Nový hit amerických influencerů radí zahodit průmyslové jídlo a začít jíst podle Bible

Na sociálních sítích v posledních měsících rychle roste popularita takzvaného „biblického stravování“. Jeho zastánci tvrdí, že moderní průmyslově zpracované potraviny škodí lidskému tělu i duchu, a snaží se vracet k jídelníčku inspirovanému potravinami zmiňovanými v Bibli. Trend spojuje náboženskou víru, wellness kulturu i současnou americkou debatu o zdravém jídle.

Jednou z výrazných tváří tohoto směru je sedmadvacetiletá influencerka Kayla Bundyová, která má na TikToku přes půl milionu sledujících. Svůj den začíná vývarem z kostí, kupuje nepasterované mléko, jí sardinky a peče kváskový chléb bez průmyslových kvasnic. Tvrdí, že jí tento způsob stravování pomohl vyřešit problémy s pletí, vlasy i depresemi.

Bundyová označuje svůj jídelníček za součást duchovní cesty. Už osm let se snaží jíst především potraviny zmíněné v Bibli a věří, že správné jídlo může být prostředkem boje proti „zkaženosti“ moderního světa. Podle jejích slov vstoupil hřích do světa skrze jídlo a právě jídlo může člověku pomoci vzdorovat negativním vlivům.

Udělejme Ameriku znovu zdravou!

Popularita biblického stravování roste v době, kdy se ve Spojených státech rozšiřuje hnutí Make America Healthy Again (MAHA). To kritizuje ultrazpracované potraviny, chemické přísady a průmyslovou výrobu jídla. Podporuje například dostupnost nepasterovaných mléčných výrobků nebo přísnější regulaci umělých barviv a aditiv.

Mnozí propagátoři biblické stravy se přitom sami za součást MAHA nepovažují, přesto mají podobné cíle. Důraz kladou na „čisté“ potraviny, domácí vaření a návrat k jednodušším receptům. Dalším faktorem je rostoucí popularita léků na hubnutí typu GLP-1, jejichž uživatelé často hledají přirozené zdroje bílkovin a méně průmyslově zpracované potraviny. Biblické stravování se tak stalo jakousi kombinací wellness trendu, alternativní výživy a náboženské identity.

Víra jako součást jídelníčku

Na internetu vznikla komunita influencerů, kteří propojují výživové rady s citacemi z Bible. Často nabízejí placené kurzy, elektronické kuchařky nebo osobní koučink. Bundyová například prodává digitální průvodce „biblickými superpotravinami“ a konzultace za stovky dolarů měsíčně.

Podobně uspěla i Annalies Xavieraová z Georgie, jejíž facebooková stránka během několika týdnů vyrostla z několika tisíc sledujících na více než 300 tisíc. Sama tvrdí, že jejím cílem není striktní dieta, ale návrat k domácímu vaření a přirozeným surovinám.

Biblické stravování přitom nemá jednotná pravidla. Někteří lidé se snaží jíst pouze potraviny explicitně zmíněné v Bibli, jiní chápou celý koncept volněji a zaměřují se hlavně na omezení průmyslově zpracovaného jídla.

Starý koncept v novém kabátě

Spojování víry a stravy není ničím novým. Už v roce 2004 se bestsellerem stala kniha „The Maker’s Diet“ od Jordana Rubina, která nabízela dietní doporučení založená na biblických principech. Později následovala další díla jako „The Eden Diet“ nebo novější „The Biblio Diet“.

Mnoho křesťanů se také účastní takzvaného Danielova půstu inspirovaného starozákonní knihou Daniel. Během 21 dní jedí převážně zeleninu a pijí vodu. Podobné náboženské stravovací systémy přitom existují po staletí – od košer a halal pravidel až po různé postní tradice.

V poslední době se však díky sociálním sítím dostává biblické stravování do mnohem širšího povědomí. Trend podpořily i známé osobnosti. Herec Chris Pratt například veřejně mluvil o absolvování Danielova půstu a propagoval modlitební aplikaci Hallow. Do podobných aktivit se zapojili také Mark Wahlberg nebo Patricia Heatonová.

Duchovní biohacking

Někteří influenceři propojují stravu s širším konceptem „zbožného životního stylu“. Student Casper Schimmer z Amsterdamu například nabízí koučink mladým křesťanským mužům, kteří chtějí sladit jídelníček, cvičení a duchovní život. Vedle zdravého jídla zdůrazňuje i fyzickou kondici, duševní zdraví nebo pravidelný odpočinek během sabatu, který označuje za „původní biohack“.

Podle odborníků ale podobný přístup odráží širší společenský trend. Profesorka Jennifer Ayresová z Emory University upozorňuje, že internetová komunita kolem biblického stravování klade silný důraz na individuální rozhodování a osobní disciplínu, zatímco širší otázky potravinového systému či ekologických dopadů zůstávají často stranou.

Co na to odborníci?

Křesťanská dietoložka Abbie Stasiorová tvrdí, že většina jejích doporučení odpovídá běžným zásadám zdravé výživy. S klienty řeší například důležitost snídaně nebo vyvážený příjem bílkovin a sacharidů, přičemž někdy odkazuje i na biblické příběhy. Jako příklad uvádí scénu z Janova evangelia, v níž Ježíš snídá s učedníky chléb a ryby – podle ní tedy kombinaci sacharidů a proteinů.

Výživová expertka Marion Nestleová upozorňuje, že pokud lidé jedí dostatek kalorií a širokou škálu málo zpracovaných potravin, pravděpodobně jim podobný jídelníček neublíží. Současně ale připomíná, že wellness kultura bývá více založená na osobních pocitech než na vědeckých důkazech.

Podle Nestleové je strava často otázkou víry a identity. V době, kdy mnoho lidí hledá smysl a stabilitu, mohou podobné směry nabízet nejen recepty, ale i pocit sounáležitosti a duchovního řádu.

Modlitba místo sušenky

Pro některé zastánce biblického stravování není jídlo jen otázkou zdraví, ale také duchovní disciplíny. Annalies Xavieraová například radí svým sledujícím, aby se při chuti na sladké zastavili a místo automatického sáhnutí po sušence se nejprve pomodlili.

Právě v tom spočívá síla celého trendu: nejde pouze o seznam doporučených potravin, ale o propojení výživy, morálky, spirituality a životního stylu. Biblické stravování tak představuje další podobu moderní wellness kultury – tentokrát zabalenou do náboženského jazyka a starověkých textů.