Odkud se vzalo obilí? Umělá inteligence ukazuje na malou oblast u Středozemního moře
Planě rostoucí rostliny, z nichž později vznikla pšenice, ječmen či žito, se zřejmě původně vyskytovaly v mnohem menší oblasti, než jsme si původně mysleli.
Nejstarší známá společenstva zemědělců vznikla na Blízkém východě na sklonku nejmladší doby ledové před zhruba 12 tisíci lety. Víme to díky nejrůznějším artefaktům, semenům i zvířecím kostem, které se našly při vykopávkách. Stále nám ale scházejí detailnější poznatky o tom, kde vlastně tehdejší lidé našli klíčové rostliny, které se jim povedlo domestikovat a s jejich pomocí rozvinout zemědělství.
Odhalování původu předků plodin bývá velmi svízelné, z řady důvodů. Archeolog Joe Roe z Kodaňské univerzity a archeobotanička Amaia Arranz-Otaeguiová z Baskické univerzity využili k pátrání po původním výskytu planých předků zemědělských plodin v oblasti Blízkého východu algoritmy strojového učení a klimatické modely.
Odkud pochází obilí?
Jak uvádějí ve své studii, kterou uveřejnil odborný časopis Open Quaternary, planě rostoucí předci plodin jako je pšenice, ječmen nebo žito, byli zřejmě na Blízkém východě před 12 tisíci lety mnohem méně rozšíření, než obvykle předpokládají odborníci na domestikaci kulturních rostlin a vznik zemědělství.
Roe s Arranz-Otaeguiovou byli překvapeni tím, že mnoho planých předků zemědělských plodin Blízkého východu zřejmě pochází z úzce vymezené oblasti u pobřeží Středozemního moře v Levantě. Zdá se, že tato oblast hrála roli útočiště (refugia), během extrémních období na sklonku doby ledové. Naši předci to tehdy využili.
„Ukazuje to, že řada planých druhů rostlin, z nichž vznikly zemědělské plodiny, vlastně byla přizpůsobená poměrně chladným a suchým podmínkám doznívající doby ledové,“ vysvětluje Arranz-Otaeguiová. „Příchod teplejšího a vlhčího podnebí nemusel nutně znamenat, že by se tyto rostliny šířily.“ O jejich šíření po světě se pak postarali lidé.
