Jak pravěcí lidé vyráběli své šípy a oštěpy? Používali nejstarší lepidlo!

11.03.2021 - Radomír Dohnal

Jak připevnit opracovaný pazourek k dřevěnému oštěpu, aby skutečně držel? Tento ryze praktický problém zkoumali už pravěcí neandertálci – a taky ho vyřešili!

<p>Základem pravěkého lepidla byl březový dehet, získaný suchou destilací. Takto dopadla výroba oštěpu s použitím „pravěkého“ lepidla. <em>(zdroj: Shutterstock, Universiteit Leiden)</em></p>

Základem pravěkého lepidla byl březový dehet, získaný suchou destilací. Takto dopadla výroba oštěpu s použitím „pravěkého“ lepidla. (zdroj: Shutterstock, Universiteit Leiden)


Reklama

Experimentální archeologové z Univerzity v Leidenu neztrácejí čas dlouhými diskusemi. Namísto dohadů o tom, jak moc má Homo sapiens neanderthalensis blízko k Homo sapiens sapiens, dávají přednost praktickým otázkám. Třeba jakým způsobem se před 200 tisíci lety vyráběly šípy a oštěpy. 

I když se to může zdát banální, způsobovala tato hádanka odborníkům po celém světě bolení hlavy. Jistě, vždy tu bude opracovaný pazourek tvořící ostrý hrot, a dlouhé ratiště oštěpu či tělo šípu vyrobené ze dřeva. Ryze praktická otázka, kterou nyní s úspěchem vyřešili Paul Kozowyk a Geeske Langejans, zní: „Jak onu zaostřenou část připojit na nosné těleso?“ 

Nejstarší lepidlo

Pokud jste si v dětství hráli na indiány nebo pravěké lovce mamutů, jistě už víte, že připevňování kamenné části ke dřevu není právě snadné. A vytváření dutiny nebo zářezu může ovlivnit pevnost šípu či vrhacího oštěpu. Hrot nesměl narušovat let šípu a musel vydržet silný náraz na cíl.

Experimentální archeologie si zakládá na rekonstrukčních metodách, při kterých se pokouší dosáhnout historicky věrného výsledku jen s nástroji, které byly známy našim předchůdcům. „Museli jsme si tedy pro upevnění pazourkových hrotů vystačit s tím, co měl k dispozici nean­dertálec,“ říká leidenský archeolog Langejans. „Což není právě snadné, protože se v archeologickém záznamu dochovalo jen minimum jím užívaných předmětů.“ 

Oba badatelé tedy zkoušeli sérii nejrůznějších postupů, až se jim výběr zúžil na nejpravděpodobnější, byť poněkud překvapivou variantu. Pravěcí lidé používali pro zapevnění a fixaci pazourků – lepidlo!

TIP: Bez šroubků a hřebíků, nepostavíš nábytku: Jak to ale naši předci dělali?

Jeho základem byl březový dehet, získaný suchou destilací. Ačkoliv zní tento proces velmi sofistikovaně, je možné ho docílit relativně snadno. „Předchozí pokusy badatelů nebyly úspěšné, získali buď jen malé množství březového dehtu, nebo žádný,“ říká Kozowyk. „Mělo se za to, že extrakce může být úspěšná jen tehdy, když dokážete efektivně kontrolovat teplotu plamenů.“ Oba badatelé ale dokázali „odhalit“ hned tři postupy, při kterých bylo možné získat optimální množství dehtu s minimem vynaložené energie. Jak?

„Prostým otáčením odkorněné březové klády nad ohništěm,“ říkají oba experimentální archeologové. „Chtělo to jen trochu zručnosti. Neandertálci začínali pravděpodobně s těmi jednoduššími postupy. Až postupně z nich vytvářeli komplexní proces…“

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 historie

  • Zdroj fotografií:

    Shutterstock, Universiteit Leiden




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vlčím smečkám v Yellowstonu se připisuje efekt tzv. trofické kaskády, tedy vzájemně zřetězených procesů vedoucích k obnově narušené přírody.

Příroda

Alžběta Gabriela Bavorská byla bavorská princezna a později belgická královna. V roce 1900 se provdala za dědice belgického trůnu Alberta I. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Šlechtic první historicky doložené čínské dynastie Šang byl před více než 3 000 lety z nejasných důvodů pohřben se zlatou maskou. (foto: China News ServiceCC0)

Věda
Zajímavosti

Testovací prototyp rakety Super Heavy B7 podstoupil 20. září důležitou zkoušku. Firma SpaceX provedla statický zážeh rovnou 7 motorů Raptor 2. (foto: SpaceXCC BY 4.0)

Vesmír

Hledá se leguán zelený, raději mrtvý. (foto: Wikimedia Commons, Hugoesteban14CC BY-SA 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907