Jak dopravit v těle léky na konkrétní místo? Například pomocí miniaturních mikrobotů

23.10.2020 - Stanislav Mihulka

<p>Šikovné medicínské mikroboty pohání při průchodu lidským tělem rotující vnější magnetické pole. Ve výřezu mikrobot na jednocentové minci.</p>

Šikovné medicínské mikroboty pohání při průchodu lidským tělem rotující vnější magnetické pole. Ve výřezu mikrobot na jednocentové minci.


Reklama

Při léčbě závažných onemocnění bývá často problém dostat potřebné léky na konkrétní místo v těle. Vědci a lékaři proto vymýšlejí rozmanité metody přepravy léčiva na správné místo, které by co nejméně ohrozily pacienta. Některé z těchto postupů jsou přitom dost extravagantní. Odborníci americké Purdue University nedávno vyvinuli speciálního mikrobota pro přepravu léků, který se pohybuje lidským střevem pomocí kotrmelců.

Nejde o žádnou nadsázku. David Cappelleri a jeho spolupracovníci už své mikroboty vyzkoušeli ve střevech laboratorních živočichů. Na videích z těchto experimentů je vidět, jak mikrobot dělá jeden kotrmelec za druhým. Zní to zvláště, ale v prostředí střeva dává takový pohyb smysl. Vnitřek střeva představuje obtížně průchozí křivolaký terén, kde je mechanický pohyb náročný. Kotrmelce mikrobotovi pomáhají svižně postupovat vpřed.

TIP: Noví medicínští mikroboti umí automaticky měnit tvar podle prostředí v těle

Terénní mikroboti o velikosti 0,8 krát 0,4 milimetru jsou natolik drobní, že projdou tělem, aniž by si jich pacient všiml. Kvůli nepatrné velikosti nemohou mít vlastní zdroj energie, jako jsou baterie. Jejich pohyb zajišťuje vnější rotující magnetické pole, které přiměje mikroboty dělat kotrmelce. Jakmile se mikrobot dostane na místo určení, plynule uvolní náklad léčiva.

Výhodou těchto mikrobotů je, že při průchodu tělem a tkáněmi nezanechávají praktické žádné poškození. Zároveň jsou vyrobené z levných biokompatibilních materiálů a mohou být vyráběny relativně rychle. V budoucnu se podobní mikroboti mohou uplatnit nejen v přepravě léčiv, ale i přímo v léčebných zásazích, od čištění ucpaných cév, až pro boj se záludnými infekcemi.

  • Zdroj textu:

    Purdue University

  • Zdroj fotografií: Purdue University (Georges Adam), Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Dnešní život se odehrává v sedě

Věda
Reklama

Kresba pratura ze 16. století. Poslední kus pratura uhynul v roce 1627.

Příroda

Loni probíhal na ISS experiment s cílem pochopit, jak se tělo přizpůsobuje mimozemskému prostředí. Hlavu a hruď astronautky Anne McClainové pokrývá několik senzorů sbírajících data o cirkadiánních rytmech.

Vesmír

Zaniklou obec dnes připomínají nově vysázené aleje i fotografie původních domů rozeseté v krajině. Na místo, kde kdysi stávala obec Fukov, upomíná také dřevěný kříž.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907