Po 80 letech se do Pompejí vrátila vzácná mozaika ukradená nacisty
Po osmdesáti letech se díky citlivému přístupu neznámého dědice do Pompejí vrátila ukradená antická mozaika, která zmizela za druhé světové války.
Příběh jako z historického románu se letos v červenci dočkal šťastného konce: po osmdesáti letech se do Pompejí vrátila vzácná antická mozaika, která byla za druhé světové války ukradena nacistickým důstojníkem. Tento drobný, ale kulturně nesmírně cenný artefakt z travertinu, zobrazuje erotickou scénu dvou milenců a nyní bude dočasně vystaven v pompejském muzeu Antiquarium.
Ukradená za války, skrytá po generace
Během válečných let, kdy byla Itálie okupována nacistickým Německem, se mnoho uměleckých děl a historických předmětů ztratilo – některá navždy. Mezi nimi byla i tato mozaika, kterou si podle italských úřadů přivlastnil neidentifikovaný důstojník německého Wehrmachtu, tehdy pověřený logistickou správou v Itálii. Podle italské policie ji důstojník věnoval jako dar jiné osobě v Německu, kde pak mozaika v soukromí kolovala bez povšimnutí celá desetiletí.
Teprve nedávno došlo ke změně. Dědic vlastníka mozaiky, jehož jméno nebylo zveřejněno, kontaktoval italské úřady a s nečekanou dávkou historické odpovědnosti upozornil na původ artefaktu. Díky jeho ochotě a spolupráci byla mozaika diplomatickou cestou navrácena Itálii – konkrétně přes italský konzulát ve Stuttgartu.
„Musím vyzdvihnout ohromnou citlivost tohoto pána,“ uvádí generálmajor Francesco Gargaro z italské policejní jednotky pro ochranu kulturního dědictví. Právě tato jednotka, známá jako Art Squad, se v Itálii specializuje na pátrání po ztracených nebo nelegálně vyvezených kulturních artefaktech.
Lechtivá výzdoba římské vily
Podle předběžné analýzy mohlo mozaikové dílo pocházet z podlahy ložnice v římské vile z období před výbuchem Vesuvu v roce 79 n. l. Typické je pro něj bohaté kolorování a zobrazení mileneckého aktu – motivy, které byly v římské době běžné nejen v soukromých domech, ale i v lázních. Archeologové potvrzují, že erotické umění bylo součástí běžného života ve starověkých Pompejích.
Ředitel Archeologického parku v Pompejích Gabriel Zuchtriegel přirovnal návrat mozaiky k zacelení rány: „Je to jako uzdravit ztracený kus historie. Původ mozaiky možná nikdy nezjistíme, ale podrobné analýzy nám mohou pomoci určit její stáří a kontext.“
Nacisté a antika
Zájem nacistických a fašistických režimů o antické Římany není ničím neznámým. Podle historiků považovali nacisté i Mussoliniho režim starověký Řím za předobraz svých vlastních impérií. Nechávali si darovat římské artefakty, ať už oficiálně, nebo tajně – někdy šlo o diplomatické dary, jindy o kořist. Mnoho takových objektů se ztratilo v chaotickém víru války, často bez dokumentace.
Cesta této konkrétní mozaiky do Německa tak zůstává zčásti záhadou. Jisté je však jedno: po desítkách let se konečně vrací tam, kam patří – do srdce Pompejí, aby znovu promluvila k návštěvníkům z celého světa o římské kultuře, erotice, i temné kapitole moderních dějin.
