Rekordy nad hlavou: Poznejte vesmírné objekty, které se vymykají běžné představivosti
Vesmír je plný rekordů. Různé kosmické objekty dosahují udivujících velikostí, teplot, hustot, hmotností, stáří i dalších vlastností, jež se vymykají běžné představivosti…
Nejhmotnější černé monstrum: J2157-3602
Obří černá díra J215728.21-360215.1, běžně známá jako J2157-3602, byla objevena v roce 2018 a Christopher Onken z Australian National University popisuje: „Spatřili jsme ji v době, kdy stáří vesmíru dosahovalo pouze 1,2 miliardy roků, což odpovídá méně než deseti procentům jeho současného věku.“ Jde přitom o nejrychleji rostoucí objekt svého druhu a denně doslova hltá hmotu v ekvivalentu naší hvězdy. Její hmotnost odborníci určili na 34 miliard sluncí, a řadí se tak mezi ultramasivní černé díry. Zřejmě nejhmotnější podobné monstrum však spočívá v srdci kvazaru TON 618: Podle odhadů dosahuje 66 miliard sluncí. (ilustrace: Australian National University, Nima Abkenar, CC BY 4.0)
Nejrychlejší planetka: 2021 PH27
Nedávno objevený asteroid 2021 PH27 měří v průměru zhruba kilometr a obkrouží Slunce za pouhých 113 dnů – jde tedy o nejkratší známou oběžnou periodu planetky. Při maximálním přiblížení k naší centrální hvězdě se přitom těleso řítí prostorem rychlostí 106 km/s. Hlavní poloosa jeho dráhy měří 70 milionů kilometrů neboli 0,46 AU, což mu zajišťuje zmíněnou 113denní periodu oběhu po nestabilní eliptické trajektorii, křižující dráhu Venuše i Merkuru. V průběhu několika milionů roků zanikne asteroid při kolizi s některou z planet či zřícením na Slunce, nebo bude naopak vyvržen do vnějších oblastí naší soustavy. (ilustrace: Carnegie Science, CC BY 4.0)
Nejbližší skupina galaxií: Kupa v Panně
Kupa galaxií v souhvězdí Vývěvy představuje po svých protějšcích v Panně a Peci třetí nejbližší objekt zmíněného druhu: Dělí ji od nás 130 milionů světelných let a charakterizuje ji značná kompaktnost i vysoký podíl eliptických galaxií oproti těm spirálním. Žádná z jejích 200 členek však není dominantní. Naopak kupa v Panně zahrnuje 1 300 známých hvězdných ostrovů a leží ve vzdálenosti 65 milionů světelných roků. Tvoří střed tzv. Supergalaxie neboli Místní nadkupy galaxií a svou obrovskou hmotností působí na všechny tamní galaktické kupy. Je k ní tudíž přitahována i naše Místní skupina. (foto: Flickr, Fernando Peña, CC BY-SA 2.0)
Téměř dokonalá koule: Kepler 11145123
Astronomové dokážou na základě exaktního měření jasnosti hvězd studovat jejich oscilace, což dovoluje upřesnit parametry tělesa. Pomocí kosmického dalekohledu Kepler tak nyní objevili téměř dokonalou kouli. Družice se zaměřila mimo jiné na stálici Kepler 11145123, jež rotuje přibližně se stodenní periodou – pro srovnání, Slunce se kolem své osy otočí zhruba za 27 dnů. S využitím astroseismologie pak odborníci změřili, že rovníkový poloměr zmíněné hvězdy je pouze asi o 3 km větší než polární, zatímco její průměr přesahuje tři miliony kilometrů – takže se jedná o téměř dokonalou kouli. (ilustrace: Getty Images, Science Photo Library)
Na dosah černé díry: S4716
Nově objevená stálice pojmenovaná S4716 se přibližuje na rekordní vzdálenost 98 au k supermasivní černé díře v centru naší Galaxie – k objektu Sagittarius A*. Hmotnost zmíněného gravitačního monstra určili vědci na 4,1 milionu sluncí, přičemž ho obklopuje skupina tzv. S-hvězd, jež kolem něj obíhají vysokými rychlostmi. Snímek zachycuje střed Mléčné dráhy a pořídila ho kamera NIRC2 na dalekohledu Keck II stejnojmenné havajské observatoře. Barevné linie reprezentují trajektorie stálic v blízkosti černé díry, která je naopak znázorněna černým křížkem uprostřed. (zdroj: The Astrophysical Journal, Florian Peißker, CC BY 4.0)
Rekordmanka mezi hvězdami: R136a1
Pomocí havajského dalekohledu Gemini South s objektivem o průměru 8,1 m získali astronomové dosud nejostřejší snímek hvězdy R136a1, nejhmotnější známé stálice ve vesmíru. Patří do hvězdokupy R136, která leží 160 tisíc světelných let od Země v centru mlhoviny Tarantule. Pozorování naznačovala, že dosahuje hmotnosti v rozmezí 250–320násobku Slunce, podle nových odhadů však může být pouze 170–230krát hmotnější. Obří hvězdy žijí rychle a umírají mladé – své zásoby paliva spálí už za několik milionů let. Pro srovnání, Slunce se dožije zhruba deseti miliard roků. (foto: International Gemini Observatory/NOIRLab/NSF/AURA, CC BY-SA 4.0)
