Jak dát injekci nemocné rostlině? Pomocí fytoinjektoru z hedvábí

05.05.2020 - Stanislav Mihulka

Fytoinjektor s mikrojehlami může pomáhat s léčbou rostlin, dodávání živin, odběrem vzorků nebo třeba s editací DNA

<p>Léčba rostliny fytoinjektorem</p>

Léčba rostliny fytoinjektorem


Reklama

Nejen živočichové, ale i rostliny bývají nemocné a někdy potřebují lék. Jsme zvyklí na postřiky rostlin různými látkami, takové zákroky ale bývají komplikované, nákladné a zasahují i jiné organismy, než jsme původně měli v úmyslu. Další možností jsou tradiční injekce, ty ale nejsou použitelné pro malé či křehké rostliny a způsobují velká poranění. Američtí vědci a inženýři institutu MIT vymysleli jednoduché zařízení, které umožňuje velice přesnou a přitom bezpečnou aplikaci léčiva rostlině.

Jde o takzvaný fytoinjektor, který je obdobou mikrojehel, dnes stále častěji používaných v lidské medicíně. Zařízení je vyrobené z biomateriálu blízkého hedvábí a dokáže dopravit léčivo nebo jinou látku přímo do systému cév rostliny. Fytoinjektor vznikl v rámci projektu, který má být odpovědí na šíření „žlutého draka“, velmi ničivé bakteriální choroby citrusů.

TIP: Bzučící inspirace: Bezbolestné mikrojehly napodobují komáry

Jak uvádí inženýr Yunteng Cao, jejich tým chtěl vyřešit technický problém a povedlo se jim vytvořit univerzální nástroj, který by mohl mít široké využití. Nejde jen o léčení či očkování rostlin. Fytoinjektor lze použít k velmi přesnému dodávání malých množství živin, například při péči o velmi vzácné či cenné rostliny. Také by se mohl uplatnit při odběru vzorků z rostliny pro následné laboratorní analýzy nebo při genetických zákrocích. Tým institutu MIT již úspěšně vyzkoušel fytoinjektor při editování DNA rostliny.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Science Alert

  • Zdroj fotografií: Cao et al. (2020), Advanced Science

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Karikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)

Historie

Skalňák andský je národním ptákem Peru. Tok je pro samce tohoto druhu tak náročný, že se nijak nepodílí na výchově potomstva. Všechnu energii totiž spotřebují na získání partnerky. (foto: Wikimedia Commons, Ricardo SánchezCC BY 2.0)

Příroda

Prokletí smrti

žena z Lemb | Royal Scottish Museum

Ačkoliv tzv. žena z Lemb vznikla již okolo roku 3500 př. n. l., archeologové ji objevili až v roce 1878 na Kypru. Podle legendy skončila každá rodina, která ji vlastnila, rozervána smrtí. Rod prvních majitelů zcela vymřel po šesti letech od získání sošky. Poté skulpturu koupil Ivor Menucci – a jeho příbuzné postihla zkáza za pouhé čtyři roky. Když si pak smrt začala přicházet i pro další vlastníky, padlo moudré rozhodnutí svěřit artefakt do sbírek Royal Scottish Museum. (foto: Wikimedia Commons, Héctor OchoaCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti
Vesmír
Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907