Jak chutná zvuk: Vysoké tóny jsou sladké, nízké zase hořké

06.08.2016 - redakce 100+1

Je pravdou, že různě vysoké zvuky zaslechnuté při jídle ovlivňují, jak vnímáme chuť pokrmu?


Reklama

Zvuk skutečně sehrává velmi významnou roli v tom, co vědci nazývají modulace chuti, a výzkum v této oblasti zažívá v poslední době raketový rozvoj. Například odborníci z Crossmodal Research Laboratory na Oxford University v čele s profesorem Charlesem Spencem nechali dobrovolníky pojídat sladkosti a pouštěli jim při tom zvuky o nízkých i vysokých frekvencích. Zároveň je vybídli, aby v obou případech hodnotili chuť dezertů. Ukázalo se, že vysoké tóny vyvolávaly u konzumentů pocit větší sladkosti jídla, zatímco ty nízké přinášely více hořkou chuť.

TIP: Hlasem proti hmotě: Jak vysoký musí být tón k rozbití skleničky na víno?

Zajímavý experiment provedla v tomto směru i londýnská restaurace House of Wolf. Svůj vyhlášený „sonický dort“ servírovala spolu s telefonním číslem. Pokud jej zákazník vytočil, operátor na jeho pokyn pustil buď vysoké, nebo nízké tóny. A hosté skutečně zaznamenali změny chuti v závislosti na zvolené hudbě. Pokus si ostatně můžete vyzkoušet i sami: Stačí vzít kousek hořké čokolády, opravdu se soustředit na jeho chuť a při konzumaci si střídavě pouštět zvuky o vysokých a nízkých kmitočtech.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907