Záhadné rádiové signály a voda jako na Zemi: Kometa 12P/Pons-Brooks dráždí vědce
Kometa 12P/Pons-Brooks během svého nedávného průletu vysílala záhadné rádiové signály a uvolnila obrovské množství vodní páry a amoniaku. Její chování podle vědců posiluje hypotézu, že komety mohly přinést na naši planetu část vody – a možná i základní stavební kameny života.
Nejen mezihvězdná kometa 3I/ATLAS přitahuje v poslední době pozornost odborníků. Zájem astronomů směřuje i k daleko známějšímu, ale neméně fascinujícímu tělesu – kometě 12P/Pons-Brooks, objevené už v roce 1812. Tato krátkoperiodická kometa se Slunci přibližuje přibližně jednou za 71 let a při svých návratech často projevuje nečekaně bouřlivou aktivitu.
Překvapení z hlubin vesmíru
Při svém posledním průletu kolem Slunce v roce 2024 zaznamenali vědci něco zcela nového – rádiové signály vycházející z kometárního jádra. Tým vedený Šanghajskou astronomickou observatoří Čínské akademie věd využil k pozorování radioteleskop Tianma, jeden z nejvýkonnějších přístrojů svého druhu. Výsledky výzkumu nyní publikoval prestižní časopis Astronomy & Astrophysics.
Kometu Pons-Brooks už dříve proslavily její opakované záblesky jasnosti – náhlé výbuchy, během nichž prudce vzroste její jasnost. Mechanismus těchto erupcí však zůstával nejasný. Nová rádiová pozorování teď do této záhady přinášejí první odpovědi: během jednoho z výbuchů vědci zaznamenali výrazný nárůst v rádiové spektrální čáře hydroxylu – sloučeniny vznikající, když sluneční záření rozkládá vodní páru unikající z povrchu komety.
Pomocí počítačových simulací pak astronomové modelovali, jak se produkce páry měnila v čase. Ukázalo se, že 12P/Pons-Brooks uvolňuje mnohem více vodní páry než většina ostatních krátkoperiodických komet.
Stopy vody i amoniaku
Pozorování z roku 2024 ukázala, že kometa při vzdálenosti jedné astronomické jednotky vypouštěla přes pět tun vodní páry. To je několikanásobně více než u většiny krátko- i dlouhoperiodických komet.
Ještě zajímavější bylo zjištění přítomnosti molekul amoniaku – poprvé vůbec zaznamenaných u tohoto typu komety. Amoniak je organická sloučenina spjatá s chemií rané Země, takže jeho přítomnost může naznačovat, že podzemní vrstvy komety skrývají zásoby těkavých látek, které se při výbuchu dostávají na povrch. Podle autorů to může být klíč k pochopení samotného mechanismu erupcí.
Komety jako poslíčci vody
Z vědeckého hlediska mají tato pozorování hlubší přesah. Analýza složení kometárních plynů umožňuje nahlédnout do rané historie Sluneční soustavy, do období před 4,6 miliardami let. Nedávný výzkum vedený Martinem Cordinerem z NASA Goddard Space Flight Center navíc ukázal, že voda obsažená v kometě 12P/Pons-Brooks má téměř stejný izotopový poměr jako voda na Zemi. To posiluje hypotézu, že komety mohly přinést na naši planetu část vody – a možná i základní stavební kameny života.
Kometa 12P/Pons-Brooks tak není jen efektním návštěvníkem noční oblohy. Stává se vesmírnou laboratoří, která může odhalit, jak se formovala voda a organické látky v počátcích Sluneční soustavy. Rádiové signály, které vysílá do vesmíru, nejsou tajemným voláním z hlubin, ale hlasem dávné minulosti, v němž se možná skrývá příběh o vzniku života na Zemi.
