Indická graffiti v egyptských hrobkách: Cestovatelé z Indie zanechali v Údolí králů vzkazy už před 2000 lety
Nově rozluštěné nápisy v tamilštině a sanskrtu odhalují, že slavné egyptské hrobky navštěvovali už v římské době cestovatelé z Indie, kteří po sobě zanechali jednoduché vzkazy typu „byl jsem tady“.
Nápis zanechaný dávným Indem v hrobce v Údolí králů (foto: University of Lausanne, Ingo Strauch, CC BY-SA 4.0)
Představte si, že procházíte slavné egyptské Údolí králů, kde byli po staletí pohřbíváni faraoni a nejmocnější elity starověkého Egypta. Na stěně jedné z hrobek narazíte na nápis, který není egyptský ani řecký – ale indický. Přesně takové překvapení čekalo vědce, kteří nedávno analyzovali desítky nápisů zanechaných před zhruba dvěma tisíci lety návštěvníky z Indie.
Nový výzkum ukazuje, že kontakty mezi Indií a Egyptem byly zřejmě častější, než se dlouho předpokládalo. A někteří z nich po sobě zanechali stopy podobné těm, které dnes známe z turistických památek – graffiti se svým jménem.
Záhadné nápisy, které nikdo neuměl přečíst
Už první egyptologové si těchto nápisů všimli před více než sto lety. Problém byl v tom, že nedokázali určit jazyk, ve kterém jsou napsané. Texty proto zůstaly dlouho nepochopené a nepřeložené.
Teprve nedávný výzkum ukázal, že jde o nápisy ve třech starověkých indických jazycích, především ve starotamilštině a také v sanskrtu. Celkem bylo identifikováno asi 30 nápisů v šesti různých hrobkách v Údolí králů.
Badatelé je datují do období 1. až 3. století n. l. V té době byl Egypt součástí Římské říše a Údolí králů fungovalo podobně jako dnes – jako turistická atrakce, kterou navštěvovali cestovatelé z různých částí světa.
Přišel a viděl
Nejvýraznější postavou mezi starověkými „graffiti umělci“ je muž jménem Cikai Korran. Ve starotamilštině zanechal své jméno osmkrát v pěti různých hrobkách. Text je vždy velmi jednoduchý: „Cikai Korran sem přišel a viděl“. Je to v podstatě starověká verze známého turistického sdělení „Byl jsem tady“.
Zajímavé je, že Korran se snažil své nápisy umisťovat co nejvýše na stěnách, což vědce překvapilo. Jeden z badatelů dokonce při prezentaci poznamenal, že jeho chování je „upřímně řečeno trochu zvláštní“.
Korran také zanechal podpis u vstupu do hrobky královny Tausret a zakladatele 20. dynastie faraona Setnachta. V této hrobce je to jediné známé graffiti, což naznačuje, že v době jeho návštěvy byl její vnitřek pravděpodobně uzavřen a návštěvníci se dostali jen ke vchodu.
Cikai Korran a posel krále z Indie
Identita tohoto tajemného cestovatele bohužel zůstává nejasná. Jazyk jeho nápisů ale naznačuje, že pocházel z jižní Indie. Badatelé však mohou jen spekulovat, kým byl a čím se živil. Mohl být například obchodníkem, který cestoval po obchodních trasách, žoldnéř ve službách cizí armády nebo dokonce místní náčelník či významná osoba. V každém případě byl natolik motivovaný, že své jméno v egyptských hrobkách zanechal opakovaně.
Mezi nápisy se našel i jeden zajímavý text v sanskrtu. Napsal ho muž jménem Indranandin, který se označil za „posla krále Západních kšatrapů“, což byli v 1. století n. l. vládci západní části centrální Indie. Badatelé se domnívají, že Indranandin mohl připlout lodí do egyptského přístavu Bereníké na pobřeží Rudého moře. Odtud pak pokračoval do vnitrozemí, kde navštívil Údolí králů. Je dokonce možné, že byl na cestě dál – do Říma, tehdejšího centra říše.
Starověká globalizace
Podle odborníků tyto nápisy zapadají do širšího obrazu starověkého světa, který byl propojený mnohem více, než jsme si dlouho mysleli. Archeologické nálezy z egyptských přístavů Quseir (ve starořečtině označovaný jako Myos Hormos) a Bereníké už dříve naznačily intenzivní obchod mezi Indií a Římskou říší. Nové nápisy však přinášejí něco ještě zajímavějšího: osobní svědectví jednotlivých cestovatelů.
Nejde o obchodní kontakty nebo diplomatické vztahy. Indové, kteří dorazili do Egypta, byli natolik fascinováni místní kulturou, že navštěvovali slavné památky a stejně jako dnešní turisté chtěli svou návštěvu zaznamenat.
Objev tak odhaluje překvapivě lidskou stránku starověkého světa. Lidé, kteří před dvěma tisíci lety cestovali tisíce kilometrů přes oceány a pouště, se v mnohém chovali podobně jako dnešní návštěvníci historických památek. Zanechávali po sobě podpisy, krátké zprávy a osobní vzkazy a my dnes díky nim víme, že mezi hrobkami egyptských faraonů kdysi stáli také cestovatelé z daleké Indie.