Pozorování soustavy ALMA osvětluje chemii největší komety Oortova mračna
Co se děje uvnitř obří komety? Díky novým pozorováním teleskopu ALMA mohou vědci nahlédnout do chemické kuchyně ledového giganta, který může nést stopy dávné historie Sluneční soustavy.
Vědcům se podařil výjimečný objev: pomocí výkonného radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v Chile zaznamenali molekulární aktivitu u obří komety C/2014 UN271 (Bernardinelli-Bernstein). Astronomové vlsatici zaznamenali v okamžiku, kdy se stále nacházela na obrovské vzdálenosti od Slunce – více než 16,6 astronomických jednotek, tedy přes 2,5 miliardy kilometrů, což je více než polovina vzdálenosti k Neptunu.
Obr mezi kometami
Kometa C/2014 UN271 je skutečný vesmírný kolos. Její jádro měří přibližně 140 kilometrů v průměru – tedy více než desetinásobek velikosti běžných komet. Její velikost i vzdálenost z ní činí největší a druhou nejvzdálenější aktivní kometu, jaká kdy byla z Oortova oblaku pozorována.
Dosud jsme o takto chladných a vzdálených tělesech věděli jen velmi málo. Díky ALMA se však nyní podařilo zachytit první přímé důkazy o její aktivitě: výtrysky oxidu uhelnatého, které vyvěrají z nitra komety a vytvářejí komplexní, dynamické gejzíry plynu.
„Tato měření nám umožňují nahlédnout, jak tento obrovský ledový svět funguje. Pozorujeme exploze plynu, které vyvolávají nové otázky ohledně dalšího vývoje komety při jejím přiblížení ke Slunci,“ popisuje hlavní autor nové studie, Nathan Roth z American University a NASA Goddard Space Flight Center.
Díky vysoké citlivosti a rozlišení ALMA bylo možné zachytit i slabé záření z oxidu uhelnatého v plynném obalu komety a jeho tepelné vyzařování. Tato data vědcům umožnila nejen potvrdit velikost jádra, ale odhadnout i množství prachu, který jej obklopuje. Nová měření tak navazují na předchozí studii z roku 2022 a potvrzují, že jde o největší dosud objevenou kometu z Oortova oblaku.
Cesta k pochopení vzniku života?
Detekce molekulární aktivity v takto vzdálené kometě představuje výjimečnou příležitost pro výzkum chemických procesů v tělesech pocházejících z nejvzdálenějších koutů naší Sluneční soustavy. Jak se kometa bude přibližovat ke Slunci, očekává se, že další zamrzlé plyny začnou sublimovat (měnit se z ledu na plyn) – a odhalí tak ještě více o jejím původu i chemickém složení.
Takové objevy nejsou zajímavé jen z hlediska astronomie – pomáhají vědcům zodpovědět zásadní otázky: Odkud pochází voda na Zemi? Jak vznikly podmínky vhodné pro život? A mohly se podobné scénáře odehrát i jinde ve vesmíru? Kometa Bernardinelli-Bernstein tak není jen vesmírným obrem – je také klíčem k minulosti naší sluneční soustavy. A možná i k pochopení našich vlastních počátků.
