Jak bychom měli správně odpočívat, nám ukazují dávní lovci-sběrači

15.03.2020 - Stanislav Mihulka

Dlouhodobé vysedávání zvyšuje riziko vzniku závažných kardiovaskulárních onemocnění. Jak bychom měli správně odpočívat, nám ukazují dávní lovci-sběrači

<p>Odpočívající lovec kmene Hadza</p>

Odpočívající lovec kmene Hadza


Reklama

Lékaři už dávno zjistili, že lidé, kteří sedí mnoho hodin u stolu, se vystavují zdravotním rizikům, včetně závažných kardiovaskulárních onemocnění. Příčinou je zřejmě nízká aktivita svalů. Takové riziko je ale přitom paradoxní, protože pro lidi by mělo být evolučně výhodné šetřit energii odpočíváním.

Američtí odborníci jsou přesvědčeni, že klíčem k této záhadě je pozice, ve které původně lidé odpočívali. Zdá se, že naši dávní předkové moc často neseděli a rozhodně ne v poloze, ve které dnes sedíme na židli. Odpočívali hlavně v podřepu anebo vkleče. Taková poloha přitom zapojuje svaly více, než kdyby člověk seděl. Právě aktivnější pozice při odpočinku nás zřejmě chrání před škodlivými dopady nic nedělání.

TIP: Jsme přeborníky v rychlém spánku. Kam se na nás hrabou ostatní primáti

Vědci k těmto závěrům dospěli při výzkumu etnika Hadzů, kteří žijí v Tanzanii, v rovníkové Africe. Jsou to dnes již bohužel vymírající lovci-sběrači, jejichž životní styl je zřejmě v mnoha ohledech podobný našim dávným předkům. Ukázalo se, že Hadzové sice mají oproti lidem v rozvinutým zemím více intenzivní fyzické aktivity, přes hodinu denně, ale také poměrně hodně odpočívají. Prosedí 9 až 10 hodin denně, což je zhruba stejné jako u lidí v pokročilé civilizaci. Přesto netrpí neduhy z dlouhého sezení. Na rozdíl od nás totiž často používají podřep nebo klečení.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907