Vědci našli na dně Tichého oceánu plutonium z kosmické exploze staré přes 100 milionů let

Během stovek milionů a miliard let, co se naše planeta pohybuje vesmírem, se v jejím okolí občas odehrávají dramatické události. Není úplně jasné, nakolik ovlivňují pozemský život, ale s jistotou víme, že po sobě zanechávají stopy, které můžeme prozkoumat.

Dominik Koll z Helmholtzova centra v Drážďanech (HZDR) a jeho spolupracovníci prozkoumali materiál ze vzorku, který byl již v roce 1976 vyzvednut ze dna Tichého oceánu z hloubky 4 830 metrů. Jde o feromanganovou krustu, která váží 1,9 kilogramu. Tyto krusty rostou extrémně pomalu – vědci vyvrtali tři jádra o tloušťce pouhých tří centimetrů, která pokrývají období přesahující deset milionů let.

Dávná minulost na dně Pacifiku

Ve vyvrtaném materiálu vědci detekovali několik stovek atomů plutonia-244 (Pu-244), nejdéle existujícího radioaktivního izotopu plutonia s poločasem rozpadu 81 milionů let. Jsou přesvědčeni, že jde o pozůstatky ohromující kosmické exploze, která je zrodila před více než 100 miliony let. Jejich výzkum uveřejnil vědecký časopis Nature Astronomy.

Odhad stáří exploze vychází z absence izotopu curia-247 (Cm-247), jehož poločas rozpadu činí 16 milionů let. Při kosmické explozi tohoto typu vzniká i tento izotop, ale vzhledem k poločasu rozpadu už není přítomnost curia-247 detekovatelná. Pokud by k dotyčné explozi došlo před více než miliardou let, nebylo by v materiálu z mořských hlubin detekovatelné ani plutonium-244.

Jaká exploze to ale vlastně byla? Nejpravděpodobnějším vysvětlením je podle badatelů srážka dvou neutronových hvězd, která vyvolala explozi známou jako kilonova. Musela patřila patřit mezi nejzářivější objekty v tehdejší Mléčné dráze. Právě srážky neutronových hvězd a následné kilonovy dnes považujeme za hlavní zdroj nejtěžších chemických prvků ve vesmíru.