Vzácný čtyřhvězdný systém by mohl významně posunout výzkum hnědých trpaslíků
Objev unikátní čtyřhvězdné soustavy tvořené párem hnědých a červených trpaslíků otevírá astronomům zcela nové možnosti, jak proniknout do tajemství „nepovedených hvězd“.
Hnědí trpaslíci zůstávají pro astronomy velkou neznámou. Jsou příliš hmotní na to, abychom je považovali za planety a současně méně hmotní než hvězdy. Nemohou ve svém nitru zažehnout plnohodnotnou jadernou fúzi, jaká pohání Slunce a další stálice a astrofyzikové je proto označují za „nepovedené hvězdy“. Přestože se ve vesmíru nachází velké množství hnědých trpaslíků, jejich výzkum je mimořádně obtížný. Jsou chladní, velmi slabě září a v optickém oboru jsou téměř neviditelní.
Mezinárodní výzkumný tým, který vedl Ceng-chua Čang z východočínské Nankingské univerzity, nedávno dosáhl vzrušujícího objevu, který by podle odborníků mohl výzkum hnědých trpaslíků zásadně posunout. Podařilo se jim objevit čtyřhvězdný systém, který tvoří párek chladných hnědých trpaslíků, společně obíhajících dvojici mladých červených trpaslíků.
Laboratoř hvězdných trpaslíků
Nově objevený systém nese krkolomné označení UPM J1040−3551 AabBab a nachází v malém souhvězdí Vývěvy, které můžeme pozorovat i ve střední Evropě, ve vzdálenosti asi 82 světelných let od Sluneční soustavy.
Jasnější dvojice „Aab“ tvoří dva červení trpaslíci, z nichž každý má asi 17 % hmotnosti Slunce a povrchovou teplotu okolo 2 900 °C. Slabší dvojice „Bab“ se skládá ze dvou hnědých trpaslíků typu T, s teplotami 550 a 420 °C. Přestože jsou velcí asi jako Jupiter, jsou zhruba 10 až 30× hmotnější a mají také mnohem větší hustotu.
Dvojice kolem sebe obíhají ve vzdálenosti 1 656 astronomických jednotek (asi 250 miliard km). Červení trpaslíci září v optickém oboru asi stotisíckrát slaběji než Polárka, hnědí trpaslíci jsou ještě tisíckrát slabší a viditelní pouze v infračerveném oboru. Podrobnosti vědci popisují ve studii zveřejněné v odborným časopisem Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (MNRAS).
Zásadní význam systému spočívá v tom, že všechny jeho složky vznikly ze stejného molekulárního mračna ve stejnou dobu a mají stejnou chemickou skladbu. To znamená, že u hnědých trpaslíků lze poprvé přesněji určit jejich stáří a porovnat jejich vlastnosti s dobře známými parametry jejich „sesterských“ červených trpaslíků.
Dvojice se navíc nacházejí dostatečně daleko od sebe, takže nedochází k ovlivňování gravitačními jevy, jako je přenos hmoty či dodatečné zahřívání. Díky tomu jde o ideální přirozenou laboratoř pro testování teorií o vzniku a vývoji těchto záhadných objektů.
