Orgán, který byl ještě nedávno považován za zbytečný, se ukazuje jako možný klíč k delšímu a zdravějšímu životu

Brzlík (latinsky thymus) patří k nejméně doceněným orgánům lidského těla. Jde o malý, dvoulaločný orgán uložený za hrudní kostí, který byl po desetiletí považován za téměř zbytečný – jakási evoluční zvláštnost bez většího významu. Už staří Řekové v něm viděli sídlo duše, zatímco ještě v 60. letech 20. století jej jeden nositel Nobelovy ceny označil za „pouhý hřbitov buněk, evoluční náhodu bez velkého významu“.

Dnes se však ukazuje, že pravda je mnohem zajímavější. Brzlík hraje zásadní roli při formování imunitního systému v dětství – a nové výzkumy naznačují, že jeho význam sahá mnohem dál, až k samotnému stárnutí, dlouhověkosti a ochraně před nemocemi.

Nedoceněný orgán

Moderní věda začíná přehodnocovat význam tohoto orgánu. Výzkumy ukazují, že dobře fungující brzlík může souviset s nižším rizikem rakoviny, srdečních chorob i celkové úmrtnosti. „Ještě donedávna se mělo za to, že brzlík postupně ztrácí význam,“ upozorňuje Hugo Aerts, ředitel programu Umělé inteligence v medicíně v nemocnici Mass General Brigham.

Jeho tým zjistil, že lidé se zdravějším brzlíkem méně často onemocní rakovinou plic, mají nižší riziko úmrtí na srdeční choroby a obecně žijí déle. Navíc lépe reagují na moderní imunoterapii, která využívá vlastní imunitní systém k boji proti rakovině.

Zásadní otázky ale zůstávají: Je zdraví brzlíku příčinou lepšího zdraví, nebo jen jeho ukazatelem? A proč se u různých lidí zmenšuje různou rychlostí?

K novému pohledu na tyto otázky přispěla vlastně náhoda. Výzkum, který měl původně sledovat pacienty po transplantaci kostní dřeně, se během pandemie covidu přeorientoval na analýzu zdravotních dat lidí, kterým byl brzlík chirurgicky odstraněn. A výsledky byly překvapivé: lidé bez brzlíku měli více než dvojnásobné riziko úmrtí, dvakrát častěji se u nich objevila rakovina a častěji trpěli autoimunitními nemocemi.

„Upřímně řečeno, původně jsem to bral spíš jako způsob, jak studenta během covidu zaměstnat, a nečekal jsem, že to přinese zásadní výsledky,“ říká David Scadden z Massachusetts General Hospital a Harvard Stem Cell Institute. „Nakonec nás to ale všechny překvapilo – ukázalo se, že dopad je mnohem širší, než jsme čekali, včetně celkové úmrtnosti.“ Studie publikovaná v roce 2023 v časopisu New England Journal of Medicine byla označena za průkopnickou.

Školka i univerzita imunitního systému

Hlavní funkcí brzlíku je „výchova“ T-lymfocytů – klíčových buněk imunitního systému. Tyto buňky se v brzlíku učí rozlišovat mezi vlastními tkáněmi a cizími vetřelci, jako jsou viry nebo bakterie. 

„Buňky přicházejí z kostní dřeně do tohoto orgánu, kde procházejí jakousi ‚školkou‘ – já tomu říkám mateřská škola – v níž se množí,“ vysvětluje lékař a vědec Andri Lemarquis z výzkumného centra City of Hope. „Pak přichází fáze, kterou bych přirovnal k univerzitě: buňky, které by mohly útočit na vlastní tělo, jsou odstraněny.“ Díky tomuto procesu vzniká tzv. imunologická tolerance – schopnost těla neútočit samo na sebe.

Bez brzlíku by imunitní systém nefungoval správně. Děti narozené bez něj, trpí těžkými poruchami imunity a bez transplantace nepřežijí. Paradoxem je, že začíná rychle zanikat už během dospívání. Postupně se přeměňuje na tukovou tkáň a jeho aktivita výrazně klesá. Právě proto byl dlouho považován za orgán důležitý pouze v dětství.

Nové poznatky ale naznačují, že jeho úpadek může mít zásadní dopady na zdraví ve stáří – od horší imunity až po vyšší riziko chronických nemocí.

Významný posun přineslo i využití umělé inteligence. Vědci analyzovali tisíce CT snímků spolu se zdravotními záznamy a vytvořili tzv. skóre kondice brzlíku. Výsledky ukázaly, že zdravější brzlíky předpovídají lepší zdravotní stav i po desítkách let, souvisejí s nižší úmrtností během následujících 12 let a zvyšují šanci na úspěšnou léčbu rakoviny imunoterapií. I když zatím není jasné, zda jde o příčinu nebo jen ukazatel, otevírá to nové směry výzkumu.

Nový pohled na starý orgán

Jedním z největších paradoxů brzlíku je jeho schopnost regenerace. Obsahuje kmenové buňky podobné těm v kůži – která se obnovuje každé tři týdny.

„Konečně si lidé začínají uvědomovat, že brzlík je důležitý orgán,“ říká buněčná bioložka Paola Bonfantiová z Francis Crick Institute a University College London. „Obsahuje kmenové buňky srovnatelné s těmi v naší kůži – jenže zatímco kůže se obnovuje každé tři týdny, brzlík patří k orgánům, které stárnou nejrychleji,“ dodává Bonfantiová.

Vědci nyní zkoumají, zda je možné zpomalit zmenšování brzlíku, obnovit jeho funkci nebo dokonce vytvořit umělý brzlík v laboratoři. To by mohlo přinést lepší reakce na očkování ve vyšším věku, účinnější léčbu rakoviny, méně autoimunitních onemocnění a bezpečnější transplantace bez nutnosti silných imunosupresiv.

Brzlík se tak z nenápadného a dlouho přehlíženého orgánu mění v klíčový prvek moderní medicíny. Výzkum naznačuje, že by mohl být jedním z klíčových faktorů zdravého stárnutí.