Ztracený reliéf posledního velkého asyrského krále spatřil znovu světlo světa
V troskách slavného paláce krále Aššurbanipala objevili archeologové dosud neznámý reliéf s výjevy božstev a legendárního vládce Asýrie.
Poslední významný král Asýrie novoasyrského období Aššurbanipal vládl v letech 669–631 před naším letopočtem. Je považován za velmi vzdělaného. Jako jediný z asyrských králů se například naučil číst a psát. Mimo jiné po sobě zanechal první systematicky organizovanou knihovnu Blízkého východu, a také početné reliéfy v Aššurbanipalově Severním paláci v hlavním městě Ninive, které se nachází v dnešním iráckém Mosulu.
Archeologové z německé Univerzity v Heidelbergu objevili během vykopávek v trůním sále Severního paláce velké kusy doposud neznámého monumentálního reliéfu. Tento reliéf zobrazuje vládce Asýrie ze 7. století před naším letopočtem se dvěma význačnými božstvy a dalšími postavami.
Reliéf z trůnního sálu
Objevený reliéf byl vyrytý do mohutné vápencové desky, vážící zhruba 12 tun. Pro odborníky je tento reliéf pozoruhodný nejen díky úctyhodným rozměrům (deska měří 5×3 metry), ale také kvůli scéně, kterou zobrazuje. Ze Severního paláce jsme už znali celou řadu reliéfů, ale žádný z nich doposud nezobrazoval významná božstva.
Samotný reliéf zachycuje krále Aššurbanipala – posledního velkého panovníka Asyrské říše, známého mimo jiné svými válečnými úspěchy i slavnou knihovnou. Po jeho bocích stojí dvě hlavní božstva asyrského panteonu: bůh Aššur a bohyně Ištar, patronka samotné Ninive. Výjev doplňuje mýtická postava tzv. „rybího génia“, který podle víry zajišťoval božskou ochranu a život, a postava s pozdviženýma rukama – pravděpodobně mytický „muž-škorpión“. Je možné, že nad původním reliéfem se původně vznášel i okřídlený sluneční disk – symbol božské moci.
Původní umístění reliéfu bylo přímo naproti hlavnímu vchodu do trůnního sálu – tedy na zcela výjimečném místě v paláci. Avšak fragmenty, které dnes badatelé objevili, byly nalezeny v jámě vyplněné hlínou, skryté právě za touto výklenkovou stěnou. Pravděpodobně šlo o zásah z helénistického období, tedy z 3.–2. století př. n. l., kdy už byl palác dávno opuštěn. Tento fakt by mohl vysvětlit, proč reliéf zůstal nepovšimnut i slavnými britskými archeology 19. století, kteří jinak objevili řadu podobných výjevů – dnes vystavených v Britském muzeu.
V nadcházejících měsících budou archeologové reliéf důkladně zkoumat a připraví jeho odborný popis pro vědecké publikace. Společně s iráckým úřadem pro památky (SBAH) plánují také jeho budoucí znovuinstalaci na původním místě v paláci – a otevření památky veřejnosti.
