazycích však popisuje lásku v nejrůznějších podobách: například ve smyslu vášně, bezpečí, vděčnosti, důvěry, štěstí, radosti či mateřského citu.
Další články v sekci
Tim Peake má světový rekord: Je nejrychlejším maratoncem ve vesmíru
Spolu s desetitisíci běžci se na start včerejšího maratonského běhu, který se konal v Londýně, postavil i britský astronaut Tim Peake. Na rozdíl od ostatních ale trasu měřící 42 195 metrů neabsolvoval na Zemi, nýbrž na běžeckém trenažeru na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Peake absolvoval běh ulicemi Londýna alespoň virtuálně – jeho pozice byla na trať přenášena prostřednictvím mobilní aplikace.
Výsledný astronautův čas 3 hodiny, 35 minut a 21 sekund je oficiálně novým světovým rekordem pro maraton na oběžné dráze. Před ním stejnou vzdálenost na ISS absolvovala Sunita Williamsová v rámci bostonského maratonu. Výsledný čas americké astronautky z roku 2007 je 4:23:10. Pro srovnání - vítězem včerejšího londýnského běhu byl mezi muži Keňan Eliud Kipchoge s časem 2:03:04 a mezi ženami jeho krajanka Jemima Sumgongová, která trasu 42 195 metrů zvládla za 2:22:58.
Další články v sekci
Herschelovo panorama: Impozantní snímek téměř poloviny Mléčné dráhy
Herschelova vesmírná observatoř pořídila ohromující panoramatický obraz Mléčné dráhy. Snímek složený ze stovek hodin pozorování zahrnuje přibližně 40 % roviny Mléčné dráhy. Impozantní obraz zachycuje bílé obláčky vesmírného prachu a plynu, stejně jako fialově a modře zářící oblasti rodících se nových hvězd. Soubor obsahuje i několik opravdových klenotů naší Galaxie – Orlí mlhovinu, mlhovinu Kočičí tlapky nebo Humří mlhovinu pro svůj tvar přezdívanou mlhovina Válka a Mír.
Další články v sekci
Zemřela Natálie Alexejevna, velkokněžna, která milovala extrémy
Kateřina Veliká si byla dobře vědoma, že Rusko potřebuje následníka trůnu. V okamžiku, kdy dala svému synovi na výběr ze tří sester, Pavel si bez váhání vybral Vilemínu. Když populární krasavice 26. dubna 1776 zemřela, budoucího cara to zdrtilo.
TIP: Carevnina tajná policie: Jak Kateřina Veliká využívala služeb tajné policie
Nebylo to pouze smrtí jeho ženy, která přijala ruské jméno Natálie Alexejevna, ale také pod tíhou kompromitujících materiálů, které truchlícímu synovi předložila matka. Kouzlu mladé velkokněžny, která si dle slov carevny ve všem potrpěla na extrémy, totiž nepodlehl pouze Pavel, ale také hrabě Razumovskij. Když se carevič o románku dověděl, zatvrdil se vůči okolí. Jeho druhá žena stejně jako početné potomstvo se musely neustále potýkat se změnu jeho osobnosti a podezíravým chováním.
Další články v sekci
Vstup Dánska do třicetileté války vzkřísil naděje protestantů na posílení vlastních pozic. Protestantská vojska vedená Petrem Mansfeldem doufala, že oddíly krále Kristiána IV. zasadí citelnou ránu domýšlivým katolíkům Albrechtu z Valdštejna a Johannu Tillymu. Šestihodinová bitva u Desavy, která se rozhořela 25. dubna 1626, ale jejich cíle nenaplnila.
TIP: Když utichl hřmot zbraní: Jak třicetiletá válka změnila tvář Evropy
Petr Mansfeld měl totiž v Albrechtovi z Valdštejna nejen silného, ale především lstivého protivníka. Zatímco Mansfeldovy útoky narážely na tvrdý odpor nepřítele, napadla jeho bok doposud skrytá jízda. Přestože se dal protestantský velitel se svou armádou na ústup, ve Slezsku byl Valdštejnovým vojskem na hlavu poražen.
Bitvu popsal prezident dvorské vojenské rady a Valdštejnův předvelitel Rambold Collalto těmito slovy:
L’esercito di Mansfeld sia andato in fumo.
Armáda Mansfeldova se rozplynula vniveč.
Další články v sekci
Tajemství oblasti Nazca: Podzemní akvadukty zavlažovaly vyprahlou krajinu
V oblasti Nazca nemají jenom planiny s geoglyfy. Místí lidé používali spirálovité podzemní akvadukty
Náhorní planina Nazca na jihu Peru je v dnešní době pouští. Bývala ale intenzivně obdělávanou oblastí, kterou v období 200 př. n. l. – 800 let n. l. využívali indiáni kultury Nazca.
Po celém světě je znají díky jejich geoglyfům, ohromným obrazcům vytvořeným na povrchu země, které znázorňují zvířata, lidské postavy nebo geometrické obrazce. Obrazce na planině Nazca ale nejsou jedinou místní zvláštností.
TIP: Co jsou geoglyfy?
Poblíž města Nazca se nacházejí takzvané puquios, systémy starých podzemních akvaduktů, které slouží k zavlažování místní krajiny. Řada z nich je ještě funkčních.
Vědci tyto dodnes stále záhadné podzemní akvadukty zkoumají pomocí satelitních snímků. Zjistili, že v minulosti bývaly mnohem rozsáhlejší než dnes, a že poskytovaly nevyčerpatelný zdroj vody pro zemědělství ve zdejším extrémně suchém prostředí.