Jak jen zkrotit bujné vnady? Krátká historie ženských korzetů

04.10.2016 - Helena Čtvrtečková

Když se řekne brassiere, netočí se hovor kolem francouzské kuchyně. Jde o něco delikátnějšího...

<p>Korzety pomáhaly formovat módní siluetu přesýpacích hodin. S jejich dopady na zdraví už to bylo horší.</p>

Korzety pomáhaly formovat módní siluetu přesýpacích hodin. S jejich dopady na zdraví už to bylo horší.


Reklama

O kontrolu nad poprsím se ženy snažily i ve starověku. Třeba na Krétě nosily pruhy látek stažené pod prsy a doplňovaly je dlouhými rukávy s živůtkem až ke krku. V temném období středověku se dbalo spíše na úzkou, rovnou siluetu. Jednoduché látkové korzety, které prsa stahovaly, se začaly používat asi v 13. století. Podle nejnovějších nálezů se v té době nosily i dva spojené proužky látky podobné dnešní podprsence.

Vosí pas a ňadra dmoucí

Nakonec ale všechny kousky látky porazily korzety. Jejich zlatou dobou bylo 19. století. Začaly se vyrábět sériově a byly velmi levné. A taky nekvalitní. Pokud se ocelová výztuž ohnula nebo dokonce praskla, mohla nositelku nepříjemně poranit. V módě bylo výrazné poprsí a velmi úzký pas, takže silueta ženy připomínala přesýpací hodiny. Korzety se utahovaly tak pevně, že jejich nositelky nemohly pořádně dýchat, dokonce jim deformovaly žebra a vnitřní orgány. Přebornicí na vosí pas byla rakouská císařovna Sissi. Svou útlou postavou byla posedlá. V pase měla kolem dokola prý pouhých 36 centimetrů! A co víc, žádná z jejích dvorních dam nesměla v korzetu překročit 44 centimetrů.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Časostroj

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Samečci australských delfínů Sousa sahulensis nabízejí samičkám dar, který nelze prakticky využít, ale slouží jako důkaz síly a zdatnosti. (foto: Shutterstock)

Příroda

Protoplanetární disk u mladé hvězdy FU Orionis. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Kosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, BetancourtCC BY 4.0)

Věda

Legenda aviatiky

Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907