Nečekaný úlovek: Švédský rybář objevil obrovský stříbrný středověký poklad

Archeologové ve Švédsku zkoumají unikátní stříbrný poklad z 12. století, který objevil rybář při kopání žížal – obsahuje až 20 000 mincí a další cennosti z doby, kdy Stockholm ještě neexistoval.

13.10.2025 - Stanislav Mihulka


Když vyrážel ze svého letního domku poblíž Stockholmu švédský rybář „na žížaly“, nejspíš nečekal, že narazí na jeden z největších středověkých pokladů, jaké kdy země skrývala. Místo návnady totiž v zemi narazil na rozpadlou měděnou nádobu plnou stříbra. Unikátní depozit vážil zhruba šest kilogramů a obsahoval přibližně stříbrných 20 000 mincí, perly, přívěsky a stříbrné prsteny. Podle archeologů z Úřadu hrabství Stockholm jde o jeden z největších pokladů raného středověku, jaký byl ve Švédsku nalezen.

První analýzy ukázaly, že většina mincí pochází z 12. století – doby, kdy v zemi vládl král Knut Eriksson (1173–1195). Mnohé mince nesou nápis „KANUTUS“, což je latinský přepis jeho jména. Součástí depozitu jsou ale i vzácné tzv. „biskupské mince“, které nechávali razit tehdejší mocní duchovní. Tyto kousky nesou vyobrazení biskupa s berlou – symbolem církevní moci.

Poklad starší než Stockholm

Přestože byl poklad nalezený u dnešního Stockholmu, švédská metropole tehdy vlastně ještě neexistovala. Stockholm byl oficiálně založený až v roce 1252 a teprve koncem 13. století se stalo největším městem Švédska.

Vlevo stříbrná mince s králem Knutem Erikssonem, uprostřed mince z Gotlandu a vpravo biskupská mince. (foto: Stockholm County Administrative Board, CC BY-SA 4.0)

Podle Lin Annerbäckové, ředitelky Středověkého muzea ve Stockholmu, jde o zcela unikátní objev: „Z této oblasti žádný jiný středověký poklad neznáme – a tenhle se navíc zdá být obrovský.“

Historici se domnívají, že poklad pochází z „neklidných časů“, kdy se na konci 12. století snažilo Švédsko rozšiřovat svou moc do Finska, což přinášelo politické a vojenské napětí. Mnoho rodin proto své jmění ukrývalo do země, aby o něj nepřišly. „Směs stříbra, perel a šperků naznačuje, že šlo o osobní bohatství – majetek, který měl zůstat v rodině,“ vysvětluje Annerbäcková.

Poklad nyní zkoumají archeologové a numismatici. Zda nálezci náleží odměna a v jaké výši, bude později určovat Národní rada pro kulturní dědictví. „Nálezce postupoval naprosto správně,“ oceňuje archeoložka Sofia Anderssonová. „Podle švédského zákona o kulturním dědictví je každý, kdo objeví starověký poklad, povinen nabídnout ho státu k vykoupení – samozřejmě za finanční náhradu.“ 


Další články v sekci