Jak bychom měli správně odpočívat, nám ukazují dávní lovci-sběrači

15.03.2020 - Stanislav Mihulka

Dlouhodobé vysedávání zvyšuje riziko vzniku závažných kardiovaskulárních onemocnění. Jak bychom měli správně odpočívat, nám ukazují dávní lovci-sběrači

<p>Odpočívající lovec kmene Hadza</p>

Odpočívající lovec kmene Hadza


Reklama

Lékaři už dávno zjistili, že lidé, kteří sedí mnoho hodin u stolu, se vystavují zdravotním rizikům, včetně závažných kardiovaskulárních onemocnění. Příčinou je zřejmě nízká aktivita svalů. Takové riziko je ale přitom paradoxní, protože pro lidi by mělo být evolučně výhodné šetřit energii odpočíváním.

Američtí odborníci jsou přesvědčeni, že klíčem k této záhadě je pozice, ve které původně lidé odpočívali. Zdá se, že naši dávní předkové moc často neseděli a rozhodně ne v poloze, ve které dnes sedíme na židli. Odpočívali hlavně v podřepu anebo vkleče. Taková poloha přitom zapojuje svaly více, než kdyby člověk seděl. Právě aktivnější pozice při odpočinku nás zřejmě chrání před škodlivými dopady nic nedělání.

TIP: Jsme přeborníky v rychlém spánku. Kam se na nás hrabou ostatní primáti

Vědci k těmto závěrům dospěli při výzkumu etnika Hadzů, kteří žijí v Tanzanii, v rovníkové Africe. Jsou to dnes již bohužel vymírající lovci-sběrači, jejichž životní styl je zřejmě v mnoha ohledech podobný našim dávným předkům. Ukázalo se, že Hadzové sice mají oproti lidem v rozvinutým zemím více intenzivní fyzické aktivity, přes hodinu denně, ale také poměrně hodně odpočívají. Prosedí 9 až 10 hodin denně, což je zhruba stejné jako u lidí v pokročilé civilizaci. Přesto netrpí neduhy z dlouhého sezení. Na rozdíl od nás totiž často používají podřep nebo klečení.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Množství masivních staveb včetně teras, věží opevnění, suchých příkopů a jiných obranných struktur vedlo vědce k přesvědčení, že šlo především o pevnost. (foto: iStock)

Historie

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Davidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez GonzálezCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907