Stačí jen málo: Pět minut fyzické aktivity denně může prodloužit život

Co kdyby ke zlepšení zdraví nebylo zapotřebí trávit denně v posilovně hodiny, ale jen pár minut? Nová studie publikovaná v prestižním časopise The Lancet naznačuje, že i pět minut střední až intenzivní fyzické aktivity navíc každý den může mít překvapivě výrazný dopad na délku života.

Pět minut, které mohou mnohé změnit

Ulf Ekelund z Norské školy sportovních věd v Oslu s početným výzkumným týmem analyzoval data z nositelné elektroniky více než 130 tisíc lidí z několika zemí. Místo klasického dlouhodobého sledování změn chování vědci využili rozsáhlý soubor dat z fitness náramků a dalších zařízení, která měří fyzickou aktivitu. Pomocí statistických modelů pak odhadovali, jak by se změnilo riziko úmrtí, pokud by lidé mírně změnili své chování.

Podle výpočtů vědců by malé a realistické zvýšení pohybové aktivity o pět minut denně mohlo zabránit až 6 % všech úmrtí při cíleném přístupu u vysoce rizikových skupin, a dokonce až 10 % všech úmrtí při plošném přístupu v celé populaci.

Zní to téměř neuvěřitelně – zvlášť když si uvědomíme, že pět minut odpovídá třeba rychlé chůzi na autobus, krátké projížďce na kole nebo svižnému výšlapu po schodech.

Ještě zajímavější je zjištění, že zkrácení doby sezení o 30 minut denně by také mohlo snížit úmrtnost – sice méně výrazně než přidání intenzivnější aktivity, ale stále v měřitelných intencích. 

Další dobrou zprávou je, že největší přínos z těchto malých změn plyne lidem, kteří se hýbou nejméně a tráví většinu dne vsedě. To je důležitá zpráva zejména pro ty, kteří mají pocit, že „už je pozdě začínat“ nebo že pár minut denně stejně nic nezmění. Právě u nich může být podle vědců efekt nejvýraznější.

Malé změny, velký efekt

Studie byla založena na statistickém modelování. Vědci nesledovali změny aktivity jednotlivců v čase, ale odhadovali riziko úmrtí každého účastníka. Získaná data porovnali s daty vrstevníků a poté modelovali, jak by se riziko změnilo při vyšší aktivitě či menším času stráveném v sedě. Podobné observační výzkumy sice nemohou jednoznačně prokazovat vztah příčiny a následku, přesto kombinace velkého množství dat a souvislosti mezi pohybem a úmrtností naznačuje, že efekt je reálný a zaslouží si další zkoumání.

Autoři studie upozorňují, že zkoumali pouze tzv. celkovou úmrtnost. Další výzkum by měl sledovat i jiné zdravotní ukazatele – například výskyt srdečně-cévních onemocnění, cukrovky či rakoviny. Zároveň připomínají, že pro celkový obraz by bylo zapotřebí zpracovat ještě větší množství dat z nízko- a středněpříjmových zemí, kde se liší věková struktura populace, míra fyzické aktivity i spektrum nemocí.

Každý pohyb se počítá

Světová zdravotnická organizace doporučuje alespoň 150 minut středně až intenzivní aktivity týdně. To je stále ideál. Nová studie ale ukazuje, že i malý krok má význam. 

Podle Daniela Baileyho z Brunelovy univerzity v Londýně, který se výzkumu neúčastnil, je klíčové jednoduché sdělení: „Každý pohyb se počítá a největší zdravotní přínos vidíme tehdy, když se podaří rozhýbat ty, kteří jsou dnes nejvíce neaktivní.“ To je důležitá zpráva nejen pro lékaře a tvůrce zdravotní politiky, ale i pro každého z nás.

Nemusíte začínat maratonem. Stačí vystoupit o zastávku dřív, místo výtahu použít schody, přidat pár minut svižné chůze nebo si udělat krátkou pauzu od sezení.

Image

Čtěte také

Necelá půlhodinka cvičení denně snižuje riziko rozvoje 19 různých nemocí