Výzkum 400 let evoluce hudby potvrzuje: Západní hudba se neustále zjednodušuje a stává se repetitivní
Vědci prozkoumali vývoj západní hudby během posledních staletí. Je stále jednodušší, jednotlivé motivy se více opakují a různé žánry jsou navzájem podobnější.
Měli jste někdy dojem, že když posloucháte novou píseň či skladbu, působí podezřele povědomě, jako by připomínala jinou z nedávné doby? Nejspíš nešlo jen o pocit. Nedávná studie italského výzkumného týmu, publikovaná v odborném časopisu Scientific Reports, odhalila, že západní hudba zní stále podobněji, ztrácí složitost a propracovanou strukturu.
Niccolò Di Marco z Univerzity Tuscia v italském Viterbu a jeho spolupracovníci analyzovali více než 20 000 hudebních skladeb západního kulturní okruhu. Sledovali vývoj struktury hudby od klasických skladeb 17. století přes jazz 20. století až po moderní žánry do roku 2021.
Stále jednodušší songy
Skladby staré až 400 let, zejména ty z období klasické hudby, obvykle nejsou vystavěny na několika málo stále se opakujících hudebních motivech. Místo toho pracují s širším spektrem kombinací hudebních tónů, což jim dodává větší pestrost, menší předvídatelnost a bohatší strukturu.
Naopak moderní žánry jako pop, rock, elektronická hudba nebo hip-hop, ale také současná klasická hudba či jazz (což jsou žánry tradičně spojované se složitostí), mají jednodušší a více repetitivní strukturu.
Moderní hudba navíc vykazuje velmi vysokou míru reciprocity, tedy rychlých a opakovaných obousměrných přechodů mezi stejnými dvojicemi tónů, kdy například přechod z C na G je téměř okamžitě následován návratem zpět.
Výsledkem je stále větší homogenizace hudby, kdy se různé žánry stávají stále více navzájem podobné. Podle autorů studie v tom hraje roli i způsob, jakým dnes hudbu konzumujeme. Streamovací platformy a algoritmy sociálních sítí obvykle zvýhodňují jednodušší a předvídatelnější skladby, které jsou snadněji stravitelné pro široké publikum.
