Invaze přízraků a duchů zemřelých: Kde se vzal fenomén spiritistických seancí

08.10.2019 - Tomáš Konečný

Společnost 18. století sice pod vlivem osvícenských filozofů postupně zavrhla řadu mýtů a pověr, jako třeba víru v čarodějnictví, zároveň si však vytvořila nový typ obav: duchy a strašidla. Tzv. spiritismus představoval módní trend, jenž spojoval zábavu s touhou po tajemnu a morbiditě

<p>Citlivé médium tvořilo základ dobré spiritistické seance. Řada chytrých žen s hereckým nadáním si ze záhrobní komunikace udělala slušnou živnost.</p>

Citlivé médium tvořilo základ dobré spiritistické seance. Řada chytrých žen s hereckým nadáním si ze záhrobní komunikace udělala slušnou živnost.


Reklama

Již v barokní mystice se objevuje komunikace s dušemi zemřelých, ale teprve v salonech 18. století se tyto seance staly rozšířenou zábavou. Dobový okultismus vzal z různých náboženských směrů, co se mu hodilo, a vytvořil ucelený ezoterický systém, který se dal skloubit se společenskými aktivitami. Na vesnický ples se běžně zvala věštkyně či kartářka, čajový dýchánek se neobešel bez vyvolávání duchů nebo alespoň věštění z lístků čaje. Zdálo se, že neviditelné tajemné síly jsou všude, a nové objevy okem nepostřehnutelných jevů jako elektřiny a magnetismu hrály víře v nadpřirozeno do karet. 

Od komunikace s dušemi se rychle přešlo k ideji ducha: Osvícenská filozofie podporovala tvrzení o duchu jednotlivce, stejně jako uznávala jeho existenci u neživých i nehmotných věcí. Myslitelé hovořili o duchu doby či místa (genius loci), což vyvolalo obavy z poltergeista, ducha uvězněného v předmětu. Systematizaci spiritismu jakožto „vědy“ provedl anglikánský duchovní William Stainton Moses, který začal v 1. polovině 19. století konat seance s médiem a lidmi u kulatého stolečku. Invaze poltergeistů, duchů zemřelých a přízraků vyvolávala v 18. století u řady lidí stejné obavy jako domovní lupič.

Měšec drobných za komínem

Před nájezdy duchů měly obyvatele ochránit jejich domy spolu se zvláštními opatřeními: Do základů se například zazdívala mrtvá kuřata k usmíření zlých sil. Zvykem bylo také naházet pod schodiště nebo za komín nějaké osobní předměty – třeba staré dopisy a noviny, dětské oblečení, rozbité nádobí či alespoň měšec drobných. Pokud by duchové na dům zaútočili, uvedené věci je měly svést z cesty. Zvláštní oblibě se těšily dětské botičky, které se vyměňovaly a přeprodávaly, aby každý domov chránil nějaký cizí předmět.

TIP: Falešná spojení se záhrobím: 5 největších spiritistických podvodů

Do domu dokázali duchové vniknout stejnými místy, kudy proudí vzduch. Dveře bylo možné požehnat znamením kříže (odtud pochází zvyk věšet kříž či svatý obrázek právě nad vstup), otevřený komín však musely strážit zavěšené ochranné předměty. Mnoho starých budov má dodnes komín obezděný dutým prostorem, kam se tyto věci naházely při stavbě. 

České duchověrectví

V českých zemích se spiritismus, zvaný též duchověrectví, objevil v 80. letech 19. století. Věnoval se mu například jihočeský hrabě Adolf František Leonardi nebo trutnovský továrník Ignác Etrich, který si pozval médium ze Spojených států a dokonce pořádal seance pro své dělníky. Z kruhu okolo druhého jmenovaného vzešlo také první české médium - Marie Votočková z Jestřabí v Krkonoších. Hnutí bylo aktivní především v jižních Čechách a v Krkonoší, méně ve zbytku Čech, na Moravu a do Slezska se dostalo se zpožděním.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ladislav Hojer byl neobyčejně brutální. Části těl si nosil domů, kde se nad nimi ukájel. 7. prosince 1986 byl popraven v pankrácké věznici.

Zajímavosti
Věda

Observatoř ESO na vrcholu hory Cerro Paranal má ke hvězdám opravdu blízko. Výjimečně jasné a temné obloze severního Chile právě dominuje Jupiter.

Vesmír

Na snímku ze 4. srpna 2019 je Jevgenij Kočeškov během cvičení ruského námořnictva v Baltském moři. 

Válka
Zajímavosti

Mláďata v kapse  

Vačice bývají březí pouhých dvanáct či třináct dní, načež porodí i dvacet mláďat. Podobně jako u klokanů jsou však potomci nedovyvinutí, takže zalézají k matce do kapsy, kde jejich vývoj pokračuje. Z bezpečí se nehnou zhruba sto dní, a když už jsou na vak příliš velcí, vyšplhají se rodičce na záda a nechají se nosit. Samice pak mohou mít vlastní mladé zhruba v šesti až osmi měsících.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907