Jak mohl vzniknout na malém měsíci Phobos tak ohromný kráter?

20.10.2016 - Stanislav Mihulka

Simulace ukazují, že extrémně velký kráter na Phobosu mohla vytvořit srážka s jiným kosmickým objektem

Phobos s kráterem Stickney -<p>Jak to, že malý měsíc vydržel velkou ránu?</p>
Phobos s kráterem Stickney -

Jak to, že malý měsíc vydržel velkou ránu?


Reklama

Větší ze dvojice známých měsíců Marsu Phobos (řecky Děs) obestírají záhady. Jednu z nich představuje i poměrně velký kráter Stickney o průměru asi 9 kilometrů. Na Phobosu, který celý měří zhruba 22 kilometrů, samozřejmě nelze podobný útvar přehlédnout.

Jak ale takový kráter, který dává Phobosu vzhled podobný bitevním stanicím Death Star ze světa Hvězdných válek, mohl vzniknout? Jak mohl Phobos takovou srážku přežít?

Megan Bruck Syal z týmu planetární obrany laboratoří Lawrence Livermore National Laboratory se svými spolupracovníky vymysleli a simulacemi s detailním rozlišením ověřili postup, jakým by dnešní Phobos mohl vzniknout.

TIP: Záhada v blízkosti Marsu: Jak vznikly řetězce kráterů na měsíci Phobos?

Studie ukázala, že možných řešení je vlastně víc a liší se velikostí a rychlostí tělesa, které se srazilo s Phobosem. V jednom z možných scénářů do měsíce Phobos narazí objekt o průměru 250 metrů, který letí vesmírem rychlostí 6 kilometrů za sekundu. Kdyby se něco podobného srazilo s Zemí mělo by to nepochybně závažné důsledky.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Lawrence Livermore National Laboratory, Geophysical Review Letters

  • Zdroj fotografií: Lawrence Livermore National Laboratory

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Samečci australských delfínů Sousa sahulensis nabízejí samičkám dar, který nelze prakticky využít, ale slouží jako důkaz síly a zdatnosti. (foto: Shutterstock)

Příroda

Protoplanetární disk u mladé hvězdy FU Orionis. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Kosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, BetancourtCC BY 4.0)

Věda

Legenda aviatiky

Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907