J. R. R. Tolkien: Skutečný život Pána prstenů

02.04.2020 - Blanka Fišarová

Slavný spisovatel se musel v dětství vyrovnat se ztrátou rodičů, prožil osudovou lásku, třásl se strachy v zákopech a čelil náboženským rozepřím v rodině. Všechny tyto prožitky bezpochyby ovlivnily jeho nesmrtelnou tvorbu

<p>Tolkienovi vydělaly jeho knihy tolik peněz, že litoval, že neodešel do důchodu dříve. Kvůli své slávě se navíc musel nechat vyškrtnout z telefonního seznamu.</p>

Tolkienovi vydělaly jeho knihy tolik peněz, že litoval, že neodešel do důchodu dříve. Kvůli své slávě se navíc musel nechat vyškrtnout z telefonního seznamu.


Reklama

Tolkiena nazývají literární historikové otcem moderní fantasy. Jeho příběhy o elfech, hobitech a trpaslících inspirovaly desítky dalších autorů. Díla Hobit aneb cesta tam a zase zpátky i Pán prstenů se dočkaly i filmové podoby. Jaký byl jejich autor?

Rozkol kvůli víře

Ačkoliv se o Johnu Ronaldu Reulovi Tolkienovi hovoří jako o anglickém spisovateli, narodil se roku 1892 v Oranžském svobodném státu, který ležel na území dnešní Jihoafrické republiky. Jeho otec zde totiž řídil místní bankovní pobočku. Tolkienův rod navíc přišel do Británie až v 18. století z německého Saska. Malý John ovšem na africkém kontinentu dlouho nepobyl. Jeho matka totiž špatně snášela místní klima, a tak se s oběma svými syny vrátila zpět do rodné Anglie. Právě tam dopadly na budoucího literáta první rány osudu. Co se stalo?

John a jeho mladší bratr Hillary už se těší, až za nimi do Anglie přijede tatínek. Jenže Arthur Tolkien zemře v Africe na revmatickou horečku. Rodina se musí protloukat bez něj. Zpočátku je podporují příbuzní. Avšak v roce 1900 přestoupí Mabel Tolkienová ke katolictví. To jí její převážně baptistická rodina nemůže odpustit. Teď se vdova musí o své dva chlapce postarat sama. Kupodivu si vede docela dobře. Vyučuje je latině, řečtině a francouzštině. To ona podnítí ve svém starším synovi hluboký zájem o jazyky. Roku 1904 ale zemře na cukrovku. Kdo se teď dvanáctiletého Johna a o dva roky mladšího Hillaryho ujme?

Hochy si vezme na starost katolický kněz Francis Xavier Morgan. Díky němu mohou sirotci studovat. Vše se poněkud zkomplikuje, když šestnáctiletý John Ronald Tolkien potká o tři roky starší Edith Brattovou. Okamžitě zahoří k dívce velkou láskou, jenže jeho pěstounovi se toto milostné vzplanutí vůbec nezamlouvá.

Jako z románu

Kněz si myslí, že jeho svěřenec by se měl především soustředit na studium. Navíc se dívka hlásí k anglikánské církvi. Pro katolíka představuje partii zcela nevhodnou! „Zakazuji ti slečnu Brattovou jakkoli kontaktovat do doby, než dosáhneš věku jednadvaceti let,“ řekne poručník mladíkovi přísně. A Tolkien ho skutečně poslechne. Za pět let na svou lásku dávno zapomene, myslí si kněz. Ovšem to se mýlí!

Sotva mladík dospěje, napíše Edith Brattové dopis, v němž se jí svěřuje se svou neutuchající nákloností k ní a žádá ji o ruku. Jenže Tolkienova vyvolená se bude vdávat za jiného. Znamená to pro mladého muže konec nadějí? Ale kdepak – přemluví Edith, aby se s ním večer setkala pod železničním viaduktem. Mladá žena zjistí, že Tolkiena stále miluje. Zruší zasnoubení a vdá se za svého věrného ctitele. Předtím konvertuje ke katolicismu, aby v jejich manželství nedocházelo k náboženským rozepřím.

Kdo by si pomyslel, že tak romantický vztah může existovat ve skutečném světě a ne pouze v ženských románech? Po svatbě se však příběh ústřední dvojice nerozvíjí až tak pohádkově. Evropa se totiž proměnila v jedno velké bojiště…

Nemoc jako požehnání

Mladý muž narukuje do armády až roku 1915, nejprve chce totiž dokončit studia. Stane se členem pluku lancasterských střelců a získá hodnost nadporučíka. Již roku 1916 však onemocní takzvanou zákopovou horečkou. Jedná se o infekční chorobu, kterou přenášejí vši šatní. Místo v zákopu tedy Tolkien leží v nemocnici. Během zotavování pracuje na Knize ztracených příběhů. Jde o pohádková vyprávění založená na mytologii a folkloru. Báje, pověsti i lidové zkazky totiž spisovatel opravdu miluje, což se projeví nejvíce v Silmarillionu, který zachycuje mýty Středozemě.

TIP: Hora osudu: Místo, kde byl ukut Tolkienův prsten

Po svém uzdravení působí Tolkien jako důstojník v Británii, kde dohlíží na výcvik nových branců. Historikové se shodují, že nebýt onemocnění, spisovatel by se nejspíš konce války nedožil. Nižší důstojníci patřili k nejohroženější skupině vojáků. 

Ještě během války, roku 1917, se Tolkienovým narodí první syn John, který se v dospělosti stane katolickým knězem. Jedináček nezůstane, na svět přijdou ještě další tři děti: Michael, Christopher a Priscilla.

Od dětských vyprávěnek k bestselleru

Jak si spisovatel vede profesně? Velmi úspěšně. Po válce začne tvořit slovník středověké angličtiny. Roku 1924 se stane profesorem anglosaského jazyka. Spolu se svým přítelem irským spisovatelem Clivem Steplem Lewisem založí na Oxfordu neformální literární uskupení Inklings, překládané jako Tušitelé či Inkousťata. Publikuje množství vědeckých prací. Během té doby však nezapomíná ani na svou rodinu.

Svým dětem každý rok píše nádherně ilustrované dopisy od Otce vánoc, tedy britské obdoby slavného Santa Clause. Před spaním jim vypráví vymyšlené pohádky. Právě tak vzniká známý příběh hobita Bilba Pytlíka, kterého čaroděj Gandalf namočí do dobrodružné výpravy s trpaslíky na cestě za získáním jejich ztracené domoviny. Když si ještě nedokončenou verzi příběhu o hobitovi přečte jedna spisovatelova studentka, která pracuje v nakladatelství, napadne ji, že by se to mohlo dětskému publiku líbit. Nakladatel nakonec souhlasí s vydáním knihy poté, co vyprávění otestuje na svém malém synovi. Roku 1937 spatří světlo světa Hobit, jenž si získá čtenáře i mezi dospělými.

Zářící hvězda

Úspěch dobrodružství Bilba Pytlíka povzbudí Tolkiena k psaní dalších děl z žánru fantasy. Mezitím však vypukne druhá světová válka. Profesor po setmění prochází Oxfordem a hlídá, aby měli lidé zatažené závěsy a nestali se terčem bombardování. I tuto válku spisovatel přežije, a tak v padesátých letech vyjde jeho nejslavnější dílo Pán prstenů. Také je chtěl Tolkien původně napsat jako vyprávění pro děti, avšak nakonec mu z toho vyšel komplikovanější příběh.

Zamýšlel rovněž, že román vyjde v jedné knize. Jenže po válce se Británie potýká s nedostatkem papíru, proto nakladatel rozhodne, že vyprávění o prstenu moci vyjde jako trilogie. Jednotlivé díly Tolkien pojmenuje Společenstvo prstenu, Dvě věže a Návrat krále. Ten poslední název se mu ovšem vůbec nezamlouvá. Podle jeho přesvědčení to až příliš vyzrazuje vyústění příběhu, tedy skutečnost, že se jedna z hlavních postav příběhu Aragorn domůže svého nároku na trůn.

TIP: Pohádka o lovcích mamutů: Štorchova kniha je víc fantasy než historie

Trilogie o fantastickém světě Středozemě vzbudí mezi čtenáři velký ohlas. Tolkienova hvězda stoupá stále výš. Za svůj přínos literatuře obdrží roku 1972 od královny Alžběty II. řád britského impéria. Ta doba je pro něj však spíše neradostná. V předchozím roce totiž zesnula jeho milovaná manželka. On sám se odebere na věčnost o rok později. Popularita jeho literárních děl ale žije dál… 

Nesmírně talentovaný

Ve svých literárních dílech představil Tolkien několik jazyků: elfštinu, trpasličtinu, výrazy používané v zemích Mordoru, Gondoru, Rohanu či Númenoru. V tom mu dobře posloužila znalost skutečných jazyků. Spisovatel hovořil latinsky, řecky, francouzsky a německy. Ovládal také středověkou angličtinu, finštinu a starou severštinu, z níž se vyvinuly skandinávské jazyky, italštinu, španělštinu, moderní norštinu, velštinu, dánštinu, holandštinu, ruštinu, srbštinu, švédštinu a další příbuzné řeči. Působí až neuvěřitelně, že tolik jazyků mohl umět jediný člověk! Popravdě, číst a psát uměl už ve čtyřech letech… 

  • Zdroj textu:

    100+1 Speciál

  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vesmír

Norimaki Synthesizer ve variantě pro digitální ochutnávání suši

Věda
Revue

Elisabeth na autoportrétu

Historie
Vesmír
Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907