Bez šroubků a hřebíků, nepostavíš nábytku: Jak to ale naši předci dělali?

14.06.2017 - Jan Šimek

Jak se spojovaly dohromady dva kousky dřeva, když lidé neměli lepidlo v tubě a železné hřebíky byly moc drahé?

Truhlářská dílna -<p>V nábytkářství se nejčastěji pracovalo s kostěným klíhem, ale šel využít i klíh z kůže</p>
Truhlářská dílna -

V nábytkářství se nejčastěji pracovalo s kostěným klíhem, ale šel využít i klíh z kůže


Reklama

Nábytek potřebovali lidé vždy a všude, proto nepřekvapí, že truhlářství patří k vůbec nejstarším řemeslům v dějinách. Dláto, hoblík nebo třeba pilku bychom našli v každé stolařské dílně už ve starověku. Obtížnější to však bylo s pojivovými komponenty. I s tím si ale naši předci dokázali poradit.

Jak nahradit vruty

Místo vrutů se ve starých dobách používaly takzvané dřevěné hřebíky nebo čepy. Nejčastěji sloužily k přidělávání lišt a hran k plochám nábytku, stloukání prken dohromady nebo k takzvaným přitloukaným svlakům v lidové stavbě. Ještě dnes můžete připevnění lišty dřevěnými hřebíky vidět na barokních kostelních lavicích. Dřevěné hřebíky měly tvar dlouhého komolého jehlanu s podstavou ve tvaru kosočtverce nebo čtverce.

Hřebíky se tvořily nejčastěji z tvrdého dřeva (buk, akát, jasan) nebo ze stejného dřeva jako byly spojované díly. Spojované díly se nejprve slepily a potom se provrtaly nebozezem – použít nebozez je důležité, protože na rozdíl od běžného vrtáku vyvrtá kónickou díru. Do díry se potom natloukl dřevěný hřebík a přebytečné dřevo se odřízlo pilkou nebo odseklo dlátem a zahladilo hoblíkem. Někdy se také mohly z přebývajícího dřeva hřebíku vyřezat ozdobné hlavičky.  

Čím slepit dva kusy dřeva

Místo lepidla se používal klíh. V nábytkářství nečastěji kostěný, ale šel využít i klíh z kůže. Základem klihu jsou bílkoviny schopné vytvářet koloidní roztoky. Klíh se nanášel za tepla a i dnes ho lze koupit v potřebách pro výtvarníky. Pro lepení je třeba klihové granulky nechat 24 hodin bobtnat v určeném množství vody (nejlépe podle návodu uvedeného na klihu) a zahřát jej na teplotu mezi 60 a 70 °C. K tomu se dá nejlépe využít vodní lázeň. Po zahřátí se klíh nanese na lepenou plochu a ještě zatepla, dokud neztratí lepivé vlastnosti, se plochy spojí a zatíží. Klíh se nedá použít opakovaně, při každém dalším zahřátí totiž ztrácí lepivé vlastnosti. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 12/2014

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907