Jak na rakovinu? Uspat ji bez vedlejších škod na okolních buňkách

05.08.2018 - Stanislav Mihulka

Namísto agresivního ozařování nebo chemoterapie bychom mohli nádory uspávat


Reklama

Kerberos je démonický trojhlavý pes, který v antické mytologii střeží vchod do podsvětí. Podle dostupných informací má slabost pro medové koláčky, a také ho lze uspat hudbou, jak si ověřil Orfeus a nedávno také jistý profesor Quirell. 

Australští výzkumníci navrhují, že bychom stejným způsobem mohli bojovat s nejhorším démonem našeho věku, rakovinou. Nesnaží se rakovinné buňky zabíjet, protože to vyžaduje hrubou sílu, která obvykle způsobí spoustu vedlejších škod. Namísto toho je uspávají.

TIP: Mimořádný úspěch: Geneticky upravené T-lymfocyty porazily leukémii

Badatelé vyvinuli molekulu označenou jako WM-1119, jejímž účelem je blokovat proteiny ze skupiny KAT6. To jsou proteiny, které se významně podílejí na zárodečném vývoji těla, a také na růstu nádorů. Vyřazení proteinů KAT6 způsobí, že se nádorové buňky přestanou dělit a svým způsobem „usnou“. Rakovina se tím pádem zastaví a tělo pacienta dostane více času, aby se s ní vypořádalo. Na rozdíl od ozařování nebo chemoterapie by taková léčba nezpůsobila žádné škody okolním zdravým buňkám.

 

  • Zdroj textu:

    Walter and Eliza Hall Institute, Melbourne

  • Zdroj fotografií: Corus13 CC BY 4.0

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pochod žen v roce 1915 v New Yorku. K volbám zde mohly dámy poprvé v listopadu 1918.

Historie

Léčba eboly bude náročná i s fungujícími léky

Věda

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším nepřetržitě fungujícím místem svého druhu na světě.

Zajímavosti

Brokovnice TP-82, která byla u ruských kosmonautů součástí tzv. balíčku pro přežití, měla pod dvouhlavní ještě třetí hlaveň, jež mohla vystřelit signalizační náboj.

Vesmír

Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907